Pražská metalová kráska. Pražané si „přestěhovali“ miniaturu Eiffelky

25.7.2020
Daniela Hatinová

Poprvé světu byla Eiffelova věž představena při Světové výstavě 1889 na velkém „festivalu lidského myšlení, pokroku i konstruktivismu“. Pod balkonem 1. plošiny je název složený ze 72 jmen světových vědců. A pro úctyhodnou výšku, dosud nejodvážnější na světě, 320 metrů, to byla bombastická událost.

Eiffel ji nejdřív nabídl Barceloně, pak Paříži. Ta byla rozpačitá. To Praha se v ní ale zhlédla a postavila si svoji Petřínskou věž – „svoji Eiffelovku“. Gustav Eiffel nebyl jen konstruktérem velkých staveb, ale také „velkých myšlenek“. A takové projekty nikdy nestárnou.

Petřínská rozhledna přežila požár i Hitlerovo bourání

Hlavou v oblacích: sen o vzdušném mostu nad městem

Gustave Eiffel byl Francouz, tedy velký kreativec, rodák z Dijonu (1832 Dijon – 1923 Paříž). Pilný. Vystudoval prestižní školu Ecole Centrale des Arts et des Manufactures. Navrhoval mosty (most v Bordeaux, Port viadukt v Maria Pia, Portugalsko), slavnou Sochu svobody v USA. A pak tu byla i stavba – věž, která měla být nejvyšší stavbou světa. Měl odvážný sen: vybudovat „vzdušný most nad Paříží“. V 80. letech se začal zajímat i o meteorologii a radiotelegrafii. To mu pomohlo nabídnout Eiffelovku. A nahrála tomu světová průmyslová výstava.

Nohama na zemi: realita bombastické světové výstavy

Byla to monstrózní akce, to ano, avšak Eiffel přemýšlel dál: jak to udělat, aby tu věž nebyla jen pro jednu výstavu? Takové práce (50 inženýrů, 5300 výkresů, 150 dělníků) a stavba měla být za 20 let od svého postavení demontována? Základy ke stavbě čerpal ze svých snových, ale i reálných zkušeností, hlavně s mosty: Vždyť co jiného je velký oblouk mezi pilíři? Než most mezi národy a generacemi?

1889, parametry krásy: 320 m výška. Stavěla se pouze 2 roky, do roku 1930 nejvyšší stavba světa, pak v počátcích výškových budov ve světě překonána newyorským Chrysler Building, dnes i s anténou 324 m.

Petřínskou svatyni ohně zničil až Boleslav II.

7 300 tun a 2,5 milionů nýtů

15 000 kovových montovaných komponentů, 4 mega pilíře, 20 000 žárovek, 3 etáže, z toho 1. poschodí instalované ve výšce 57 metrů, druhé ve výšce 115 m a třetí poschodí ve výšce 274 metrů. Tvůrci: Stephen Sauvestre (architekt), Gustav Eiffel (konstruktér). Od počátku měla věž meteorologickou i radiologickou stanici. Návštěvnost se postupně vyšplhala až na 7 milionů lidí za rok. Pařížané si na to dlouho museli zvykat. Dnes? Jsou pyšní. Nechybí na žádném suvenýru.

Pražská metalová kráska

Pražané si „přestěhovali“ pro jistotu, kdyby Eiffelka byla zbourána, do Prahy její miniaturu. Eiffelovka v Paříži měla být okupačními silami ve válečných letech zbourána.

1891, parametry krásy: Pražská Eiffelovka je pětkrát menší než ta pařížská, má výšku 65,5 m, 299 schodů, váží 175 000 kg. Věž byla zhotovena Mostárnou pražskou při Českomoravské strojírně dle návrhů architekta Vratislava Pasovského a konstruktérů inženýrů Františka Prášila a Julia Součka při pořádání Zemské jubilejní výstavy 1891 nákladem Družstva na Petříně na podnět Klubu českých turistů, který se na světové výstavě v Eiffelovce tolik zhlédl, že založil družstvo, získal od magistrátu pozemek a začal stavět.

FOTO: Pařížská a petřínská věž – podobné příběhy

Pařížská a petřínská věž – podobné příběhy - Petřínská rozhledna petrinPařížská a petřínská věž – podobné příběhy - Petřínská rozhledna petrinPařížská a petřínská věž – podobné příběhy - petrin rozhlednaPařížská a petřínská věž – podobné příběhy - Petřínská rozhledna petrinPařížská a petřínská věž – podobné příběhy - Eiffelova vez

Na pražské rozhledně byl v provozu výtah. V roce 1953 nemohl již sloužit, ve stavbě měla být zabudována složitá kabeláž kvůli novému TV vysílání. V letech 1979 – 1991 byla rozhledna v rekonstrukčním stavu. Pražská informační služba převzala v roce 1998 od radiokomunikací správu a zároveň musela požádat oceláře z firmy Excon o další opravné práce (1998 – 2002). V roce 2001 také nechala zprovoznit výtah. V roce 2009 – 2013 převzala správu firma Mark2 Corporation Czech a poté Muzeum hlavního města Prahy.

Gustav Eiffel ani netušil, jakým mezníkem dominantou Paříže zasáhl do historie výstavby měst – od té doby bylo zahájeno horečné soutěžení nejen v replikování samotné stavby v její podobě, ale hlavně v zápolení o to, které další stavby se vyšplhají do nejvyšší výšky. Po stavbě Chrysler Building v roce 1930 přišly stavby další a další.

 



Nepřehlédněte