Před půl stoletím se začalo jezdit po dálnici D1. Jaké byly původní plány?

12.7.2021
Jaroslav Svoboda

I přesto, že je „dé jednička“ tím základním spojem mezi východní a západní částí naší země, stává se stále častěji noční můrou všech řidičů. Každoroční a vlastně neustále trvající opravy a s nimi související uzavírky znepříjemňují život všem, kteří tuto nejstarší dálkovou komunikaci užívají. Všichni ale víme, že je zkrátka potřebná, protože neslouží jen tuzemským řidičům, ale i dálkovým řidičům kamionů, kteří ji využívají také velmi frekventovaně, a to především díky naší středoevropské poloze.

„Dé jednička“ je ale nejstarší a nejdelší dálnicí u nás, což není žádné tajemství. Ve finální podobě, tedy po dokončení má spojit Prahu, Brno, Ostravu a česko-polskou hranici. Plány na její výstavbu a samozřejmě i na trasové vedení se však historicky měnily. První návrh na stavbu dálnice totiž pochází z roku 1935, projekt se jmenoval Národní silnice Plzeň – Košice a jak vyplývá z názvu, o Praze se tehdy neuvažovalo jako o přímé součásti této silnice. Tato trasa nevedla dokonce ani přes Brno. Zřejmě také proto předložil brněnský region alternativní návrh trasy z Chebu do Chustu. Z Chebu do Košic měla tato dálnice vést ve dvou větvích (severní a jižní), z Košic do Chustu pak už jen v jedné. Ovšem, ani jeden z těchto návrhů si nezískal podporu úřadů a k realizaci nakonec nikdy nedošlo.

Založil Karel IV. Karlův most před 664 lety? Základní kámen měl položit v půl šesté ráno

O něco úspěšnější byl vizionář Jan Antonín Baťa, který navrhl trasu Cheb – Velký Bočkov, na vlastní náklady navíc nechal zpracovat projekt a navrhl jak dlouho a z jakých zdrojů se bude dálnice stavět. I přesto, že se trasa opět vyhýbala důležitým sídlům, byla úřady schválena.

Válečná léta a dálnice Praha – Zlín

V období tzv. druhé republiky a odstoupení Sudet Německu bylo nutné plány na výstavbu dálnice přepracovat. Nový návrh trasy tak začínal v Praze a měl vést do Jihlavy. Tento projekt včetně projektu okruhu kolem Prahy byl Zemským úřadem v Praze připraven v rekordním čase dvanácti dnů a tak bylo 5. listopadu 1938 rozhodnuto o vypracování detailních projektů magistrály Praha – Jihlava – Brno – Zlín – slovenská hranice.

V lednu 1939 byl projekt schválen a ještě tento měsíc byla stavba zahájena kácením lesa na úseku Zástřizly – Lužná, v květnu pak na úseku Praha – Humpolec. Je až neuvěřitelné, že celá dálnice měla být hotova do čtyř let. S příchodem Němců došlo opět k drobným změnám, nicméně výstavba dále pokračovala až do roku 1942, kdy byla zastavena.

Devět křížů u dálnice D1, pomník řidičů 90. let, došlo zde i k masakru?

Dostavba v poválečné éře

Ihned po válce rozhodl prezident Beneš jedním ze svých dekretů o pokračování výstavby, ovšem po únoru 1948 došlo ke znárodnění stavbu provádějících firem a o dva roky později se se stavbou už příliš nepočítalo. O obnově plánů na dálnici z Prahy do Brna bylo rozhodnuto v roce 1963 s tím, že se využije původní dálniční těleso. S výstavbou se začalo v roce 1967, aby byl 12. července 1971 otevřen první hotový úsek mezi Prahou a Mirošovicemi. Současně stavba pokračovala i ve směru od Brna, přičemž bylo využito několik původních předválečných nebo válečných staveb.

Dálnice z Prahy do Brna byla dokončena 7. listopadu 1980, kdy došlo k dokončení posledního úseku u Humpolce. Současně se stavbou dálnice D2, tak došlo ke splnění hlavního cíle – spojit Prahu s Bratislavou a další výstavba dálnice D1 pak ustoupila projektům dalších dálnic.

Dnes je tato dálnice v úseku Praha – Brno součástí IV. Panevropského koridoru Berlín/Norimberk – Praha – Bratislava – Budapešť – Soluň/Istanbul.

Zdroj: Wikipedie



Nepřehlédněte