Prodej Pražské teplárenské. Zaplatíme to všichni, varuje expert

Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského prodává Pražskou teplárenskou francouzskému gigantu Veolia. Koncern již ale vlastní i Pražské vodovody a kanalizace. Nevzniká v Praze monopolní společnost, která bude diktovat ceny studené i teplé vody?

Pražská teplárenská je z hlediska počtu provozovaných zařízení jednou z největších teplárenských společností v Česku. Dodává teplo do více než 230 tisíc domácností a do stovek administrativních budov. Jejími zákazníky jsou i velké průmyslové podniky, školy a zdravotnická zařízení. Zatímco dosud soustava tepláren patřila miliardáři Danielu Křetínskému, nyní má přejít do vlastnictví francouzské společnosti Veolia. Cenu transakce jednotliví aktéři obchodu nezveřejnili, prodej musí ještě schválit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

„Tato akvizice plně odpovídá strategii skupiny Veolia ve střední a východní Evropě, kde již Veolia uzavřela řadu dlouhodobých partnerství přizpůsobených lokálním potřebám. Jde o další úspěšný krok ve strategickém rozvoji skupiny v Praze, který nám umožní propojení našich vodohospodářských a energetických aktivit,“ řekl Philippe Guitard, ředitel Veolia pro střední a východní Evropu.

Začíná jít do tuhého?

Jenže to, na co se francouzský koncern těší, tedy na „propojení aktivit“, vzbuzuje u jiných obavy. Gigant Veolia již v současnosti ovládá pražskou síť vodovodů prostřednictvím vlastněných Pražských vodovodů a kanalizací. A nákupem tepláren získá i podstatný vliv na ohřev dodávané vody, tedy i výsledné ceny pro zákazníka.

„Jízdné“ se v Praze zdražuje každoročně

To se ale mnohým Pražanům nelíbí. Obávají se zdražení vody a začínají se poohlížet po levnějších alternativách. Například domácích kotlích.„Necháváme si od poradce udělat propočet. Když jedna firma ovládne všechno, určitě dojde ke zdražování. A upřímně – nechci, aby moje peníze končily někde v cizině. Kotle nejsou drahé, navíc jsou na ně dotace. Akorát teda nevím, jak alternativně získat vodu. Studnu bohužel nemám,“ zoufá si Pražan Jiří Kučera.

Odborník: velká chyba

A obavám dávají za pravdu i někteří experti. Podle ekonoma a odborníka na vodohospodářství Radka Novotného z Nadačního fondu Pravda o vodě zveřejněný obchod není pro obyvatele metropole dobrou zprávou.

„Vidíme důsledek toho, když stát prodá strategické podniky ze strategických odvětví. Nicméně problém má hlubší kořeny. Občané by si měli zjistit, kdo prodával akcie strategických podniků v letech 1993 až 2002. To jsou hlavní darebáci a část i hlupáci, odpovědní za to, co se děje dnes,“ uvádí Novotný a dodává, že je Pražská teplárenská pro zahraniční investory velmi lukrativní zboží. „Stačí se podívat na čísla. Pražské teplárenské v roce 2019 stoupl meziročně čistý zisk o 3,3 procenta na 580 milionů korun. A řekněme si, že vlastně takřka nebyla zima, takže lidé tolik netopili,“ podotýká expert.

Podle Novotného je francouzský gigant dosti kontroverzní firmou. A poukazuje na to, jak úspěšně hospodaří v jiných částech republiky. „Příklad odjinud: to se to nakupuje, když předtím inkasujete od lidí zhruba 3,7 miliardy. Tyto peníze zaplatili Veolii lidé na severu Čech zprostředkovaně přes městskou společnost Severočeská vodárenská společnost za zhruba 50,1procentní podíl akcií ve společnosti Severočeské vodovody a kanalizace. A pak také lidé z Prahy přes Pražskou vodovodní společnost za 49procentní podíl Pražských vodovodů a kanalizací. To vše pod šířeným bludem, že se vrací voda do českých rukou,“ upozorňuje ekonom.

Voda na prvním místě

Tím naráží na priority vlády Andreje Babiše (ANO). Ten již před dvěma lety sliboval, že strategické firmy znovu přejdou do vlastnictví státu. „Voda je na prvním místě. Není možné, aby obrovské zisky z klíčových strategických odvětví putovaly do zahraničí,“ měl jasno již v roce 2018 premiér.

Dvě vodárenské věže na Letné vedle sebe. Takové si dělali naši předci schválnosti

Dostáváme se tak do paradoxní situace. To, co dříve stát  v té době poměrně lacino prodával, nyní s velkou pompou a výrazně dráž nakupuje. Hlavní město Praha pod vedením primátorky Adriany Krnáčové (tehdy za ANO) tak v roce 2018 znovu vstoupilo do Pražských vodovodů a kanalizací. Za minoritní 49procentní podíl Praha Veolii zaplatila 1,754 miliardy korun. Součástí dohody byla také opce na odkup zbylých 51 procent společnosti v roce 2028. Krnáčová nákup tehdy obhajovala po vzoru svého stranického šéfa Babiše: „Řekli jsme, že napravíme některá špatná rozhodnutí předchozích vedení města a prodej PVK byl jedním z nich, protože tím město přišlo o kontrolu nad tak klíčovou komoditou, jakou je voda.  Díky dohodě, kterou se nám jako prvnímu vedení Prahy podařilo s Veolií vyjednat, tento slib do detailu plníme.“

Vše zaplatí občan?

Podle ekonoma Novotného nyní stačí pár let počkat a scénář se bude opakovat. Jen s tím rozdílem, že tentokrát bude Veolia prodávat část tepláren. „Je to tragikomické. Tipuji, že Pražskou teplárenskou tak do pěti až deseti let koupí hlavní město Praha od Veolie, a to před volbami pod heslem Vracíme teplo zpět do rukou města.“

Zdraží se ale už tak drahá voda a teplo? Znamená zatím neschválená transakce, že nakonec Pražané skutečně sáhnou hlouběji do peněženky? Zatímco podle Novotného to možné je, jiní odborníci to spíše nepředpokládají. Podobně jako vodné a stočné spadá i teplárenství do státem regulovaných odvětví. A do výsledné ceny tak významně promlouvá také stát, který může určité položky zastropovat. Podle analytika společnosti Cyrrus Tomáše Pfeilera prodej teplárny bezprostředně nepovede k tomu, že by Veolia coby monopolní dodavatel začal diktovat ceny.

„Na pražském teplárenském trhu jsou aktivní i jiní hráči, jako je Pražská plynárenská nebo ČEZ. Pro koncového zákazníka by se v zásadě nic měnit nemělo,“ domnívá se Pfeiler. Obyvatelé Prahy již v současnosti platí ve srovnání s jinými městy nad sto tisíc obyvatel za teplo nejvíce (viz srovnání). Zatímco v Praze za jeden gigajoul zaplatíme v průměrů zhruba 667 korun, obyvatelé Brna zaplatí 625 korun, v Ostravě jde v průměru o 590 korun.

 

Srovnání vodného a stočného Kč/m3 (města nad 100 tisíc obyvatel)

Praha        94,09

Brno          80,63

Ostrava     80,67

Plzeň         94,52

Liberec      98,61

Olomouc  83,23

 

Kolik platíme za teplo Kč/GJ (města nad 100 tisíc obyvatel)*

Praha         667

Brno           625

Ostrava     590

Plzeň          496

Olomouc   610

Liberec      634

* vážený průměr

Dnes, 16:20
Matce šesti dětí z Prahy uložil soud za dlouhodobé týrání jejích dvojčat pět let vězení....
Dnes, 15:00
Není příliš vzhledná a do prostoru Ortenova náměstí se nehodí. To je ve zkratce kritika,...
Dnes, 14:20
Komerční článek
Praha spustila novou kampaň na základě zážitků skutečných lidí z první linie, kteří denně bojují proti...
Dnes, 14:20
Jako jeden z posledních v Praze byl 12. listopadu vypuštěn chaberský Prostřední rybník. Období výlovů...
Dnes, 13:00
Cenově dostupných bytů je v Praze nedostatek. Pomůže rozšíření fondu obecních bytů či výstavba na...
Dnes, 12:20
Národní knihovna v Praze neotevře okénko pro kontakt se čtenáři, přestože s pondělním přechodem České...
Dnes, 11:00
Pro Pražské vodovody a kanalizace je kvalita dodávané pitné vody dlouhodobě naprostou prioritou. Pro lepší...
Dnes, 09:40
Dvakrát se vdala a dvakrát rozvedla s jedním Josefem Vinklářem, když začala na prahu padesátky...
Dnes, 08:59
Torzo Koněvova pomníku v pražském Bubenči obklíčila ohrada, za kterou se objevili dělníci a stroje....
Dnes, 08:05
Víte, že pražské byty patří k nejdražším ve střední Evropě? Ceny bytů v ČR stále...
Dnes, 07:35
Ačkoliv prudký nárůst Covid-pozitivních z minulých týdnů poněkud přibrzdil, má za sebou epidemie koronaviru od...
Reklama