12℃
Dnes je 20. listopad , svátek má Nikola

Záhada pražského Václaváku. Jak mohli geometři císaře Karla IV. vyměřit tak obrovské náměstí?

Další fotky

Obchodní a administrativní centrum města, místo významných společenských a historických událostí, kde jsou kina, divadla, bankovní domy, hotely, restaurace, desítky malých i větších obchodů a administrativní centra – to je dnešní Václavské náměstí.

Dnešní Václavské náměstí – dříve Koňský trh, je stejně tak staré jako Karlova Univerzita v Praze. Vzniklo totiž na základě zřizovacího dekretu českého krále a císaře římského Karla IV., jako součást projektu Nového Města pražského.

„Zakládací kámen Nového Města pražského máme poměrně přesně datovaný. Je to 26. března 1348. Někdy na podzim roku 1347 uvažujeme o tom, že probíhalo vyměření Nového Města a to je velmi zajímavá a záhadná záležitost, jak byli schopni pomocí tehdejších nástrojů vyměřit náměstí dlouhé skoro tři čtvrtě kilometru. Snažíme se na některé otázky odpovědět, některé otevřít a připomenout neuvěřitelný mix událostí, které se tady odehrály v druhé polovině 19. a hlavně během 20. století,“ řekl Ondřej Šefců, ředitel pražského Národního památkového ústavu a autor výstavy v jedné osobě.
Tady na Václavském náměstí v Praze se odehrály slavné, smutné, ale i politováníhodné okamžiky, které provázely naší zemi. V přeneseném slova smyslu sedá říci, že Václavské náměstí je cosi jako naše paměť národa.

Praha na začátku devadesátek: Rozjížděli to Stouni, vznikaly legendární kluby a připojili jsme se oficiálně na internet

Na náměstí byli Václavové (a koně) dva

První pomník sv. Václava byla raně barokní jezdecká socha z let 1678–1680, kterou vytvořil Jan Jiří Bendl z žehrovického pískovce. Kameník Jan Bureš ji umístil na barokní kašnu uprostřed Koňského trhu naproti dnešní Jindřišské ulice. Konávaly se u ní mše pod širým nebem, například během morové epidemie v roce 1713, kdy bylo zakázáno shromažďování v kostelech. V roce 1827 byla přemístěna na klasicistní podstavec od architekta Josefa Krannera před dům U Arcivévody Štěpána, na jehož místě dnes stojí Hotel Evropa. 12. června 1848 sloužil u sochy kněz Jan Arnold mši (která byla jako první pražská událost vyobrazena daguerrotypicky), která byla počátkem Pražského červnového povstání (též Svatodušní bouře), při kterém zahynuly čtyři desítky osob a Marie Eleonora ze Schwarzenbergu, manželka zemského velitele a hrobaře revoluce Alfreda knížete Windischgrätze.

V souvislosti s touto událostí a sochou bylo náměstí na návrh Karla Havlíčka Borovského přejmenováno na Václavské (původně tedy Svatováclavské). V roce 1879 byla Bendlova sochaře přenesena na Vyšehrad, v roce 1959 vytvořil kameník Jiří Novák kopii, originál je v Lapidáriu.

Unikátní svědectví o 17. listopadu 1989: Smrt nás ještě nechala být

Národ potřeboval víc bojovníka, než světce

Pomník svatého Václava v Praze patří mezi nejznámější sochařská díla v Čechách. Jeho autorem je profesor Josef Václav Myslbek, který na něm pracoval více než třicet let. Spoluautory sousoší byli architekt Alois Dryák (architektonická úprava) a sochař Celda Klouček (ornamentální výzdoba).

Soutěž na vytvoření díla byla vypsána v lednu 1894 a zúčastnilo se jí osm sochařů. První cena nakonec nebyla v soutěži udělena a druhou cenu si rozdělili Myslbek a Bohuslav Schnirch. Ten pojal jezdeckou sochu svatého Václava jako sochu světce, jedoucího na koni a žehnajícího davům, Myslbek naopak zvolil netradiční podobu svatého Václava jako bojovníka. Po vzrušených diskusích v kruzích odborné i laické veřejnosti, a také v kruzích politických, byla nakonec zakázka zadána Myslbekovi

Netušený svět za zrezivělými dveřmi v Národním muzeu

Časem byla jezdecká socha svatého Václava na modelu doplněna ještě čtyřmi sochami stojících světců, Ludmily, Prokopa, Vojtěcha a Ivana. Socha sv. Ivana byla nakonec nahrazena sochou blahoslavené Anežky. Svat Vojtěch měl v prvních plánech stát na čelní straně podstavce, ale jelikož není dokonale proveden (při bližším pohledu soše jakoby chybí jedna noha), byl umístěn dozadu a v popředí se ocitl sv. Prokop.
Pomník byl oficiálně odhalen v roce 1913, o jedenáct let později byl osazen i chybějící sv. Vojtěch.

Velkou pozornost věnoval sochař podobám tváří všech světců, např. sv. Vojtěch má tvář arcibiskupa Františka Schönborna a sv. Prokop zase tvář samotného Myslbeka. Modelem pro sochu koně se stal sedmiletý hřebec Ardo III., východofríský teplokrevník, patřící podle jedněch pramenů armádě, podle jiných Alexandru Brandejsovi, Myslbekovu příteli a statkáři ze Suchdola.

Václavák jako sjezdovka? Před 131 lety se v Česku úplně poprvé lyžovalo v centru Prahy

Na Koňskou bránu se chodilo na procházku a do kavárny

Když už jsme zmínili svatého Prokopa – Koňský trh uzavírala Brána sv. Prokopa, více ale známá jako Koňská brána. Byla ve 2. polovině 14. století jako součást opevnění Nového města. Brána neměla padací most a byla obklopena zahradou. V roce 1836 ji v empírovém

slohu přestavěl vídeňský architekt Peter Nobile. Horní plocha sloužila Pražanům jako vyhlídkové místo s blízkou kavárnou. V letech 1875–1876 byla brána zbořena. Na jejím místě byla v letech 1885–1891 postavena budova Národního muzea.

FOTO: Václavák

Václavák - okoli_narodniho_muzeaVáclavák - 9D Václavák 1989Václavák - 9C můstekVáclavák - 9B václavák 1968Václavák - 9A večerní Praha P1170080
Další fotky
Václavák - 8 buldra čkdVáclavák - 7 václav – café wien u spinků koruna pfeifferVáclavák - 6 václavák vítá císařeVáclavák - 5 václav 1880Václavák - 4 proměny -viaRealityVáclavák - 3 václavákVáclavák - 2 morstadt václavákVáclavák - 1 václavVáclavák - 0 plakát výstavyVáclavák - 9E václavák dle ciglera

Ještě několik zajímavostí o Václavském náměstí
– V původní podobě protékal prostředkem současného Václavského náměstí Vinohradský potok, který ústil do rybníka na Můstku, a který byl později v rámci terénních úprav sveden do kanalizační sítě
– 10. dubna 1895 bylo uvedeno do provozu osvětlení elektrickým proudem.
– Dlažby se náměstí dočkalo až v druhé polovině 19. století.
– Možná si vybavíte ten moment – při okupaci ČSSR vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 kulomety na sovětských tancích z Václavského náměstí nesmyslně ostřelovaly budovu Národního muzea. Rusové si totiž mysleli, že právě toto je budova Československého rozhlasu.
– V roce 2010 z 63 domů na náměstí patřila necelá polovina zahraničním majitelům a pouze sedm pražskému magistrátu.

Vítězné náměstí je nejslavnějším kruhovým objezdem v Česku. Jak se během dějin měnilo?

 

Před 38 minutami
První ostatky osob, které zemřely v Praze 4 a ke kterým se nepřihlásili rodinní příslušníci,...
Před 3 hodinami
Praha jako evropský domov medúz? Už nic nemožného – v pátek se totiž pro veřejnost...
Včera, 16:44
Pražský magistrát společně s Prahou 2 v pondělí otevřely nový chodník podél magistrály od Vinohradské...
Včera, 14:33
Návrh nového dopravního terminálu má detailní podobu. Smíchovský terminál lépe propojí železniční a autobusovou dopravu a zkrátí...
Včera, 13:33
Vedení hlavního města v pondělí schválilo plán rozvoje dopravy na další roky, takzvaný akční plán...
Včera, 12:54
Opět na křižovatce? Tak nazval Spolek českých právníků VŠEHRD setkání na půdě Právnické fakulty Univerzity...
Včera, 09:38
Přesun sochy maršála Ivana Koněva z náměstí Interbrigády a vytvoření nového památníku řeší Praha 6...
Včera, 09:01
Trojice lidí v Praze posprejovala vagon metra a napadla i obsluhu metra. Pracovníkům dopravního podniku...
Včera, 08:33
14. ročník hudebního festivalu Rockový Slunovrat proběhne ve dnech 5.6. a 6.6.2020 v prostorách Lesního divadla...
Včera, 07:30
Atraktivní derby v předehrávce florbalové superligy mužů skončilo nečekaně jasným výsledkem. V přímém souboji o...
Reklama