zavřít mapu
Pražská zoo seznámila prostřednictvím tiskové konference s vzácnými a ohroženými druhy zvířat, která chová a snaží se intenzivně o jejich záchranu. Jedná se o výjimečné druhy a to se zřetelem na jejich stupeň ohrožení v červené knize či na zapojení do záchovných programů Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií nebo z hlediska vedení jejich evropských či světových plemenných knih.
Ve světě funguje velké množství míst, které ohrožené druhy chrání a snaží se je ubránit před úplným vyhynutím. Mezi ně se řadí i Zoologická zahrada Praha a je třeba uznat, že se jí to daří. Projekt „Vzácní a jedineční“, který pražská zoo vede, se snaží veřejnosti ukázat, o co všechno zoo bojuje. Ve svých prostorách má například obrovské velemloky, kteří žijí na Zemi miliony let i vzácné klokánky.
Projekt „Vzácní a jedineční“, který pražská zoo vede, se snaží ukázat, o co všechno zoo bojuje. Jsou to poklady. Třeba takový jedovatý smaragdově zelený chřestýšovec mangšanský, jehož dvě mláďata jsou výrazným chovatelským úspěchem. Jedná se o jednoho z největších a barevně nejvýraznějších druhů jedovatých hadů na světě s nejdelšími jedovými zuby, jež dorůstají velikosti až tří centimetrů.
Nebo velemlok, který Zemi beze změny obývá 40 milionů let, klokánek králíkovitý, jenž se jako jediný savec živí houbami, nebo tapír čabraku trpící ztrátou přirozeného prostředí, jemuž navíc škodí i poměrně nízká reprodukční rychlost. V pražského zoo najdete i vzácného bažanta Edwardsova, jehož ve volné přírodě zdecimoval úbytek životního prostoru a lovecká vášeň člověka. Už ho tam nenajdete. V Tróji ho chovají od roku 1949 a evidují vylíhnutí více než 130 mláďat, Koordinují jeho Evropský záchranný program a spravují plemennou knihu.
Zoo Praha je jednou ze dvou evropských zahrad, kde jsou k vidění kriticky ohrožení chápani středoameričtí, a zároveň jedinou, kde se tyto opice pravidelně rozmnožují. V přírodě jejich populace během tří generací klesla až o osmdesát procent.
Gibon stříbrný je dalším z východoasijských druhů, který doplácí na odlesnění. V Evropě bychom jich nalezli sotva pár desítek a i ve svém původním prostředí jich podle všech náznaků ubývá. Proto je dobrou zprávou, že Zoo Praha pravděpodobně vbrzku bude mít nové mládě.
Velemyš obláčková patří ke stromovým hlodavcům, kteří se řadí k největším myším na světě (váží kolem dvou kilogramů), trpí ztrátou původního životního prostředí. Sice nejsou kriticky ohroženým druhem, ale stále jich ubývá, a to z důvodu lovu domorodců i predátorů. Svou roli v tom hraje i to, že samičky jsou schopné rozmnožovat se jen dvakrát do roka, a když se zadaří, porodí zpravidla vždy jen jedno mládě.
Zoo Praha se také intenzivně již mnoho let věnuje ochraně ohrožených druhů zvířat přímo v místě jejich přirozeného výskytu. Mezi nejznámější její in-situ projekty patří Návrat divokých koní (návrat koně Převalského do Mongolska), Toulavý autobus (ochrana goril nížinných v Africe) a záchrana gaviála indického v Indii.
Pražská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoo v České republice, jen za loňský rok do ní zavítalo přes 1,4 milionu návštěvníků. Její celková rozloha je 58 hektarů a na této ploše se nachází 12 pavilonů a přes 150 expozic. Na konci loňského roku v nich žilo 685 různých druhů ptáků, savců, plazů, ryb a paryb, obojživelníků, ale i zástupců z řad bezobratlých, celkem 5.017 zvířat.
