Proslulý pohled na Prahu. Okno ateliéru malíře Jana Slavíčka

22.1.2020
Fefík
Další fotky

Malíř Jan Slavíček přišel na svět 22. ledna 1900 na pražské Letné v Dobrovského ulici 10.
Jeho otcem byl, jak svrchu řečeno, impresionistický malíř Antonína Slavíčka (1870 v Praze – 1910 tamtéž), bratrem režisér a ředitel barrandovských filmových ateliérů Jiří Slavíček (1901 – 1957), sestra Eva (1895 – 1953) byla manželkou spisovatele a generála Rudolfa Medka (1890 v Hradci Králové – 1940 v Praze).

Vzpomínám si, jak měl tatínek viset v atelieru obraz U nás v Kameničkách a já dostal od něho pastelové plátno a podle toho namaloval svůj obraz, za který jsem pak dostal od Švagrovského pětku. A to byly peníze! Jinak jsem dostával za své obrazy podle tatínkových pláten pět až deset krejcarů.“ vzpomínal malíř pro časopis Letem světem.

Malíř Antonín Pelc. Protifašistické postoje mu přinesly dobrodružství, komunistické vzestup a následné zapomenutí

Do těchto radostných vzpomínek padá pak truchlivá vzpomínka, z Německé Rybné, kde na sklonu léta 1909 stihl otce záchvat mrtvice na levé polovině celého těla a proud těchto smutných vzpomínek vyústil 1. února 1910, kdy se vracel ze školy a nezastihl už otce živého.
Po dobrovolné smrti otce jej umělecky ovlivnil i rodinný přítel a druhý manžel matky, malíř Herbert Masaryk (1880 ve Vídni – 1915 v Praze), syn pozdějšího prezidenta.

V šestnácti byl přijat výtvarnou na akademii a po přípravce Josefa Loukotky studoval u Jana Preislera. Po jeho předčasném skonu pokračoval u Vratislava Nechleby a pak přešel na speciálku Maxe Švabinského. Posledním jeho učitelem byl Otakar Nejedlý, ten ho ovlivnil nejvíce. Školu dokončil v roce 1925.

Umělecké dílo musí být tajemstvím, tvrdil Pravoslav Kotík

Jako jednadvacetiletému vyplatili Slavíčkovi dědictví po otci a ten se mohl věnovat cestování.
Podnikl řadu studijních cest, nejvíc do Itálie a hlavně do Francie. Doprovázeli ho Václav Špála a spolužáci Bořivoj Žufan a Josef Hubáček.
Ve všech námětových oblastech své tvorby – v zátiší, v krajinomalbě i pražských pohledech – vycházel z díla svého otce.
Krajinářské motivy vybíral s oblibou z Orlických hor, kraje kolem Německé Rybné (dnes Rybná nad Zdobnicí), kam často zajížděl se svým otcem na faru k jeho příteli faráři Selicharovi a od roku 1926 tu měli vlastní vilku.

V roce 1933 měl Slavíček v Krásné jizbě Družstevní práce v Praze první samostatnou výstavu, dlužno říct, že úspěšnou.
V roce 1937 přijal spolu s Richardem Wiesnerem (1900 v Rudě nad Moravou – 1972 v Praze)
úkol vytvořit rozměrné panorama Hradčan pro čs. pavilon na světové výstavě v Paříži, za které dostali zlatou medaili.

Malíř Felix Jenewein čerpal z minulosti. Ale její temné stíny mu byly bolestné, dusné a hrůzné

V roce 1938 opustil Letnou a bydlel v zadním traktu Hrzánského paláce na Hradčanech (Loretánská 9), kde měl dříve ateliér a krajinářskou školu malíř Ferdinand Engelmüller.
Tady z okna svého ateliéru maloval pohledy na Prahu, v baretu a bílém plášti, za dozoru Rembrandtova autoportrétu.
Během války se Jan Slavíček zcela izoloval od světa, po válce si to vynahradil a hodně cestoval.
V roce 1967 byl jmenován národním umělcem.
Zemřel 5. dubna 1970, zůstal po něm nedokončený obraz – jak asi tušíte – Prahy.

FOTO: Jan Slavíček

Jan Slavíček - 1 pohled ž černín pal 47 ghmpJan Slavíček - 2 letem světem 33Jan Slavíček - 3 lesvvvJan Slavíček - 5 vysoké nebe obrazy v aukciJan Slavíček - 6 zátiší s podnsem morgal
Další fotky
Jan Slavíček - 7 český motiv filokatieJan Slavíček - 8 na cestě do afriky svtz 27Jan Slavíček - 8b mořský záliv morgalJan Slavíček - 9a 8 s e. květoňpvpulsJan Slavíček - 9b hetberta TGM lány červen 37 pet37Jan Slavíček - 99 wikiwandJan Slavíček - 0 pinte

Zdroje: Letem světem, 1932; Jiří Macháček, Čtení; Květuše Veselá, Filokartie;
Petruše Sekerová; Pražský pantheon



Nepřehlédněte