Záhada pražského Václaváku. Jak mohli geometři císaře Karla IV. vyměřit tak obrovské náměstí?

Další fotky

Obchodní a administrativní centrum města, místo významných společenských a historických událostí, kde jsou kina, divadla, bankovní domy, hotely, restaurace, desítky malých i větších obchodů a administrativní centra – to je dnešní Václavské náměstí.

Dnešní Václavské náměstí – dříve Koňský trh, je stejně tak staré jako Karlova Univerzita v Praze. Vzniklo totiž na základě zřizovacího dekretu českého krále a císaře římského Karla IV., jako součást projektu Nového Města pražského.

„Zakládací kámen Nového Města pražského máme poměrně přesně datovaný. Je to 26. března 1348. Někdy na podzim roku 1347 uvažujeme o tom, že probíhalo vyměření Nového Města a to je velmi zajímavá a záhadná záležitost, jak byli schopni pomocí tehdejších nástrojů vyměřit náměstí dlouhé skoro tři čtvrtě kilometru. Snažíme se na některé otázky odpovědět, některé otevřít a připomenout neuvěřitelný mix událostí, které se tady odehrály v druhé polovině 19. a hlavně během 20. století,“ řekl Ondřej Šefců, ředitel pražského Národního památkového ústavu a autor výstavy v jedné osobě.
Tady na Václavském náměstí v Praze se odehrály slavné, smutné, ale i politováníhodné okamžiky, které provázely naší zemi. V přeneseném slova smyslu sedá říci, že Václavské náměstí je cosi jako naše paměť národa.

Praha na začátku devadesátek: Rozjížděli to Stouni, vznikaly legendární kluby a připojili jsme se oficiálně na internet

Na náměstí byli Václavové (a koně) dva

První pomník sv. Václava byla raně barokní jezdecká socha z let 1678–1680, kterou vytvořil Jan Jiří Bendl z žehrovického pískovce. Kameník Jan Bureš ji umístil na barokní kašnu uprostřed Koňského trhu naproti dnešní Jindřišské ulice. Konávaly se u ní mše pod širým nebem, například během morové epidemie v roce 1713, kdy bylo zakázáno shromažďování v kostelech. V roce 1827 byla přemístěna na klasicistní podstavec od architekta Josefa Krannera před dům U Arcivévody Štěpána, na jehož místě dnes stojí Hotel Evropa. 12. června 1848 sloužil u sochy kněz Jan Arnold mši (která byla jako první pražská událost vyobrazena daguerrotypicky), která byla počátkem Pražského červnového povstání (též Svatodušní bouře), při kterém zahynuly čtyři desítky osob a Marie Eleonora ze Schwarzenbergu, manželka zemského velitele a hrobaře revoluce Alfreda knížete Windischgrätze.

V souvislosti s touto událostí a sochou bylo náměstí na návrh Karla Havlíčka Borovského přejmenováno na Václavské (původně tedy Svatováclavské). V roce 1879 byla Bendlova sochaře přenesena na Vyšehrad, v roce 1959 vytvořil kameník Jiří Novák kopii, originál je v Lapidáriu.

Unikátní svědectví o 17. listopadu 1989: Smrt nás ještě nechala být

Národ potřeboval víc bojovníka, než světce

Pomník svatého Václava v Praze patří mezi nejznámější sochařská díla v Čechách. Jeho autorem je profesor Josef Václav Myslbek, který na něm pracoval více než třicet let. Spoluautory sousoší byli architekt Alois Dryák (architektonická úprava) a sochař Celda Klouček (ornamentální výzdoba).

Soutěž na vytvoření díla byla vypsána v lednu 1894 a zúčastnilo se jí osm sochařů. První cena nakonec nebyla v soutěži udělena a druhou cenu si rozdělili Myslbek a Bohuslav Schnirch. Ten pojal jezdeckou sochu svatého Václava jako sochu světce, jedoucího na koni a žehnajícího davům, Myslbek naopak zvolil netradiční podobu svatého Václava jako bojovníka. Po vzrušených diskusích v kruzích odborné i laické veřejnosti, a také v kruzích politických, byla nakonec zakázka zadána Myslbekovi

Netušený svět za zrezivělými dveřmi v Národním muzeu

Časem byla jezdecká socha svatého Václava na modelu doplněna ještě čtyřmi sochami stojících světců, Ludmily, Prokopa, Vojtěcha a Ivana. Socha sv. Ivana byla nakonec nahrazena sochou blahoslavené Anežky. Svat Vojtěch měl v prvních plánech stát na čelní straně podstavce, ale jelikož není dokonale proveden (při bližším pohledu soše jakoby chybí jedna noha), byl umístěn dozadu a v popředí se ocitl sv. Prokop.
Pomník byl oficiálně odhalen v roce 1913, o jedenáct let později byl osazen i chybějící sv. Vojtěch.

Velkou pozornost věnoval sochař podobám tváří všech světců, např. sv. Vojtěch má tvář arcibiskupa Františka Schönborna a sv. Prokop zase tvář samotného Myslbeka. Modelem pro sochu koně se stal sedmiletý hřebec Ardo III., východofríský teplokrevník, patřící podle jedněch pramenů armádě, podle jiných Alexandru Brandejsovi, Myslbekovu příteli a statkáři ze Suchdola.

Václavák jako sjezdovka? Před 131 lety se v Česku úplně poprvé lyžovalo v centru Prahy

Na Koňskou bránu se chodilo na procházku a do kavárny

Když už jsme zmínili svatého Prokopa – Koňský trh uzavírala Brána sv. Prokopa, více ale známá jako Koňská brána. Byla ve 2. polovině 14. století jako součást opevnění Nového města. Brána neměla padací most a byla obklopena zahradou. V roce 1836 ji v empírovém

slohu přestavěl vídeňský architekt Peter Nobile. Horní plocha sloužila Pražanům jako vyhlídkové místo s blízkou kavárnou. V letech 1875–1876 byla brána zbořena. Na jejím místě byla v letech 1885–1891 postavena budova Národního muzea.

FOTO: Václavák

Václavák - okoli_narodniho_muzeaVáclavák - 9D Václavák 1989Václavák - 9C můstekVáclavák - 9B václavák 1968Václavák - 9A večerní Praha P1170080
Další fotky
Václavák - 8 buldra čkdVáclavák - 7 václav – café wien u spinků koruna pfeifferVáclavák - 6 václavák vítá císařeVáclavák - 5 václav 1880Václavák - 4 proměny -viaRealityVáclavák - 3 václavákVáclavák - 2 morstadt václavákVáclavák - 1 václavVáclavák - 0 plakát výstavyVáclavák - 9E václavák dle ciglera

Ještě několik zajímavostí o Václavském náměstí
– V původní podobě protékal prostředkem současného Václavského náměstí Vinohradský potok, který ústil do rybníka na Můstku, a který byl později v rámci terénních úprav sveden do kanalizační sítě
– 10. dubna 1895 bylo uvedeno do provozu osvětlení elektrickým proudem.
– Dlažby se náměstí dočkalo až v druhé polovině 19. století.
– Možná si vybavíte ten moment – při okupaci ČSSR vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 kulomety na sovětských tancích z Václavského náměstí nesmyslně ostřelovaly budovu Národního muzea. Rusové si totiž mysleli, že právě toto je budova Československého rozhlasu.
– V roce 2010 z 63 domů na náměstí patřila necelá polovina zahraničním majitelům a pouze sedm pražskému magistrátu.

Vítězné náměstí je nejslavnějším kruhovým objezdem v Česku. Jak se během dějin měnilo?

 

Včera, 15:21
S rekonstrukcí bývalého rybníka ve Stromovce byl také opraven prostor před Šlechtovou restaurací, tedy parter...
Včera, 11:02
Tryskovice a Krteň. Dvě obce, které se nacházely na území dnešní Prahy, ale dnes už...
11.7.2020
Na celkové řešení budoucí podoby Vítězného náměstí vyhlásila před dvěma lety rada hlavního města prostřednictvím...
11.7.2020
Tančící dům otevřel pro veřejnost své technické zázemí a další nepřístupné prostory včetně nové vyhlídky...
11.7.2020
V Galerii Villa Pellé je od 10. července k vidění výstava s názvem BrrrainFreeze!!! JuliuseReichela...
11.7.2020
Nejvýznamnější příslušníky rodu Valdštejnů představuje výstava ve Valdštejnské zahradě.
10.7.2020
Srážka dvou vlaků, při níž přišlo o život 42 cestujících, se stala v pražských Kbelích...
10.7.2020
Entomologové žádají veřejnost o pomoc při hledání denních motýlů na území hlavního města Prahy. Do...
10.7.2020
V rychlém sledu po květnovém otevření prvních čtyř tříd tzv. Center interaktivní výuky otevřelo ve...
9.7.2020
Klasický titul Cyrano z Bergeracu v novém přebásnění, světovou premiéru původní hry Srpnové světlo napsanou...
Reklama