26℃
Dnes je 21. červenec , svátek má Vítězslav

Smutný konec židovské obce v Karlíně. Nacisté ji prakticky zlikvidovali. Zbylo vůbec něco?

Další fotky

V roce 1890 žilo v Karlíně 1205 osob židovského vyznání, což představovalo 14 procent všech obyvatel. Do roku 1921 se počet karlínských Židů ještě zdvojnásobil. Karlín byl do konce roku 1921 samostatným městem s převážně industriálním a komerčním zaměřením, a mnoho bohatých továrníků a obchodníků zde byli právě Židé.

Reklama

Potřebovali vlastní synagogu

Samostatná židovská obec v Karlíně existovala již v první polovině 19. století. Její rychlý růst vyvolal potřebu vlastní synagogy. Ta byla zbudována v kombinovaných formách maurského a románského slohu v letech 1857–1861 ve staré zahradě s potůčkem ve Vítkově ulici číslo 13. Jejím autorem byl Jan Zelnitzký.

Když kámen vypráví. Odhalte s námi tajemnou sílu menhirů

Východní průčelí synagogy bylo obráceno do Vítkovy ulice slepým portálem, ve štítu nového chrámu byly umístěny desky Desatera. Po obou stranách průčelí stály brány se vstupem na dvůr, odkud vedl hlavní vstup do západní předsíně synagogy a na schodiště ke galerii pro ženy. V zahradě za synagogou nechala obec roku 1898 vystavět patrový domek (stavitel Josef Blecha st.), který sloužil jako kancelář a sídlo krajského rabína Kouřimského kraje. Na počátku 20. století byl k domku přistavěn přízemní sál, který se využíval jako zimní modlitebna.

V letech 1928–1930 prošel původní interiér synagogy s dekorativní výmalbou a štukovým dekorem moderní funkcionalistickou úpravou (arch. Leopold Ehrmann), ale karlínští Židé se z ní těšili jen do 2. světové války.

Atentát na Hitlerova oblíbence? To si Čechoslováci dovolili příliš! Za trest nacisté vyvražďovali celé rodiny

Příchod kalicha

Po válce byla modlitebna navrácena pražské židovské obci, ale karlínská židovská obec nemohla být pro ztrátu většiny svých členů obnovena.
Tak v roce 1950 odprodala synagogu Československé církvi husitské, která budovu o tři roky později stavebně adaptovala pro své bohoslužebné účely a vznikla tak dodnes sloužící modlitebna Sboru patriarchy dr. Gustava Adolfa Procházky. Doktor Procházka (1872 v Kosmonosích – 1942 v Praze) byl druhým patriarchou Církve československé (husitské), byť původně byl katolickým knězem.

Adaptace podle brněnského architekta Emila Rabensteina vypadala následovně – byl proražen nový vstup přímo z ulice, galerie pro ženy byla odstraněna a na východní straně hlavního sálu byl instalován kůr s varhanami. V interiéru hlavního sálu pak ještě akademický malíř Cyril Chramosta provedl rozměrnou nástěnnou malbu „Jan Žižka s Janem Rokycanou sjednávají mír na Špitálském poli“.

Bulhaři za druhé světové zachránili tisíce Židů před smrtí v koncentráku. Nacistům je jako jediní nedarovali

Povodně synagogu poničily, ale nejcennější dílo přečkalo

Nově byla karlínská synagoga zevně i uvnitř upravena ještě po roce 1990. V současnosti ji využívá k bohoslužbám také Korejská církev v Praze, zatímco v budově někdejšího rabinátu sídlí farní úřad karlínského sboru Církve československé husitské.

Povodně v roce 2002 poničily exteriér i interiér synagogy, jako zázrakem ale přežilo zdejší nejvýznamnější umělecké dílo – Křížová cesta od sochaře Františka Bílka.

Do svatostánku chodila budoucí slavná spisovatelka

Významnou osobností, která jako malé děvčátko za první republiky docházela se svým otcem na Vysoké svátky do synagogy, byla česko-německá židovská spisovatelka a karlínská rodačka Lenka Reinerová.

Nacisté ho poslali do Dachau, před komunisty uprchl do Anglie. O jeho smrti před 40 lety informoval Hlas Ameriky. Ferdinand Peroutka

Spisovatelka Lenka Reinerová je považována za poslední představitelku německé literární scény v Praze. Narodila se v roce 1916 v Karlíně, ale po hrůzných zkušenostech z války se už do Prahy nevrátila. S manželem se přestěhovali do jeho rodné Jugoslávie, zpět do Československa ji přivedla až nemoc chotě. Spisovatelka tu vystupovala na významných akcích, například na kafkovské konferenci nebo na shromáždění svazu novinářů, ale byla za to pronásledována režimem. Její knihy vycházely hlavně v NDR, u nás teprve od roku 2001. Až do své smrti v roce 2007 se účastnila veřejných čtení svých textů a dalších kulturních akcí.

FOTO: Bývalá karlínská synagoga, dnes husitský sbor

Bývalá karlínská synagoga, dnes husitský sbor - 1 7b7b738e-94a2-4042-8881-41338e2a36d2Bývalá karlínská synagoga, dnes husitský sbor - 2 wiBývalá karlínská synagoga, dnes husitský sbor - 3 wicoBývalá karlínská synagoga, dnes husitský sbor - 4 odpamprBývalá karlínská synagoga, dnes husitský sbor - 5 geocaching
Další fotky
Bývalá karlínská synagoga, dnes husitský sbor - 6 people.czBývalá karlínská synagoga, dnes husitský sbor - 7 prochazka sčch

 

Před 38 minutami
Bohemka se v minulé sezoně velice trápila na domácím stadionu. Ovšem v prvním utkání tohoto...
Dnes, 09:02
Pražská Sparta si chtěla po nečekané prohře z prvního kola spravit chuť proti Jablonci. Po...
Včera, 16:58
Praha se za stávajících podmínek nechystá kupovat chátrající nádraží Vyšehrad, protože cena, kterou za ni...
Včera, 15:29
Dialyzační středisko Fresenius NephroCare v prostorách Polikliniky Vysočany v Praze 9 slaví kulaté výročí. Už...
Včera, 13:25
Technologicko-informační centrum Cyberdog v Nových Butovicích, představí v rámci svého projektu Letního kina v srpnu...
Včera, 11:03
Pražská vzdělávací centra sledují vzrůstající zájem o ekologické programy, které nabízejí. Ročně se jich účastní...
Včera, 09:28
Slavná architektka a vítězka soutěže o podobu projektu na Žižkově Eva Jiřičná a developer Central...
19.7.2019
Motolská skládka, jejíž sanace se připravuje, se stává častým terčem lidí, kteří nerespektují její zabezpečení...
19.7.2019
Skoro 100 000 lidí v hlavním městě žije v oblastech zatěžovaných hlukem z tramvajové a...
19.7.2019
Hlavní město plánuje modernizovat osvětlení památek tak, aby bylo možné je nasvítit více barvami jako...
Reklama