Před 191 lety se narodil první Čech, který byl ministrem v Habsburské monarchii a bytostným Rakušanem

2.3.2021
Jaroslav Svoboda

Karel Habětínek se narodil 2. března 1830 v Praze. Vystudoval Karlo-Ferdinandovu univerzitu v Praze, kde v roce 1855 získal i titul doktora práv. Do roku 1862 pak působil jako právník v Tereziánské vojenské akademii. V roce 1859 se pak stal docentem na Vídeňské univerzitě, kde vyučoval civilní právo. Od roku 1861 působil jako advokát v Praze, aby se v následujících letech až do roku 1871 věnoval pedagogické činnosti (jak na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, tak na univerzitě ve Vídni, kde působil i jako děkan). Od roku 1869 navíc zasedal u říšského soudu.

Otec Jany Paulové zářil na stříbrném plátně, kvůli divadlu utekl i ze školy

Politická kariéra

Karel Habětínek „vešel do dějin“ jako první český ministr spravedlnosti Předlitavska, tím byl zvolen 5. února 1871. Jeho ministerské působení však dlouhého trvání nemělo, ministrem byl do 26. října 1871. Z jeho největších ministerských počinů jmenujme například iniciování přijetí zákona o vedení pozemkových knih.

Karel Habětínský byl prvním českým politikem ve službách rakousko-uherské monarchie na pozici ministra. Zdroj: Wikimedia Commons / CC0 1.0 / Josef Mukařovský / https://creativecommons.org/publicdomain/zero/1.0/deed.cs

Spolu s ním byl do ministerského křesla zvolen i další Čech, tím byl Josef Jireček. Habětínkova krátká účast ve vládě jako Čecha byla součástí snahy vlády Karla von Hohenwarta vytvořit novou koalici se zapojením neněmeckých národností.

Habětínek i Jireček jako historicky první Češi v tak vysoké státní funkci Rakousko-Uherska však ani zdaleka nepůsobili tak, jak by se mohlo zdát. Habětínek rozhodně nebyl nějakým českým nacionalistou, nýbrž federalistou. Byl zastáncem větších pravomocí historických zemí v rámci Rakousko-Uherska, bez zdůrazňování požadavků nezávislosti apod. (podobně jako například T. G. Masaryk).

Když Masaryk upozornil na nepravost Rukopisů, měl pravdu. Přesto byl za rozvraceče národa

Obdobně se o Habětínkově vyjadřuje i historik Otto Urban, ten ho rozhodně neřadí mezi stoupence českého státního práva, ale spíše jako osobnost bez racionálních předsudků, prý až bytostného Rakušana. Habětínkovo fungování v předlitavské vládě však měla i kladné dopady, jeden z dalších ministrů Abert Schäffl totiž díky znalosti svého českého kolegy prý ztratil předsudky vůči údajné kulturní zaostalosti neněmeckých národností a byl pak hlavním vyjednavačem vlády takzvaných fundamentálních článků při projektovaném česko-rakouském vyrovnání.

„Důchodová kariéra“

Habětínek ale nebyl jen prvním Čechem v ministerském křesle habsburské monarchie, v roce 1879 byl jmenován doživotním členem Panské sněmovny, o tři roky později se stal prezidentem Nejvyššího soudního dvora ve Vídni a od roku 1899 až do roku 1904 byl dokonce jeho prvním prezidentem. Kromě toho už v roce 1871 získal čestné občanství Rokycan a Chrudimi.

Karel Habětínek se však nedožil ani konce první světové války, ani rozpadu Rakousko-Uherska, které mu poskytlo takový prostor pro osobní kariéru. Umírá 21. března 1915 ve Vídni.



Nepřehlédněte