Zapomenutý pražský kout: Ulice plné zlata a okno do fantastického Nového světa. Tady si umělci podávali dveře

Další fotky

Za vlády Jana Lucemburského nechal roku 1321 nejvyšší pukrabí Hynek Berka z Dubé opevnit předhradí na západní straně Pražského hradu. Tak vznikla obec Hradčany, ne však obec královská, ale poddaná, ze které plynuly daně do hradní truhlice. Opevněním procházelo pět bran, z nichž jedna, takzvaná Špitálská, směřovala ke Střešovicům. Za touto branou se octl Nový svět, cíl nedělní vycházky Marie Hátleové.

Na vycházku s Marií Hátleovou můžete přijít v neděli 8. dubna v 10 hodin. Sraz je na tramvajové zastávce v Praze na Pohořelci.

Samé zlato, a přitom tu žili nuzáci

Nový svět dvakrát vyhořel, za husitských bouří a onoho nešťastného červnového dne roku 1541, kdy nepozorností jakési kuchařsky vznikl oheň, který spálil dvě stě domů na Hradčanech a Malé Straně a poškodil Pražský hrad.

Sobotní vycházka: Trudný konec hudebního génia v blázinci. A záhada – kdo stavěl klenbu kostela a čí duši měl dostat čert?

Proto stavení zde nejsou starší doby Rudolfa II. Proto nejsou tu domy nijak vynikající, ostatně zde bydlila chudina. Dnešní obyvatele si ale s bídou rozhodně nespojujeme.  Kdo by ji také hledal, když na domovních znameních je tolik zlata. U zlatého noha (gryfa, okřídlené bytosti s hlavou orla a tělem lva), Zlatá hruška, Zlatý hrozen…

Slavný hvězdář tu prý přebýval v hostinci

První dům upozorní toulavé obecenstvo, že „R. 1901 zasazena jest na tomto domě, zvaném od starodávna U zlatého noha, nákladem obce pražské pamětní deska ku poctě slavného Dána Tychona Braheho, cís. mathematika a hvězdáře, který r. 1600 v tomto domě přebýval a 24. října 1601 v nedalekém odtud domě, jenž stával druhdy na místě nynějšího paláce Černínského zemřel a byl pochován v chrámu Matky Boží před Týnem.“

FOTO: Pražský Nový svět má bohatou historii

Pražský Nový svět má bohatou historii - 1 PB131664Pražský Nový svět má bohatou historii - 2A PB131631Pražský Nový svět má bohatou historii - 2B nový svět, u zlaté hruškyPražský Nový svět má bohatou historii - Novosvětské motivy.Pražský Nový svět má bohatou historii - Novosvětské motivy.
Další fotky
Pražský Nový svět má bohatou historii - Novosvětské motivy.Pražský Nový svět má bohatou historii - Santiniovský dům.Pražský Nový svět má bohatou historii - Vila Josefa LumbehoPražský Nový svět má bohatou historii - Ateliér Josefa Nálepy z Lumbeho zahrady.Pražský Nový svět má bohatou historii - Dveře k Nálepům.Pražský Nový svět má bohatou historii - Dům U zlaté hvězdy.Pražský Nový svět má bohatou historii - Dům U zlaté hvězdy.Pražský Nový svět má bohatou historii - Požární automat.Pražský Nový svět má bohatou historii - Dům U raka.Pražský Nový svět má bohatou historii - Černínská ulička.Pražský Nový svět má bohatou historii - Švankmajerovic balkon.

Ale víte, jak to s pamětními deskami bývá… Pobyt Braheho zde není doložen a kronikář František Ruth ho přímo odmítá. Každopádně tu kdysi stával hostinec, kde by hvězdář po příjezdu do Prahy MOHL hlavu složit, dům, na kterém je deska, ale postavil až kolem roku 1683 hradní polír Tadeáš Schöller.

Zlatá Hruška – už tu dávno není tak draho

Číslo 3, Zlatou hrušku, nemusím asi představovat díky známé vinárně, druhdy bzenecké. Většina z nás ji ale zná jen podle jména, nikoli takříkajíc zevnitř, i když kolem se roztahující drahota jaksi snižuje exkluzivitu tohoto podniku. Domu se říká též U Abrahama, podle jednoho z majitelů, řezníka Abrahama Unkoffera.

Barrandov byl malým Hollywoodem Východu. Poznejte vily významných osobností

Ten nechal roku 1690 vystavět i dům vedlejší, U zlatého (modrého) hroznu. V něm bydlel Rudolf Friml, americký pianista a hudební skladatel českého původu (1879 v Praze – 1972 v Los Angeles).

A do vinárny rád chodil spisovatel František Nepil.

Dům pro bratra od samotného Santiniho

Mezi dvěma uličkami, stoupajícími k někdejšímu posádkovému soudu, vojenskému vězení a z dob bolševického teroru známého „domečku“, stojí dům č. 7, barokní vila z let 1705-8, kterou vystavěl osobně Jan Blažej Santini – Aichla pro svého bratra, kameníka Františka Jakuba. Má hned několik jmen – Dům Santiniovský, Šmicerovský, Lobkovický, U zlatého žaludu nebo Dům Loretánských muzikantů. Kolem roku 1720 jej totiž zakoupila Loreta pro devět chlapců – zpěváčků gregoránských chorálů. Vila měla až do požáru roku 1918 šindelovou střechu.

„Walt Disney Východu“ i zakladatel českého animovaného filmu. Jiří Trnka se nedožil ani šedesátky

Okno do fantastického světa bonvivánského malíře

Domky č. 9, 11 a 13 byly původně jedním stavením U svatého Michala. V letech 1804-5 byly stavebně rozděleny, číslo 11 získalo pak jméno U zlatého stromu. V číslech 11 a 13 bydlel filmový a televizní režisér Jindřich Polák (1925 v Praze – 2003 tamtéž), spolutvůrce Pana Taua.

Také baráčky s čísly 15, 17 a 19 byly původně jedním celkem. Stavět tu začal před rokem 1672 řezník Kohout, další úpravy se budova dočkala za řezníka Šafránka snad v roce 1723, až byla nakonec roku 1796 rozčleněna. Nutno k prostřednímu domku poznamenat, že byl těsně po Listopadu zvýšen – a to ne zrovna citlivě a k č. 19, že v objektu jsou zachovány zbytky renesančního příbytku, který tu dříve stával a byl za třicetileté války zničen (klenutý postor v přízemí vlevo od vstupu). Číslo 15 zove se U zlatého keře, číslo 17 byl Bílý čáp, který se časem také pozlatil, a č. 19 je Zlatý beránek, též u Šafránků či u Myslivečků zvaný. Číslo 21 pak sluje U bílého lva.

Dvojpomník v Číčovicích připomíná oběti světových válek a muže zastřelené v Lidicích

V čísle 19 bydlel v 60. letech 20. století výtvarník Milan Knížák a po něm Miloš Kurovský, který zemřel loni na podzim, 22. října, čtyři dny po svých 93. narozeninách. Malíř fantaskních výjevů, původem z Ostravy, tu bydlel od roku 1978 do roku 1994, pamatuji se, jak mne jako dítě fascinovalo okno jeho ateliéru…

Umělci si tu podávali dveře

Stavení č. 23 a 25 (U zlatého pluhu) byla původně rovněž spojena. Rostla kolem roku 1660 a byla rovněž značně poškozena za francouzského obléhání r. 1741. Domy byly rozděleny roku 1804. V dubnu 1857 se tu narodil houslový virtuos František Ondříček, což upomíná pamětní deska s reliérem mistra od Otakara Španiela (1937, řešení J. Kavan, lil Fr. Anýž).

Víkendové vycházky: po stopách bankéřů Petschkých, Aloise Rašína a na Nový svět

Rohový dům č. 27 sluje U zlatého slunce, tady pro změnu žil malíř Jiří Anderle.

Víte, že Lumbeho vily jsou dvě?

Na pravé straně uličky jest zahradní restaurant, dětské hřiště a letní scéna divadla Ungelt, nad tím vším se skvěje přístupná, leč nepřetržitým tajemstvím zakletá Lumbeho zaharada s vilou čp. 94. Dům pochází z první poloviny 18. století (přístupný je z příkrých schodů do Jelení ulice), od roku 1852 ho vlastnil Josef Tadeáš Lumbe z Malonic (1801 v Praze – 1879 v Malonicích), profesor zemědělského hospodářství a po roce 1848 ředitel Českého stavovského polytechnického ústavu (dnes bychom řekli rektor ČVUT) a poslanec. Jeho bratr Karl Wilhelm Lumbe si postavil vilku trochu východněji, ta byla před časem uzpůsobena pro potřeby prezidenta republiky.

Vražda ve Zlaté hvězdě

Pravou domovní frontu uvádějí vrata a patrový dům (bez čísla), kde žil a tvořil sochař a vodní lyžař Josef Nálepa (1936 v Ostravě – 2012 v Praze).

Kino Aero jako první ve východní Evropě uvede film o hledání kurdských kořenů

O snad neznámějším domku č. 2, tzv. Zlaté hvězdě, uvádí Pavel Vlček v Uměleckých památkách (Hradčan) toto: „Zřejmě nuzná předbělohorská zástavba v blízkosti tehdejších šancí byla v těchto místech za třicetileté války zcela zničena. V polovině 17. století zde vyrostl jednopatrový domek, pobořený v době francouzského obležení r. 1741. Za fortifikační příspěvek a patrně také na náklady hradčanské obce byl znovu postaven a od té doby zůstal dochován vpodstatě dodnes.“ Roku 1807 měl být dům podle plánů Ignáce Palliardiho zvýšen o patro a opatřen dřevnou pavlačí, která byla roku 1833 podezděna. Domek je oblíben filmaři, mnohdy se zde natáčelo, napadá mi detektivka Srdíčko (1987) s Věrou Kubánkou a Janou Preissovou. V přízemí je kavárna, kterou kolega novinář Vráťa Konečný doporučuje.

Romantický dům u Raka je replikou. Kvůli dřevomorce

Číslo 4 nese jméno U zeleného kříže a pochází přibližně z roku 1770, o padesát let později tu Palliardi postavil palírnu kořalky. Číslo 8 je klasicistní stavba Václava Dudy z let 1841-4.

Nový svět zakončuje malebná roubenka „U raka“, která je ale pouhou kopií starého stavení (kolaudováno 1990, úpravy 1994 v souvislosti s přeměnou na penzion). K starému domu tolik – roku 1739 prodali hradčanští radní místo, kam se svážel mydlářský popel, řezníkovi Simonisovi. Ten na něm postavil chlévy pro jateční dobytek. Někdy po roce 1774 byly předělány na byty. Stavení je osudově spojeno se osobou spisovatele Jakuba Arbese. Jednak se věm odehrává děj jeho Zázračné madony a potom tu žila Arbesova budoucí manželka Josefina Rabochová.

FOTO: Pražský Nový svět má bohatou historii

Pražský Nový svět má bohatou historii - 1 PB131664Pražský Nový svět má bohatou historii - 2A PB131631Pražský Nový svět má bohatou historii - 2B nový svět, u zlaté hruškyPražský Nový svět má bohatou historii - Novosvětské motivy.Pražský Nový svět má bohatou historii - Novosvětské motivy.
Další fotky
Pražský Nový svět má bohatou historii - Novosvětské motivy.Pražský Nový svět má bohatou historii - Santiniovský dům.Pražský Nový svět má bohatou historii - Vila Josefa LumbehoPražský Nový svět má bohatou historii - Ateliér Josefa Nálepy z Lumbeho zahrady.Pražský Nový svět má bohatou historii - Dveře k Nálepům.Pražský Nový svět má bohatou historii - Dům U zlaté hvězdy.Pražský Nový svět má bohatou historii - Dům U zlaté hvězdy.Pražský Nový svět má bohatou historii - Požární automat.Pražský Nový svět má bohatou historii - Dům U raka.Pražský Nový svět má bohatou historii - Černínská ulička.Pražský Nový svět má bohatou historii - Švankmajerovic balkon.

Dům před svým odchodem do exilu vlastnil spisovatel Arnošt Lustig (1926 v Praze – 2011 tamtéž) se svým souputníkem Otou Pavlem (1930 v Praze – 1973 tamtéž). Pak jej měl fotograf Alexander Paul (1907 v Rakovníce – 1981 v Praze)

V zahradním domku bydlel Karel Kachyňa

Za Nový svět lze jistě považovat i část Černínské uličky pod barokními hradbami. Zajímavý je dům č. 7 U zlatého bažanta – byl přistavěn k číslu 5 (z r. 1683) v letech 1717-26. Starší dům byl po rozdělení radikálně přestavěn dle plánů Ignáce Palliardiho (1816), č. 7 pak upravili podle projektu rovněž známého stavitele Karla Pollaka (1822). Do zdi dvorku pětky je zasazena socha Jana Nepomuckého, dílo lidové tvořivosti. V této části Nového světa bydleli režisér Jan Švankmajer a malíř Jan Zrzavý.

Zajímavá je i historie čísla 3. Původně renesanční letohrádek (cca 1550) roku 1680 získali kapucíni, upravili jej v duchu baroka, vystavěli zahradní domek (Na náspu 2), vše obezdili – a vznikl Kapucínský lazaret. V domku Na náspu bydlel filmový režisér Karel Kachyňa (1924 ve Vyškově – 2004 v Říčanech) a dnes tu přebývá jeho paní Alena Mihulová.

Zdeněk Hořánek
Včera, 15:01
Společnost SNEO, kterou vlastní městská část a která má na starost správu městského majetku, má...
Včera, 12:01
Radní hlavní města Prahy a někteří pracovníci ROPIDu a DPP se snaží prezentovat, jak mají...
Včera, 09:42
No v Troji, pochopitelně! Nikoli však v zoologické, nejde o opičky ani jiné zástupce říše...
5.8.2020
Po jedenácté letos odstartovaly na Kulaťáku oblíbené trhy. Letošní sezónu, tak jako život nás všech,...
5.8.2020
Lodní dopravě na území Prahy 5 slouží plavební komora mezi Janáčkovým nábřežím a Dětským ostrovem....
4.8.2020
Park Santoška se nabízí k oddechu, příjemným procházkám i krásným výhledům na Prahu. Díky rekonstrukci...
4.8.2020
Hrnčířské trhy v Berouně se kvůli koronaviru neuskuteční ani na podzim. Pořadatelé se snažili s...
4.8.2020
V bubenečské kavárně Zasekávák předvádí několik svých pěkně barevných pláten výtvarník Miloš Vacík. Pokud máte...
4.8.2020
21. července tohoto roku by Milan Rastislav Štefánik oslavil 140. narozeniny. V nedávné době také...
Reklama