Cestou na sever ušel příbramský poutník pěšky 4500 kilometrů

Mezi Příbramáky jde najít opravdu zajímavé lidi. Jedním z nich je i Matěj Kratochvíl. Mladý muž ušel kus cesty, a to doslova. Po svých šel až do norského Knivskjelloddenu, cesta mu zabrala 129 dní.

Knivskjellodden (čti knývšeloden) je nejsevernější výběžek norského ostrova Magerøya v provincii Finnmark. Bývá uváděn jako nejsevernější místo Evropy. Právě tam došel pěšky za 129 dní rodák z Příbrami Matěj Kratochvíl.

Na cestu vyrazil z rodného města, trasa dlouhá přibližně 4500 kilometrů si vyžádala nejednu oběť, jednou z nich byly i boty. Cesta vedoucí přes Polsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Rusko, Finsko, Švédsko a nakonec Norsko jej stála necelých 100 tisíc korun, a jak říká, spal, kde se dalo.

„Pokud byl déšť, sháněl jsem nějaký přístřešek. Ale jinak jsem spal skoro všude. Starý dům, autobusová zastávka, pod širákem. Někdy mi ubytování nabídli místní v jejich domech. Díky tomu jsem poznal, že všude jsou fajn lidé, kteří rádi pomohou a nic za to nečekají nebo nechtějí. Stačí se zeptat nebo poprosit. Líná huba, holé neštěstí,“ říká Matěj Kratochvíl v rozhovoru pro Náš REGION.

Nebyla to ale jeho první cesta „na lehko“. „Před třemi lety jsem šel takhle pěšky do Španělska do Santiaga de Compostela a pak ještě o kus dál na místo zvané Konec světa,“ dodává Kratochvíl.

Na co se musí člověk připravit, když hodlá podstoupit pouť, se dočtete v následujícím rozhovoru s Matějem Kratochvílem.

 

Proč jste šel do Norska pěšky, co vás k tomu inspirovalo?

Před třemi lety jsem šel takhle pěšky do Španělska do Santiaga de Compostela a pak ještě o kus dál na místo zvané Konec světa. Díky této cestě se mi zalíbil tenhle typ cestování. Bez stanu a převážně pěšky. Skandinávii a severské státy jsem chtěl navštívit už více než čtyři roky. Takže se to vlastně tak nějak sešlo.

Odkud jste vyrážel a kam jste došel, kolik kilometrů ta cesta měřila?

Vyrážel jsem z Příbrami, což je mé rodné město, a můj cíl byl výběžek Knivskjellodden. Celá cesta měřila něco kolem 4500 kilometrů. Nevím to přesně. Plus několikrát jsem si zašel a nepoužíval jsem žádnou aplikaci, která by mou procházku měřila přesně na metr.

Jak dlouho taková cesta trvá, kolik kilometrů dokáže člověk ujít za jeden den?

Cesta mi trvala 129 dní, ale některé dny jsem se na své cestě neposouval. V některých městech jsem zůstal o den nebo dva navíc. V Petrohradě dokonce pět. Buď kvůli zajímavým místům, památkám anebo jsem byl další den líný někam jít. Pokud to šlo, snažil jsem se za den ujít zhruba 40 kilometrů, ale nebylo to pravidlo.

Jak dlouho jste denně chodil?

Čistá chůze mi zabrala osm až devět hodin. Včetně přestávek 12 až 14 hodin.

Co vám na to řekli v práci?

Nedal jsem jim moc prostor na diskusi. Dal jsem výpověď a moc jsem to tam s nikým neprobíral. Byl jsem ve zkušební lhůtě, takže to nebyl takový problém.

Na kolik peněz vyjde takové cestování?

Všechno, včetně vybavení, cesty zpět… lehce pod 100 tisíc.

Šel jste sám, jako poutník?

Ano

Kudy vedla trasa a jak na vás po cestě reagovali lidé?

Cesta vedla přes Polsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Rusko, Finsko, Švédsko a nakonec Norsko. Lidé reagovali různě. V Polsku na malých městech na mě převážně zírali. Asi nejsou moc zvyklí na turisty s batohy. Jinak v postkomunistických státech pravděpodobně není angličtina mezi jazyky, které by tam většina místních ovládala, takže komunikace někdy byla hodně obtížná, ale rukama a nohama jsem se ve finále domluvil všude.

Potřeboval jste nějakou speciální výbavu, boty cestu vydržely, necháváte si je na památku?

Boty nevydržely a zhruba posledních 700 km jsem je nesl na batohu. Neměl jsem to srdce je vyhodit, nechat je tam nebo je zapálit, když mě donesly až do Norska. Teď je mám doma a přemýšlím, co s nimi udělám.

Je pocitově delší cesta tam nebo zpět?

Těžko říct. Vzhledem k tomu, že tam jsem šel čtyři a půl měsíce a zpět jsem se vracel méně než týden, tak pocitově i fakticky byla cesta určitě delší TAM.

Kolik váží taková cesta na lehko?

Batoh 13 až 18 kilo, záleželo na množství jídla a pití.

Jak jste spal, když jste neměl stan?

Přes léto (Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko a částečně Rusko) nebyl problém spát venku. Pokud byl déšť, sháněl jsem nějaký přístřešek. Ale jinak jsem spal skoro všude. Starý dům, autobusová zastávka, pod širákem atd. Někdy mi ubytování nabídli místní ve svých domech. Díky tomu jsem poznal, že všude jsou fajn lidé, kteří rádi pomohou a nic za to nečekají nebo nechtějí. Stačí se zeptat nebo poprosit. Líná huba, holé neštěstí.

Poslední otázka, kam povedou vaše další kroky?

Teď na tohle moc nemyslím. Užívám si, že jsem zpět doma. Ale rád bych jednou podnikl podobnou cestu na jih. Přes Slovensko, Maďarsko… třeba až do Řecka.

FOTO: Cestou na sever ušel příbramský poutník pěšky 4500 kilometrů

Cestou na sever ušel příbramský poutník pěšky 4500 kilometrů - kratochvil 1Cestou na sever ušel příbramský poutník pěšky 4500 kilometrů - kratochvil 2Cestou na sever ušel příbramský poutník pěšky 4500 kilometrů - kratochvil 3
Dnes, 09:22
Novým příbramským radním se v pondělí stal zastupitel za ANO Jiří Holý. Nahradil dosavadního radního...
Včera, 09:01
Problémy se suchem sdružují obce ze Středočeského kraje na Příbramsku a Jihočeského kraje na Písecku....
17.2.2020
Středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) nevěří informacím o rozkrádání v krajské správě a údržbě...
17.2.2020
Až 700 tisíc korun si vyžádají restaurátorské práce potřebné k záchraně koněspřežné stříkačky z roku...
16.2.2020
Fotbalisté klubu 1. FK Příbram v aukci fotbalových předmětů vybrali 43 303 korun. Peníze se rozhodli věnovat...
14.2.2020
Dvaadvacetiletý muž z Příbrami zřejmě zahájil přípravu na oslavu svatého Valentýna v jednom obchodním domě....
14.2.2020
Nezaměstnanost ve středních Čechách v lednu vzrostla o 0,2 procentního bodu na 2,6 procenta. Úřady...
13.2.2020
Ve středních Čechách se sčítají škody. Silný nárazový vítr především lámal stromy. Nápory větrné bouře...
13.2.2020
S končícím zimním obdobím začíná rušnější sezona pro záchranné stanice pro zvířata. Prvními klienty v...
12.2.2020
Mami, jdeme čutat za barák. Věta, na kterou nostalgicky vzpomínají dnešní rodiče. Děti málo sportují,...
Reklama