zavřít mapu
Vládní letadlo, které dosedne 20. dubna na kbelské letiště, bude mít na palubě zvláštní náklad – rakev s ostatky kardinála Josefa Berana. Do Prahy přiletí z Říma, kde byl duchovní pohřben po boku papežů v kryptě svatopetrské baziliky. Přivítá ho písnička ‚Čechy krásné, Čechy mé‘. Ta ho vítala, když se vracel z koncentračního tábora v Dachau.
Na pět minut se v zemi rozezní všechny kostelní zvony.
Českou republiku budou ve Kbelích reprezentovat předseda Senátu Milan Štěch a ministryně obrany Karla Šlechtová. Ta položí na dubovou rakev, v níž se ostatky kardinála vracejí, červenou růži.
„Bude to vlastně pohřeb pražského arcibiskupa v jeho diecézi. Byla to jeho rodina, která projevila pevný záměr, že je třeba splnit jeho poslední přání, které je napsáno v jeho závěti – být pohřben v katedrále a nebude-li to možné, tak v hrobě rodičů,“ vysvětluje kardinál Dominik Duka.
Jak říká, čeští poutníci do Říma byli hrdí na to, že kardinál Beran nalezl místo odpočinku ve svatopetrské bazilice. Bylo to však proto, že komunistická moc mu zabránila vrátit se do vlasti živému i mrtvému.
Uložení někdejšího pražského arcibiskupa pojal Duka také jako jednu ze symbolických součástí dostavby katedrály.
Ve stejný den, kdy vyjde průvod s jeho tělem ze strahovského kláštera, z místa jeho poslední svobodné promluvy, do svatovítské katedrály, se bude konat sjezd současných komunistů. I to je velmi symbolické,“ uzavřel Dominik Duka.
Poklonit se památce statečného svědka víry můžete v 19 hodin v kostele sv. Vojtěcha v Dejvicích (zadní část arcibiskupského semináře) nebo v bazilice Nanebevzetí Panny Marie v areálu Strahovského kláštera po 20. hodině.
V sobotu 21. dubna vyjde v 10 hodin po krátké modlitbě procesí s ostatky kardinála Berana ze strahovské baziliky přes Pohořelec Loretánskou ulicí na Hradčanské náměstí. Rakev bude vezena na pohřebním voze taženém šestispřežím starokladrubských vraníků.
Na Hradčanském náměstí bude v 10.30 rakev z vozu sejmuta a na krátký čas umístěna na katafalk pod oblouk mezi prvním a druhým nádvořím arcibiskupského paláce. Poté vyjde v 10.50 liturgický průvod Bránou gigantů, přes I. a II. nádvoří Pražského hradu do katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha.
V chrámu bude od 11 hodin sloužena slavná mše svatá ke cti sv. Vojtěcha. Během bohoslužby bude v blízkosti oltáře vystavena lebka mučedníka sv. Vojtěcha. Také tento světec zemřel v cizí zemi (byl zabit pohany v Prusku, buď v Polsku nebo v Kaliningradské oblasti roku 997, jeho tělo zpět do Čech je odvezl český kníže Břetislav I. v roce 1039).
Rakev bude umístěna před oltářem. Po skončení mešní liturgie, jejímž hlavním celebrantem bude primas český Dominik Duka, bude rakev s ostatky kardinála Berana vystavena veřejné úctě do pondělí 23. dubna, kdy po večerní poutní bohoslužbě od 18 hodin bude uložena v nově zřízeném sarkofágu v katedrále.
Josef Jaroslav kardinál Beran (1888 v Plzni – 1969 v Římě) byl katolický duchovní a teolog, 33. arcibiskup pražský a primas český v letech 1946-69.
Byl politickým vězněm nacismu i komunismu, komunistický režim mu navíc po většinu času znemožnil spravovat diecézi.
V roce 1963 byl propuštěn z internace, bylo mu však zakázáno zdržovat se v Praze a vykonávat arcibiskupský úřad. 25. února 1965 jej papež Pavel VI. jmenoval kardinálem. Stát povolil arcibiskupu Beranovi odjet ze země do Říma na slavnostní předání kardinálského klobouku s úmyslem, že už mu nedovolí vrátit se do země. Komunističtí představitelé státu však arcibiskupa buďto uvedli v omyl nebo nemluvili dost jasně. Beran byl přesvědčen, že se bude moci vrátit.
Že tomu tak není, se dověděl až po jednání s nimi od vatikánského diplomata Agostina Casaroliho. Ten mu sdělil, že Svatý otec ponechává rozhodnutí na něm. Dodal také, že pokud odjede, bude snad možné nahradit kolaborujícího pražského kapitulního vikáře Antonína Stehlíka za biskupa věrného Římu. Poté se Beran rozhodl, pro dobro své diecéze, do Říma odjet.
Po jmenování kardinálem prožil poslední roky svého života jako vyhnanec v Římě. Kardinál Beran zemřel 17. května 1969 na rakovinu plic v Papežské koleji Nepomucenum v Římě, kde bydlel.
Když zemřel, komunistická vláda nepovolila převoz těla do vlasti, načež papež Pavel VI. rozhodl, že kardinál Beran bude pohřben po boku papežů v kryptách chrámu sv. Petra v Římě. Stal se tak prvním a dodnes jediným Čechem, kterému se té pocty dostalo. Jeho hrob byl poblíž hrobu svatého Petra, mezi hroby Pia XI. a Pia XII. Papaž Pavel VI. – oproti zvyklostem osobně – také vedl pohřební obřady.
Papež František v lednu 2018 povolil převoz ostatků kardinála Berana do Prahy. V roce 1998 byl zahájen proces Beranova blahořečení.
