Před 200 lety přišla na svět osobnost ruské literatury. Konstruktéra mostů dohnala epilepsie

23.7.2021
Jaroslav Svoboda

I dvou stech letech je jeho odkaz stále živý, a to nejen v Rusku. F. M. Dostojevskij se narodil roku 1821 v Moskvě do rodiny lékaře jako druhé z osmi dětí. Jeho mládí rozhodně nenasvědčovalo tomu, že by se měl stát jedním z předních ruských básníků a zároveň světovým předchůdcem moderní psychologické prózy. Nastoupil na vojenské technické učiliště, které absolvoval v oboru konstrukce mostů. Poté mu však učarovala literatura, které věnoval celý zbytek života.

Revolta – trest smrti – Sibiř

Po seznámení s utopickým socialistou Michailem Vasiljevičem Petraševským se aktivně zapojoval do protestů proti ruskému carovi Mikuláši I. S ostatními členy skupiny tzv. Petraševců byl v roce 1849 odsouzen vojenským soudem k trestu smrti. Ovšem, těsně před popravou jim byl trest zmírněn nejprve na čtyři roky v káznici a později na nucené práce na Sibiři.

Babí léto byl osudový film Vlastimila Brodského

Sibiř byla pro Dostojevského opravdu krutá. Deset let zde strávených ho velmi silně poznamenalo. Nejprve byl čtyři roky na nucených pracích, zbylých šest let pak strávil v uniformě carské armády. Z fyzického i psychického vyčerpání se jen těžce zotavoval, začal trpět epilepsií, což však stráže považovaly jako předstírání. Své záchvaty tak musel snášet sám bez jakékoliv pomoci. Právě tato dlouhá cesta peklem změnila jeho pohled na svět a dobře se pak dokázal vcítit do lidí s narušenou osobností.

Úpadek západní společnosti

Ze Sibiře zamířil rovnou do západní Evropy. Zde byl během dvou delších pobytů, které mu pomohly poznat, jak špatná morální úroveň společnosti zde je. Špatná morálka mu zpočátku vyhovovala, byl totiž vášnivým hráčem. Avšak, neuznával bezohledné jednání podnikatelů, jejich zacházení s ostatními lidmi a přehnané sebevědomí.

Václav Klaus označil film Dědictví za společenský nebezpečný, stala se z něj klasika

Cesta do Evropy ho přiměla k tomu, že si ucelil představu o proměně Ruska v dobrou společnost. Potřeby zásadní proměny společnosti spatřoval v proměnách jedince. Především návrat k pokoře a respektování ruských tradic. Bál se však nějaké radikální změny. Tím si získal přízeň a úctu cara, ovšem to nezměnilo nic na tom, že ho stále pronásledovala carská policie.

Literatura jako nástroj boje. Ale proti čemu?

S bratrem Michailem vydávali v letech 1861 – 1863 časopis Vremja (Čas). Poté časopis Epocha. Michail však zemřel a Dostojevskij musel platit jeho dluhy, což jej dostalo do vážných existenčních problémů.

Škola základ života. Skvost stříbrného plátna, který ale neměl vzniknout

Jeho dílo bylo charakteristické psychologickým rozborem zločinců, prostitutek nebo lidí s duševními poruchami. Pro své neutuchající snažení o nápravu společnosti se stal rozporuplnou osobností. Lidé ho považovali za psychologa, což on důrazně odmítal. I přesto se ale stal zakladatelem psychologické prózy a teoriemi o nápravě společnosti významně ovlivnil i filozofii dvacátého století.

Epilepsie jej nakonec dohnala

„Památka“ na sibiřské utrpení – epilepsie – si vybírá svou daň. Plicnímu krvácení spojenému s rozedmou plic a epileptickým záchvatem už nedokázal vzdorovat. Dostojevskij umírá 9. února 1881 v Petrohradě.

Zdroj: Wikipedie



Nepřehlédněte