Slyšeli jste již o poutní cestě z pražské Lorety do Hájku? V baroku zde byli mniši, za komunistů vězni

Další fotky

K poutnictví patřily především cesty, jejich délka byla většinou odvislá vzdáleností poutního místa od poutníkova bydliště. V období baroka se počet poutních cest vysoce navýšil a nově zakládané sakrální stavby napodobovaly původní daleká poutní místa. K cestám byly postupně do krajiny začleňovány drobné stavby, jako jsou Boží muka, kříže, kapličky nebo plastiky a reliéfy. V některých případech byly podél cest stavěny celé souvislé řady kaplí.

Vznikaly především tzv. „kalvárie“ inspirované cestou Via dolorosa vedoucí na Golgotu, často doplňované i Božím hrobem. Dnes obvyklý cyklus křížové cesty se čtrnácti zastaveními se začal ve střední Evropě šířit v průběhu 18. století poté, co se již v předchozím století ustálil ve františkánském prostředí.

Fotograf Míla Křížek, spolek Poutní cesta Hájek a radnice Prahy 6 uspořádali  v galerii v přízemí obchodního centra Šestka v Ruzyni výstavu o historii a současnosti této poutní cesty. Výstava je očím veřejnosti k dispozici každý den od 9 do 21 hodin do 4. února.

Středověký Břevnovský klášter zahalen do tajemství. K čemu kdysi mniši využívali pivo a čím klášter posloužil StB?

Cestu celou neprojdete, místy už neexistuje

Hájecká poutní cesta se stavěla v letech 1720–1723, do roku 1734 pak trvala její výzdoba.

Námětem obrazů ve dvaceti výklenkových kaplích byl život Panny Marie a sv. Františka. Obrazy ve výklenku byly horizontálně dělené a byly vybrány tak, aby spolu námětově vždy ladily, tedy narození Panny Marie vedle narození sv. Františka, smrt Panny Marie a smrt sv. Františka atp.

Poutní cestu, která původně vedla po prastaré zemské stezce z Prahy do Německa, dnes již nelze projít v celém její původní trase, je na několika místech přerušena, některé její úseky dnes už vůbec neexistují, jiné naopak byly znovu vybudovány. Z původních dvaceti kaplí jich do dnešního dne zbylo pouhých jedenáct, a to dvě již nestojí na svém původním místě.

Nová dominanta levého vltavského břehu: Osvětlený zlíchovský kostel

Donátoři kaplí dávali po 220 zlatých

V letech 1720–1726 bylo na náklady donátorů vystavěno dvacet kaplí podél poutní cesty (v rozestupu asi 600 až 1100 metrů). Donátoři přispěli po dvou stovkách zlatých na výstavbu jedné kaple a dvacet zlatých na údržbu. Na výstavbě se podíleli zednický mistr František Fortin (1680 v Srbči poblíž Řevničova  – 1763 v Želnavě u Lipna), který byl i projektantem stavby, dvorní kameník Franz Wolfgang Herstorfer a pražský malíř a fortifikační inženýr Jan Schor (1686 v Innsbrucku – 1767 v Praze), autor výzdoby.

Nejvyšší výklenkové kaple u nás

Hájecká cesta si nese významné prvenství, její kaple byly a dosud jsou největšími výklenkovými kaplemi, které kdy poutní cestu lemovaly. A to jak na území Čech a Moravy, tak pravděpodobně i střední Evropy. Jejich rozměr činí úctyhodných 8 a půl metru na výšku k vrcholu kříže (k římse je to 5 a půl metru).

Kdysi se jednalo o mariánsko-františkánskou poutní cestu, jejíž délka byla zhruba 14 kilometrů. Sloužila jako spojka mezi pražskou Loretou, která se nachází na Hradčanech, s Loretou ve františkánském klášteře Hájek. Tento klášter se nachází v obci Červený Újezd v blízkosti Unhoště.

Václavák jako sjezdovka? Před 131 lety se v Česku úplně poprvé lyžovalo v centru Prahy

V baroku mniši, za komunistů vězni

V letech 1623-25 vybudoval v hájku (vysázeném roku 1589 Gothardem Florianem Žďárským) Florian Jetřich Žďárský ze Žďáru (1598 – 1653) loretánskou kapličku jako poděkování za narození dědice. Brzy se stala cílem poutí a proto byla v roce 1630 byla přestavěna a rozšířena. V roce 1659 zde byl umístěním čtyř mnichů založen klášter. Kolem roku 1722 podle zápisů arcibiskupské kanceláře navštěvovalo Hájek ročně průměrně 60 000 poutníků.

Zajímavostí je, že klášter v Hájku byl od roku 1950 pro poutníky na dlouhou dobu uzavřen. Klášter v jednu dobu sloužil jako pracovní tábor. Později se z něj stalo vojenské skladiště. Přes veškerou nepřízeň osudu a stavební zásahy do kláštera a jeho okolí nebyla loreta zničena. V současné době se zde opět konají pravidelné poutě, které můžete absolvovat také vy. Od roku 1997 začaly rozsáhlé opravy Hájku, které pokračovaly až do roku 2013.

Práce na opravě kapličky v Řevnicích přerušila zima

Kaple bojují se zubem času

V letech 1899–1900 bylo opraveno 14 kaplí, které se do té doby dochovaly, avšak sama cesta už v některých částech byla přerušená novou zástavbou. Při této rekonstrukci byly zaniklé freskové malby nahrazeny obrazy na plechových tabulích, které namaloval pražský malíř Josef Schweil.

Zánik původní cesty pokračoval i v průběhu 20. století. V roce 1999 akademický sochař Jan Turský (*1955) z iniciativy spolku Hostivít započal obnovu XIX. kaple. V roce 1998 se Praha 6 rozhodla zrekonstruovat pět kaplí na svém území, což se jí do r. 2001 povedlo. Na obnově se podílel ak. mal. Petr Hampl (*1964 v Pacově).

Podívejte se na historické kalendáře. Pochopíte, proč je lidé nevyhazovali, a naopak si je mezi sebou půjčovali

Krok za krokem (kapli po kapli) poutní cestou

Start: Pražská Loreta – Kostel Narození Páně

I. kaple – Dlabačov, Gymnastická ulice, rekonstruována v l. 2000–2001; restaurovány byly i zachovalé části původní výmalby a latinské nápisy. Na obnově se podílel ak. mal. Petr Hampl (*1964 v Pacově). Na kapličce byl vyobrazen Hájek a nad ní dva andělé nesoucí loretánský domek, po stranách sv. František a sv. Antonín. Donátorem byl arcibiskup Ferdinand hrabě Khüenburg.

II. kaple – stála u křižovatky ulic Za Strahovem a Nad Tejnkou.

III. kaple – Břevnov, u křižovatky U Ladronky – Kocourova. Rekonstruována v roce 2001. Donátorem byl Antonín Jan hrabě Nostic, nejvyšší hofmistr.

IV. kaple – Ladronka. Rekonstruována v letech 2000-01. Donátorem byl Josef hrabě z Valdštýna, nejvyšší maršálek.

V. kaple – Vypich. Rekonstruována v letech 2000-01. Donátorem byl Jan Arnošt Antonín hrabě Schaffgotsch, královský místodržící.

Chvalský zámek ovládla koňská opera Limonádový Joe. Její autor se narodil před 100 lety

VI. kaple – Břevnov, Bolívarova ulice. Rekonstruována v roce 2001. Donátorem byl František Josef hrabě Černín, královský místodržící.

VII. kaple – stála v ulici Na Břevnovské pláni. Donátorem byl František Josef hrabě Schlik.

VIII. kaple – Bílá Hora, opravená kaple původně stála u Karlovarské ulice v Předních Jivinách; v roce 2009 byla přemístěna na klidnější místo ke klášteru benediktinek na Bílé Hoře. Donátorem byl Jan Filip hrabě ze Sikingenu, polní maršálek.

  1. kaple – stála u křižovatky Karlovarská – Drnovská. Zanikla před rokem 1928.
  2. kaple – Zadní Jiviny, na východní straně mimoúrovňové křižovatky Řepy u odbočení ulice Na Hůrce. Donátorem byl opět František Josef hrabě Černín.
  3. kaple – na hranici Hostivice a Ruzyně, stojí na západní straně mimoúrovňové křižovatky Řepy, u odbočení ulice Na Hůrce. Donátory byli František Karel hrabě z Clary-Aldringen, nejvyšší lovčí, a Jan Filip hrabě z Clary-Aldringen, královský místodržící. Pravděpodobně jde o repliku, jediná je z cihel a donedávna byla, jako jediná, orientována k severu, nyní je však opravena a otočena zpět k jihu.

XII. kaple – Hostivice, ulice Čs. armády, Stojí v úrovni západního konce retenční nádrže Strnad. Donátorem byl královský místodržící Josef František z Goltze. Zdivo bylo zatím jen ošetřeno přípravkem, který má zpomalit chátrání způsobované bezprostřední blízkostí frekventované silnice.

XIII. kaple – stála u železničního mostu přes hostivickou ulici Čs. armády. Byla zbořena v 50. letech 20. století.

XIV. kaple – stála u křižovatky Litovická – Čs. armády v Hostivici před domem č. 669. Byla zbořena roku 1878 a materiál byl použit na stavbu mostků u Nekejcova a v Jenečku. Při stavbě kanalizace byly nalezeny zbytky základů kaple, což svědčí o tom, že padla za oběť rozšiřování hostivicko-litovické cest.7

Čakovice mají svůj skvost. Je jím monumentální kostel ze 14. století. Čím je tak jedinečný?

XV. kaple – stála v Hostivici u křižovatky Litovická – Sportovců severně od Litovického rybníka. Donátorem byla velkovévodkyně Anna Marie Františka Toskánská, pozdější majitelka Hostivice. Kaple zanikla v 19. století, pravděpodobně také kvůli rozšiřování cesty.

Kaple sv. Jana Nepomuckého v Litovicích nepatří k původní řadě kapliček, ale byla při trase poutní cesty postavena kolem roku 1815.

XVI. kaple – stála na rozcestí u železničního přejezdu blízko zastávky Hostivice – Litovice.

XVII. kaple – stála za Litovicemi západně od areálu firem Selekta a Top Umwelt. Spadla v 50. letech 20. století z důvodu dlouhodobé zchátralosti, základy byly odstraněny.

XVIII. kaple – stála mezi Litovicemi a Hájkem u ohybu dochované části cesty. Kaple se zřítila v 80. letech 20. století, zachovala se z ní dolní část. V nejbližší době se však chystá její obnova.

XIX. kaple – na polní cestě před Hájkem. Donátorem byl hrabě Karel Jáchym hrabě z Bredy, tehdejší majitel tachlovického panství, včetně Hostivice a Litovic. Tato kaple byla v roce 1999 obnovená jako první.

XX. kaple – Červený Újezd, opravená kaple v blízkosti Hájku, v dochované části cesty na hranici území Chýně a Červeného Újezda. Původně byl ve výklenku obraz Korunování Panny Marie a sv. Františka. Donátorem byl Karel Jáchym hrabě z Bredy. Tato kaple byla obnovená v roce 2000.

Cíl: Klášter Hájek – Loretánská kaple Panny Marie.

FOTO: Slyšeli jste již o poutní cestě z pražské Lorety do Hájku? V baroku zde byli mniši, za komunistů vězni

Slyšeli jste již o poutní cestě z pražské Lorety do Hájku? V baroku zde byli mniši, za komunistů vězni - 2 praha.euSlyšeli jste již o poutní cestě z pražské Lorety do Hájku? V baroku zde byli mniši, za komunistů vězni - 3 vikkkSlyšeli jste již o poutní cestě z pražské Lorety do Hájku? V baroku zde byli mniši, za komunistů vězni - 4 Bělohorská ul.Slyšeli jste již o poutní cestě z pražské Lorety do Hájku? V baroku zde byli mniši, za komunistů vězni - 5 Hostivice,_Litovice,_kaple_sv.J.N. wikiSlyšeli jste již o poutní cestě z pražské Lorety do Hájku? V baroku zde byli mniši, za komunistů vězni - 6 vi
Další fotky
Slyšeli jste již o poutní cestě z pražské Lorety do Hájku? V baroku zde byli mniši, za komunistů vězni - 7 hájekSlyšeli jste již o poutní cestě z pražské Lorety do Hájku? V baroku zde byli mniši, za komunistů vězni - 8 googSlyšeli jste již o poutní cestě z pražské Lorety do Hájku? V baroku zde byli mniši, za komunistů vězni - 8 googSlyšeli jste již o poutní cestě z pražské Lorety do Hájku? V baroku zde byli mniši, za komunistů vězni - 1 cesta-do-hajku-nahled
Dnes, 10:33
Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) dnes začne stavět další dva pavilony. Náklady přesáhnou miliardu...
Dnes, 06:22
Dnes je Muzeum Bedřicha Smetany jednou ze specializovaných expozic Muzea české hudby a organizačně spadá...
Včera, 13:10
Komerční článek
Koronavirus je pro kybernetické útoky živnou půdou. Podvodné emaily obsahující zavirované odkazy se v poslední době...
Včera, 13:10
Neznámý pachatel už od konce minulého roku sexuálně obtěžuje ženy na tramvajových zastávkách v Praze...
Včera, 10:11
Na pražské Kampě včera večer sjelo do řeky Vltavy auto, ve kterém byl jeden člověk....
Včera, 09:02
Skupina Chinaski, houslový virtuos Pavel Šporcl a divadelní hosté dnes vystoupí na pilotním koncertu s...
Včera, 06:39
Jedna z předních propagátorek rehabilitační Vojtovy metody fyzioterapeutka Marcela Klemová pracuje ještě v osmdesáti letech....
10.5.2021
Komerční článek
Poslední rok nebyl pro nikoho lehký. Obrovský nápor v nemocnicích a velká psychická zátěž pro...
10.5.2021
Na začátku roku 2021 Moskva informovala svět, že zdejší metro nově řídí i ženy. Do...
10.5.2021
Narkoman v Praze zdemoloval zahrádku. Polykal předměty a obnažoval se.
10.5.2021
Celorepubliková kalamita lýkožrouta smrkového dorazila i do hlavního města. Pražští lesáci už kvůli němu museli...
Reklama