Silný příběh Newyorčana, který našel svou kurdskou babičku, dorazil do pražských kin. V Turecku byl cenzurován!

Lidé všech generací navštívili film ZER, který byl v žižkovském Aeru promítán jako v prvním kině východní Evropy. Jak už Náš REGION informoval, do Prahy se dostal díky úsilí Jany Kunštekové-Maříkové. Po promítání následovala diskuse s režisérem, kterým je Kurd Kazim Öz, jenž příběh motivoval i svými prožitky.

„Děkuju všem, kteří se zúčastnili dnešního promítání. Děkuji i kinu – paní Kameníkové a panu Velšovi. Děkuji mým německým přítelkyním, které přiletěly třeba až z Hamburku. Děkuji Kazim Öz za krásný film! Děkuji pražským Kurdům, že přišli!“ neskrývala dojetí Kunšteková-Maříková.

Film pojednává o hledání kořenů Newyorčana kurdského původu Janovi, který se v začátku filmu – bez cíle – potlouká nudou New Yorku. Když přiletí jeho vážně nemocná babička Zarife z Turecka, chvíli k ní hledá cestu. Neznal ji, jeho otec, který se kurdskou (a částečně i tureckou) historii snažil vytěsnit, o ničem nemluvil.

Rožmitálské kino promítá přes 90 let. Dočkalo se digitalizace a navštíví ho režisér Troška

Jméno ‚Jan‘ vybrala babička. Je to bolest

Jan studuje hudbu a doslova ho chytí písnička písnička Zer v kurdštině, kterou mu zpívá babička na smrtelné posteli. Babička mu o ní nestačí říct, následně umírá. A tak se Jan vydá do Dersimu v Kurdistánu, kde hledá kořeny písničky Zer i kořeny své. Jak je totiž známo, člověk si různá životní údobí pamatuje i skrze hudbu. v Kurdistánu Janovi plně ožijí oči, které byly v New Yorku prázdné. Nachází kus sebe.

Kino Aero jako první ve východní Evropě uvede film o hledání kurdských kořenů

Ještě než babička zemře, prozradí mu, že jméno Jan mu vybrala ona. Na cestách se následně dozví, že Jan znamená v kurdštině bolest. Najde pravdu o genocidě v roce 1938, kdy byly tisíce alevitských Kurdů zmasakrovány tureckou armádou. Jeho babička jako malinká holčička přežila, zbyla jí malá taštička, kterou měla sebou v nemonici a kterou si „bere“ i do rakve. Její rodiče masakr nepřežili, Zerife byla přidělena na převýchovu do rodiny tureckého armádního velitele.

Češi i Kurdové bok po boku v Praze demonstrovali proti útokům Turecka

Blízkost Kurdů a Čechů

To Janě Maříkové-Kunštekové, která film prvně viděla v Berlíně, připomnělo poněmčování českých dětí v době druhé světové války i masakr ve vesnici Lejčkov, ležící nedaleko jejího rodného Chýnova v jižních Čechách. „Tam Němci, prchající na konci války před Rudou armádou, pobili čtyřiadvacet obyvatel vesnice, stříleli po všem živém, vypálili vesnici,“ uvedla již dříve pro Náš REGION.

FOTO: Film ZER

Film ZER - Demonstrace na podporu KurdůFilm ZER - Demonstrace na podporu KurdůFilm ZER - Z berlínské premiéry – foto archiv Jany Kunštenové-MaříkovéFilm ZER - Jana Kunšteková-Maříková a režisér Kazima Öze po premiéře v Berlíně – foto archivFilm ZER - Z berlínské premiéry 2 – foto archiv Jany Kunštenové-Maříkové

Řekla to i po promítání filmu, který nejen dostala do pražského kina, ale také přeložila titulky, zajistila promítací práva a účast režiséra. Kurdové mají podle jejích slov s Čechy společné to, že také v historii museli bojovat o svou existenci. Film ji zaujal i proto, že – byť na pozadí tragédie – je plný naděje. Lidi v Aeru ji obdarovali dlouhým potleskem.

V Turecku byl film zcenzurován

Režisér Kazim Öz, s kterým byla po promítání beseda, vycházel částečně z vlastních prožitků. Když kdysi točil dokument o vyprázdněných obcích v Dersimu, setkal se s kurdskou písní, kterou zpívala, ale nedozpívala, stará paní. Nikdo mu ji pak nedozpíval. Tak vznikl filmový námět, který je odlišný v tom, že tam píseň nakonec zazní celá. Kunšteková-Maříková se bude snažit dostat film do dalších českých kin. Už 7. května má být promítán v pražské Lucerně.

Kurdové demonstrovali v centru Prahy a pochodovali kvůli agresi Turecka

Zajímavé je, že film na začátku podpořilo turecké ministertvo kultury, nakonec ale turecká moc navrhla obrovskou cenzuru, na kterou režisér nepřistoupil. A tak vyškrtané pasáže promítal v Turecku začerněné a otevřeně je označil jako cenzuru. To se tamním úřadům nelíbilo, a tak byl film promítán jen v okrajových kinech a v zahraničí. Kazim Öz, byť je hodně na cestách, dodnes žije v Istanbulu, kam se vrací, navzdory tomu, že to pro něj přestává být bezpečné.

Dnes, 13:14
Na tzv. nostalgické lince v Praze budou jezdit historické tramvaje T2. Veřejnost se jimi bude...
Dnes, 13:01
Smíchovskou náplavku ovládnou v sobotu mezi 10. a 18. hodinou vepřové hody, vtipně zvané vepřobraní.
Dnes, 11:01
V pražském průchodu sídla YMCA (Na Poříčí 12, Praha 1), kde už se představil nejeden...
Dnes, 07:58
„Jeho citlivý smysl pro úměrnost, jasnou koncepci a logickou, účelností vázanou komposici, staví jej v...
Dnes, 07:01
Praha 16 hlásí – další etapa Místa u řeky je téměř dokončena. Tato část navazuje...
Včera, 16:34
Jména nových ulic schvalovala Rada hl. m. Prahy koncem roku. Tři vznikly i ve Vysočanech....
Včera, 14:34
V pondělí 24. února začne Technická správa komunikací s opravami vozovky v ulici Poděbradská v...
Včera, 12:11
Radní Prahy 8 jako první vyslovili nesouhlas se stavbou regulačního semaforu z Bohnic do Troje....
Včera, 10:11
Radnice Prahy 4 letos opraví chodníky a lampy na koupališti na Lhotce a rovněž zde...
Včera, 09:11
První a zároveň poslední výstava Uměleckého svazu Devětsil v Galerii hlavního města Prahy se konala...
Reklama