Dnes, 28. března, slavíme 81. výročí vysazení parašutistů ze skupiny Out Distance do Německem okupovaných Čech a Moravy. Jejich cíl se jim bohužel nepodařilo splnit, od samého začátku se jim totiž lepila smůla na paty.
Úkolem operace Out Distance byla sabotáž plynárny v Praze-Michli. Dalším úkolem pak bylo dopravení náhradní vysílačky a kódovacího klíče pro skupinu Silver A. Po úspěšném zvládnutí úkolu měla skupina pokračovat v boji proti Němcům v rámci odboje na území protektorátu.
Out Distance ve složení nadporučík Adolf Opálka, rotný Karel Čurda a desátník Ivan Kolařík byla sedmou parašutistickou skupinou (operací), která byla vysazena na okupovaném území Protektorátu Čechy a Morava.
Vinou navigační chyby polské posádky výsadkového letounu byla skupina 28. března 1942 vysazena u obce Ořechov nedaleko města Telč namísto plánovaného Kopidlna u Jičína. Při seskoku si navíc Opálka poranil nohu a Kolaříkovi vypadla při ukrývání padáku peněženka s doklady a s fotografií jeho dívky Milady Hrušákové s věnováním a její adresou. Němci pak měli práci dost zjednodušenou.
Parašutisté navíc nenašli shozený kontejner s materiálem, a tak velitel rozhodl o rozpuštění skupiny. Ivan Kolařík zamířil do Valašského Meziříčí k příbuzným. Gestapu se téměř okamžitě dostaly do rukou Kolaříkovy doklady a začalo ho pronásledovat. Byl na něj vydán veřejný zatykač s fotografií. V bezvýchodné situaci se Ivan Kolařík 1. dubna 1942 otrávil.
Opálka s Čurdou se v dubnu 1942 sešli v Praze. Společně se členy skupiny Silver A se zúčastnili nočního navádění letadel při bombardování plzeňské zbrojovky. Akce se však nezdařila. Po návratu do Prahy byl Opálka jmenován velitelem všech parašutistů na území protektorátu. Po atentátu na Heydricha se ukryl s ostatními v kryptě pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze v Resslově ulici, kde se po hrdinném boji proti obrovské přesile zastřelil.
Karel Čurda později odjel do Valašského Meziříčí zjistit osud Ivana Kolaříka, který měl u sebe i velkou část protektorátních peněz určených na akce. Za represálií rozpoutaných po atentátu na Heydricha se Čurda schovával u své matky nedaleko Třeboně. Po zprávách o vypálení obce Lidice zaslal 13. června 1942 anonymní udání na četnickou stanici, ve kterém vyjmenoval pachatele atentátu na Heydricha. Policie však na udání nereagovala, a tak se 16. června dobrovolně přihlásil na pražském gestapu. Zde vyzradil vše, co věděl, a stal se konfidentem a provokatérem. Jeho zradou se gestapu podařilo zatknout nebo zlikvidovat mnoho parašutistů a jejich spolupracovníků v českém odboji. Po válce byl Čurda odsouzen k trestu smrti za zradu a 29. dubna 1947 popraven.
Zdroj: Wikipedie
