Velká pražská asanace. Zasypat Čertovku a postavit moderní čtvrť

Plány na změny v pražské infrastruktuře i výstavba chybějících bytů nejsou jen palčivou otázkou dnešních dnů. Před zásadními rozhodnutími stáli Pražané nesčetněkrát. Příliš se však neví o plánu na zavezení Čertovky a výstavbě nové moderní čtvrti na Kampě.

Přelom 19. a 20. století byl dobou, která nevratně změnila tvář staré Prahy. Území dnešního Josefova a přiléhající části Starého Města, které bylo územím bývalého židovského ghetta se stalo předmětem velké pražské asanace. Hlavními důvody byly nevyhovující hygienické podmínky této čtvrti, závadnost studniční vody, neexistence kanalizace a přelidněnost. Další argumenty byly ryze technického charakteru, tedy například úzké a křivolaké středověké uličky. Zkrátka, centrum Prahy neodpovídalo představě české politické reprezentace.

Před 170 lety vznikly okresy, před 20 lety kraje

Ne všichni souhlasí

Ovšem, ne všichni však byli pro tak razantní změnu tváře staré Prahy. V roce 1900 tak vznikl Klub za starou Prahu na protest a obranu proti ničení stavebních a kulturních památek v době rozsáhlých asanačních úprav Prahy. K čelním představitelům organizace patřil spisovatel Vilém Mrštík.

Prahu před asanací už známe jen z fotografií Jindřicha Eckerta a obrazů Václava Jansy

Pod manifest přátel staré Prahy se už v roce 1896 podepsaly osobnosti jako Mikoláš Aleš, Vojtěch Hynais, Alois Jirásek, Karolína Světlá, Alfons Mucha, Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer a další.

Ztráty na pražských památkách byly tou dobou značné. Jmenujme například zbourání domu čp. 600 U Hřebene v Celetné ulici, na jehož místě byl postaven obchodní dům nebo zbourání tří domů v Mostecké ulici, kde vyrostla novostavba Malostranské záložny.

Zmizet měla Čertovka, Kampa i kostel sv. Michala

Pražští radní v této době uvažovali i o zasypání koryta Čertovky a výstavbě moderní městské části na Kampě. Jednalo se o návrh A. Balšánka, který počítal s novými reprezentativními budovami v prostoru Kampy. Realizována měla být i stavba budovy Národní galerie podle plánů Josefa Gočára. Celý projekt nakonec dokázal Klub za starou Prahu zastavit.

Z kostela sv. Michala pak měl být plně komerční prostor.

Bájní vodníci v Praze. Máme jich tady hned sedm. Poukazují na nebezpečná místa řeky?

Asanace pokračovala půl století

Demolice budov začaly již v roce 1895, masivní bourání ale probíhalo až od konce roku 1896, kdy se z domu museli vystěhovat nájemníci. Akce měla skončit v roce 1903. Tehdy byl však asanační zákon prodloužen o deset let a poté se každých deset let prodlužovalo dál až do roku 1943. Největší asanační zásahy však proběhly do roku 1914.

Dnes, 15:21
S rekonstrukcí bývalého rybníka ve Stromovce byl také opraven prostor před Šlechtovou restaurací, tedy parter...
Dnes, 11:02
Tryskovice a Krteň. Dvě obce, které se nacházely na území dnešní Prahy, ale dnes už...
Včera, 17:40
Na celkové řešení budoucí podoby Vítězného náměstí vyhlásila před dvěma lety rada hlavního města prostřednictvím...
Včera, 15:22
Tančící dům otevřel pro veřejnost své technické zázemí a další nepřístupné prostory včetně nové vyhlídky...
Včera, 09:45
V Galerii Villa Pellé je od 10. července k vidění výstava s názvem BrrrainFreeze!!! JuliuseReichela...
Včera, 07:59
Nejvýznamnější příslušníky rodu Valdštejnů představuje výstava ve Valdštejnské zahradě.
10.7.2020
Srážka dvou vlaků, při níž přišlo o život 42 cestujících, se stala v pražských Kbelích...
10.7.2020
Entomologové žádají veřejnost o pomoc při hledání denních motýlů na území hlavního města Prahy. Do...
10.7.2020
V rychlém sledu po květnovém otevření prvních čtyř tříd tzv. Center interaktivní výuky otevřelo ve...
9.7.2020
Klasický titul Cyrano z Bergeracu v novém přebásnění, světovou premiéru původní hry Srpnové světlo napsanou...
Reklama