zavřít mapu
Sepsal sbírku básní s názvem Nostalgie mého života. Se svou skupinou získal několik ocenění na hudebních soutěžích. Napsal divadelní hru a složil také neoficiální čakovickou „hymnu“. O kom je řeč?
Václav Poborský se narodil v Čakovicích 10. června 1944. Už od šesti let chodil do houslí, na které hrál až do svých čtrnácti. Navštěvoval různé školní soubory jako houslový kvartet školy apod. Ve čtrnácti se zamiloval do klarinetu a alt-saxofonu. S kamarády založil orchestr (Dixilend) a hrál na různých akcích v Čakovicích a okolí. Budoucnost měl předurčenu.
V roce 1963 narukoval na vojnu k raketové brigádě do Plzně. Poté ho převeleli do Týnce nad Sázavou. I tady ale na hudbu nezanevřel. Založil dvanáctičlenný band, se kterým hrál, jak sám říká, vše co se dalo. Hráli převážně na čajích a zábavách v okolí Týnce. Zúčastnili se celostátní armádní soutěže Vojenských orchestrů v Brně, kde z dvaceti orchestrů skončili čtvrtí. První úspěch byl na světě a Václavovi to dodalo další motivaci do hudebního života. „V té době jsem začal také psát texty hlavně české z anglických skladeb,“ vzpomíná.
„Čakovice jsou pro mě srdcovou záležitostí. V Odolena Vodě jsem téměř padesát let a vlastně jsem si tu ještě ani nezvykl,“ říká skladatel a básník Václav Poborský.
Po vojně se Václav odstěhoval kvůli bytu s rodinou do Odolena Vody. Srdcem ale zůstal „Čakovákem“, což dokazuje i interiér jeho bytu. Na „Odolce“ opět hrál a aranžoval pro místní skupiny a soubory. Když přišel rok 1970, založil vlastní band se zpěváky a hráli v celém Mělnickém okrese a částečně i v okrese Praha – venkov. „Aranžoval jsem známé taneční skladby a příležitostně psal texty nové. Několikrát jsem se zúčastnil soutěží autorských písní v Mladé Boleslavi, Slaném a Mělníku. Někdy v osmdesátých letech jsem začal sám psát hudbu (svoje písničky i texty),“ popisuje svůj hudební vzestup Václav Poborský.
Za svůj život sepsal více jak šest desítek skladeb. Na kontě má také sbírku zhudebněných básní Nostalgie mého života a také jeden unikát – hymnu městské části. Píseň s názvem „Vzpomínka na Čakovice“ složil v roce 2008 k 920tiletému výročí od první písemné zmínky o Čakovicích a je takovou neoficiální hymnou obcí.
„Co mi zpříjemňuje život penzisty? Muzika, pes… pivo mám rád a holky se mi taky ještě líběj,“ vyznává se Václav Poborský.
Co dělá Václav dnes? „V současnosti jsem v penzi, ale pořád se zabývám hudbou.“ Když je člověk v penzi má najednou více času. Václav se začal věnovat genealogii a vyhledal své předky až v 17. století. Prý přišli z Polska. Historie je prostě vášeň. Co mu ale kromě ní zpříjemňuje podzim života? „Muzika, pes… pivo mám rád taky, holky se mi taky ještě líběj,“ směje Václav a přiznává, že své čakovické lásky už by dnes po tolika letech asi jen těžko poznal.
