Spejbl – nestárnoucí dřevěný bohatýr

I když letos ve fraku oblečený Josef Spejbl oslaví už 100 let, vypadá pořád k světu. Legendární ušatou a nosatou loutku vyřezal na přelomu let 1919 a 1920 plzeňský řezbář Karel Nosek podle náčrtku profesora Josefa Skupy a na prknech, která znamenají svět, se objevil na podzim přesně před sto lety spolu s tehdy velice oblíbeným plzeňským Kašpárkem.

Rozumbrada Spejbl získal prý jméno podle slova Bejbl. Z němčiny přejaté nadávky, která znamená něco jako nekňuba. Podle Skupy měl Spejbl karikovat užvaněné měšťáky, kteří se do všeho pletou a přitom ničemu nerozumí. Jeho frak měl zase napovědět, že Spejbl pracovat nikdy nebude.

Spejbl a jeho parta

Spejbl poprvé vystoupil s Kašpárkem jako cvičenec na hrazdě. Obvykle byl ve své roli terčem Kašpárkových žertů, nicméně Skupa cítil, že jim to to spolu moc nesedí. Každý byl jak z jiného světa. Proto Spejblovi v roce 1926 synovec Karla Noska Gustav vyřezal vypečeného synáčka Hurvínka s pohyblivýma očima, které mohl kdykoliv dávat nad Spejblovo nedovtipností v sloup. O čtyři roky později k nim přibyly Mánička s pejskem Žerykem, opět z rukou řezbáře Gustava Noska, který také Žeryka až do roku 1938 mluvil. Poslední se v dřevěné „rodince“ objevila paní Kateřina zvaná Bábinka v roce 1971 jako ženský protějšek Spejbla. Tu podle návrhu Zdeňka Juřeny vyřezal Ivan Moravec. Obě dámy dlouho mluvila pozdější ředitelka divadla Helena Štáchová, Máničku už od roku 1967. Spejblovi nejprve propůjčil hlasu Josef Skupa a poté Miloš Kirschner. Po jeho smrti Martin Klásek, kterého dnes alternuje Ondřej Lážnovský.

 

Ve spárech gestapa

Dialogy zmateného a přihlouplého otce Spejbla s mazaným Hurvínkem se staly rychle populární a naši hrdinové se začaly objevovat i v rozhlase, na gramofonových deskách a stránkách knih. Jejich úspěch Skupu přivedl k nápadu vybudovat v roce 1930 v Plzni první profesionální loutkovou scénu – Divadlo Spejbla a Hurvínka. Kromě Plzně hráli Skupovy loutky s velkým úspěchem po celém Československu. S nástupem fašismu ale začala na divadlo doléhat cenzura. Jejich hra Kolotoč o třech poschodích, ve které se domovnice Drbálková snaží uzurpovat moc ve Spejblovic domě, byla jako zřejmá alegorie mnichovských událostí za protektorátu zakázána. Sám Skupa byl v roce 1944 za poslech zahraničního rozhlasu zatčen a odsouzen na pět let do vězení. Divadlo byla zavřeno a loutky skončily v trezoru na gestapu, odkud je „vysvobodili“ až američtí vojáci. Skupa prý za mřížemi pro pobavení spoluvězňů přehrával scénky ze svých představení, a když bylo vězení v únoru 1945 pobořeno náletem, uprchl odtud zpátky do Plzně.

Do Prahy a do světa!

Po skončení 2. světové války se Skupa se svým divadlem přestěhoval do Prahy. Zde se k němu začátkem 50. let připojil Miloš Kirschner. Nedostudovaný právník, který si před nástupem ke Skupovi už stihnul odpykat trest za protistátní činnost i vojnu u Černých baronů. Zejména díky  jeho příchodu získaly loutky světoznámý věhlas. Jejich hry se objevily v 31 zemích ve 21 jazycích. Již od samého počátku hrály S + H zvlášť hry pro děti a zvlášť pro dospělé. Celkem pro ně vzniklo na 250 původních her, například Hurvínkova cesta do Tramtárie, Hurvínek už zase zlobí nebo Dějiny kontra Spejbl. Velkou popularitu jim také získaly televizní večerníčky, kterých byly nakonec čtyři řady, a to v letech 1972, 1974, 1997 a naposledy v roce 2004.

Thalie i nedělní chvilka pandemie

Spejbl se spolu s Hurvínkem stal za sto let od svého vzniku  českým národním pokladem a jeho „otcové-zakladatelé“ – Josef Skupa i Miloš Kirschner – byli oceněni titulem národní umělec. Spejbl s Hurvínkem obdrželi za rok 2012 zvláštní cenu Thalie za celoživotní mistrovství v oboru loutkového divadla. Spejbl se také už dvakrát dostal na poštovní známku – v roce 1961 a 2009 – a v roce 2007 vydala Česká mincovna k 50. výročí Skupova úmrtí stříbrnou pamětní medaili s postavičkami obou loutek i jejich tvůrce. Vesmírem rovněž putuje asteroid jménem 29471 Spejbl.

Přestože do velkolepých oslav Spejblova jubilea vstoupila nešťastným způsobem současná karanténa a Divadlo Spejbla a Hurvínka momentálně nehraje, na webových stránkách divadla se alespoň objevila Hurvínkova nedělní chvilka pandemie – série dvanácti pětiminutových videí, ve kterých děti i dospělé s humorem sobě vlastním provází současnými omezeními.

Dnes, 12:01
V Lidovém domě se v úterý 15. června otevřelo nové testovací centrum na covid-19 pro...
14.6.2021
Pražský magistrát propustí do konce letošního roku sedm procent z celkem asi 2 300 zaměstnanců,...
14.6.2021
Komerční článek
SMART REGION CHCETE SE ZVIDITELNIT NEBO PROPAGOVAT SVÉ PRODUKTY V REGIONECH ČR​? Nabízíme Vám Reklamní...
14.6.2021
Pasta Oner, český vizuální umělec, se po čtyřech letech představuje v Praze svou sólovou autorskou...
14.6.2021
Ulicí V Holešovičkách vedoucí od mostu Barikádníků po Vychovatelnu projede denně sto tisíc aut. Zoufalí...
14.6.2021
Když bylo v Praze 28. září 1842 otevřeno tzv. Nové divadlo, byla vlastně otevřena jedna...
14.6.2021
Nedávné politické turbulence kvůli pádu Dominika Feriho, čtyřky na pražské kandidátce koalice SPOLU, naznačily, že...
13.6.2021
Exministr Petr Arenberger nebyl jediný, kdo od Prahy 1 koupil velmi výhodně luxusní byt v...
11.6.2021
Výstava stovky historických motocyklů převážně české výroby dnes začíná na pražském výstavišti v Holešovicích na...
11.6.2021
Skvělý výhled na Prahu, dobré občerstvení i spousta mladých talentů v akci. Přijďte podpořit fotbalovou...
10.6.2021
V Říčanech byla potvrzena otrávená rybí návnada, varuje radnice na webu a sociálních sítích s...
Reklama