Sucho na Příbramsku se stupňuje, místy už je extrémní

Podle dat projektu InterSucho už dosáhlo sucho na několika místech Příbramska extrémních hodnot, na zbytku ploch je sucho výjimečné. To se týká půdy do hloubky 40 centimetrů. Hlouběji je zatím vody dostatek. Zpravodajové projektu z okresu hlásí uvadání rostlin a blížící se průšvih s nedostatkem krmiva pro dobytek.

Zemědělci, kteří jsou zároveň reportéry vědeckého projektu InterSucho, začínají být ve svých krátkých zprávách velmi pesimističtí a někteří až zoufalí. Na většině území republiky kvůli extrémnímu nedostatku srážek za poslední týdny nevzcházejí jařiny, ozimy zasychají a neodnožují se, neroste ani tráva či vojtěška, jak vyplývá z desítek hlášení. Nejinak je tomu na Příbramsku. Místy už dosahuje sucho extrémních hodnot. Hlavní vegetační sezona je přitom teprve na začátku. Dva nejhorší stupně sucha ze šesti, tedy výjimečné a extrémní, zasahují půdní profil do hloubky 40 centimetrů. Proti loňsku přišlo sucho o měsíc dříve.

„Sucho začíná být viditelné na porostech. Na mělkých písčitých půdách obiloviny již žloutnou. Obecně mělko kořenící plodiny nemají vodu a nerostou, nebo dokonce zasychají. Trávy také zatím nerostou a budování krmivové základny hrozí velkým průšvihem. Také průtok vody v potoce se pomalu, ale jistě zmenšuje,“ popisoval jeden z příbramských zpravodajů InterSucha. Podle dalšího kvůli východnímu studenému větru suché pozemky  ještě více proschly.

Alespoň nejmírnějším stupněm sucha je dnes postiženo 99 procent území ČR. Příznivější situace, tedy počínající či mírné sucho, je pouze jihozápadně od Prahy a na velice malých územích jižních Čech či jižní Moravy. Naopak nejhorší situace je na střední a jižní Moravě, v části Moravskoslezského kraje, v Polabí a Poohří. Podle zpráv 352 zpravodajů z 67 okresů se očekává propad výnosu ozimů a zejména řepky. „Hlášeny jsou také projevy sucha u ječmene, pšenice, řepky a také u ovocných stromů a vinné révy. Respondenti popisují nedostatek srážek, který způsobuje špatné vzcházení plodin,“ uvedli tvůrci projektu.

Podle projektu Berkeley Earth byl loňský rok neobvykle teplý na celé planetě. Česká republika ale ze všech meteorologických statistik viditelně vybočila. Odchylka od průměrné teploty byla u nás největší v Evropě a druhá v celosvětovém měřítku. Podle expertů se nám extrémní výkyvy počasí nevyhnou ani v příštích letech. „Takto vysoká teplotní odchylka souvisí s trendem nárůstu teploty vzduchu ve střední Evropě a je velmi pravděpodobné, že extrémní roky budou v budoucnosti nastávat stále častěji. Pokud byl ze současného pohledu rok 2018 extrém, z budoucího pohledu může být takto vysoká odchylka úplně normální,“ uvedl pro iDNES.cz Ondřej Lhotka z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

Cyklostezka u Kralup n.V. by mohla být hotova do podzimu 2020

Suchý rok 1947 a mokré období 1770–1772

Extrémní sucho není na našem území poprvé, občas se připomíná rok 1947, kdy sucho trvalo od jara až do listopadu a přerušovaly ho jen krátké přívalové bouřky. Pětisetleté sucho, jak bylo tehdy hodnoceno, způsobilo katastrofální neúrodu, vázlo zásobování základními potravinami a v některých oblastech Slovenska hrozil hladomor.

V historii českých zemí jsou však známy i roky, kdy bylo srážek naopak takový nadbytek, že způsobili neúrodu. Mezi nimi jsou deštivé roky 1770–1772, kterým předcházelo desetileté nadprůměrné srážkové období. Za těchto hydrometeorologických situací docházelo v tehdejším úhorovém systému hospodaření  ke vzniku těch největších neúrod, vyúsťujících až ve hladomory.

Tehdy způsobil nadbytek zimní a jarní vláhy značné škody na obilovinách. Po extrémních dubnových mokrech nastoupilo sedm týdnů trvající sucho, které na porostech polních plodin způsobilo další ztráty. Následkem byl nízký výnos sklizně a zdražování obilovin. Jarní setí následujícího roku přerušilo mimořádně chladné období se sněhem a mrazy do konce března. Vystřídané chladným a deštivým počasím trvajícím až do konce dubna. Na úrodě se opět podepsalo převlhčení půdy, další ztráty dokonalo naopak mimořádně horké a suché počasí. Cena obilí tehdy vzrostla pětinásobně a ke drahotě se přidal i nedostatek píce pro dobytek. Od června nastoupilo silně deštivé počasí, které trvalo pět týdnů.

Už tak poškozené obilí jarním přemokřením a následným suchem bylo na většině pozemků podmáčeno  a hnilo. Vývoj počasí ještě více eskaloval nedostatek sena z předchozích období. Pro většinu obyvatel českých zemí následoval jeden z nejstrašnějších roků. Ceny obilí tehdy kvůli nedostatku dosáhly přímo závratné výše. Roky 1771 a 1772 se staly roky naší národní katastrofy.

FOTO: Sucho na Příbramsku se stupňuje, místy už je extrémní

Sucho na Příbramsku se stupňuje, místy už je extrémní - pšeniceSucho na Příbramsku se stupňuje, místy už je extrémní - sucho graf
4.4.2020
V Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Brdy se letos opět objevil rys ostrovid. V lednu ho...
3.4.2020
Do testování vzorků na koronavirus se zapojil i Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany,...
1.4.2020
Příbram snižuje o polovinu nájemné podnikatelům, kteří mají provozovny v městských objektech. Opatření platí ode...
1.4.2020
Jde například o seriál Podzemní Čechy, věnovaný příbramskému stříbrorudnému hornictví, v němž podzemím březohorských dolů...
30.3.2020
V novém odběrovém místě, které se připravuje v příbramské nemocnici, bude možné testovat na koronavirus...
27.3.2020
Řada středisek pro bezdomovce ve Středočeském kraji kvůli koronaviru zpřísnila režim. Pracovníci dohlížejí na důslednou...
27.3.2020
Příbramská nemocnice přijala prvního pacienta s novým koronavirem. Jde o staršího člověka, který měl respirační...
27.3.2020
Strach o zdraví své i svých blízkých, nejistota, mnohdy samota, to jsou momenty, se kterými...
27.3.2020
Případy ze života na Sedlčansku. Odcizený historický motocykl Jawa, vykradený automat u myčky aut, střet...
27.3.2020
Zápis do první třídy je dětmi i rodiči očekávaným okamžikem. Děti se prvně setkávají s...
Reklama