Ač se to nemusí zdát, feministická hnutí mají u nás bohatou historii. Nejsou spjata pouze s obdobím socialismu, kdy se sdružoval kdekdo v kdeco a tradiční schůzování se stalo koloritem. Feministky se u nás sdružovaly už od poloviny 19. století.
Od Světlé po Horákovou
Jak bylo řečeno v úvodu, feministické hnutí se u nás prosazovalo už od 19. století. V roce 1865 založila Karolina Světla společně s Vojtou Náprstkem Americký klub dam. Přesněji, iniciátorem pro založení byl právě Náprstek, poté co se vrátil z Ameriky a s českými ženami se chtěl podělit o své zážitky z tamního života. Tento spolek nebyl jen prvním ženským spolkem u nás, ale i jedním z prvních spolků jako takových. Je potřeba ještě upozornit, že možnost zakládat spolky představení tehdejší habsburské monarchie umožnili až v roce 1860.
V domě své matky Náprstek pořádal osvětové přednášky, ale i praktické lekce pro moderní hospodyně. Zájem o přednášky byl tehdy veliký a členství v klubu začalo patřit k prestižním mezi českými vlastenci. Popularitu měl klub mezi většinou ženské populace v Čechách, včetně manželek a dcer spisovatelů, novinářů, politiků a dalších významných osobností.
Mezi lety 1865 až 1889 se v klubu vystřídalo 893 žen, mezi kterými nechyběla ani Renata Fügnerová-Tyršová, Eliška Krásnohorská, Marie Riegrová-Palacká nebo dokonce Charlotte Garrigue-Masaryková.
V roce 1903 došlo k založení Ženského klubu českého a poté i Ženské národní rady, která byla současně pobočkou Mezinárodní rady žen.
Krátce po skončení druhé světové války, hned v květnu 1945, byl založen přípravný výbor Rady československých žen, jehož předsedkyní se stala Milada Horáková. Výbor dokonce v srpnu 1945 vydal první číslo časopisu Rada žen. Organizace byla nadstranická a spojila v jeden mnoho prvorepublikových ženských spolků.
Rada československých žen vytvářela pracovní komise spolupracující se státními orgány i společenskými subjekty. V roce 1947 došlo k nahrazení časopisu Rada žen. Nový titul se jmenoval Vlasta a stal se orgánem Československého svazu žen.
Období socialismu a nová doba
V březnu 1950 proběhl slučovací sjezd Rady žen a Zväzu slovenských žen a vznikl Československý svaz žen. Milada Horáková musela z organizace následně odejít. První předsedkyní nově vzniklého spolku byla v roce 1952 zvolena Anežka Hodinová-Spurná, která jí byla až do roku 1963, kdy zemřela.
Dalších změn doznal tento spolek v roce 1968, kdy se v rámci federalizace vytvořily národní ženské organizace. Vznikl Český svaz žen a Slovenský zväz žien.
Po roce 1989 došlo k zániku všech těchto svazů, opětovně byl obnoven Americký klub dam, ale ten ani jiný, už své minulé slávy nedosáhl. Přežil jen časopis Vlasta.
Zdroj: Wikipedia
