Průmyslový palác se konečně dostaví. Opravy vyšly na více než 2 miliardy

8.9.2021
Marcela Nejedlá

„Nyní musíme nechat uběhnout patnáctidenní lhůtu pro případné námitky, pak doufám, že přikročíme k podepsání smlouvy. Zahájení rekonstrukce předpokládám ještě do konce letošního roku. Budou se tu konat nejen veletrhy, ale i koncerty a z Výstaviště se stane kulturní centrum,“ řekl náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha Sobě).

Právě náměstku Vyhnánkovi a jeho týmu se připisují největší zásluhy o dotažení projektu. „Tři roky tvrdé práce na rekonstrukci Průmyslového paláce a už jsme skoro na začátku,“ píše na svém facebooku. „Právě jsem obdržel souhlas radních hl. m. Prahy s výběrem koncorcia stavebních firem pod vedením společnosti Metrostav, které v průběhu příštích téměř tří let obnoví vyhořelé levé křídlo Průmyslového paláce a kompletně zrekonstruuje jeho střední halu a pravé křídlo. Máme za sebou náročnou projektovou fázi a výběrové řízení na stavební firmu a před sebou ještě náročnější realizaci stavby v objemu přesahujícím 2,6 miliardy Kč. Půjde tedy o jednu z největších investic hl. m. Prahy v novodobé historii. Jsme však pevně odhodláni ji dotáhnout do úspěšného konce a vrátit tak Pražanům po mnoha letech jednu z jejich nejkrásnějších památek. Je mi ctí být u plnění tohoto slibu. Veliký dík desítkám lidí, kteří se na projektu a vysoutěžení stavebních firem podíleli. Nemůžu se dočkat, až kopneme!“

Kopat už se mohlo

Obnovu paláce provázely dlouhodobě problémy. Město se kromě jiného soudilo o peníze z pojistky po vyhoření křídla. V roce 2018 rozhodli radní o vypsání zakázky, nynější vedení magistrátu zakázku ale v říjnu 2019 zrušilo s vysvětlením, že byla vypsána ještě předtím, než byl dokončen projekt, a tedy bez podrobné znalosti toho, co bude stavba zahrnovat.

Magistrátní opozice se ale na nadšení nad tím, že se „konečně“ začne, dívá střízlivěji. „Je třeba říct, že příprava každé investiční akce je běh na dlouhou trať a často přesahuje do více volebních období. Nejinak tomu bylo i zde. Za dob naší primátorky Adriany Krnáčové byly připravovány dokonce dva záměry. První měl být dočasný, Prahu by to stálo asi 200 milionů korun, ale otázka byla, zda by se z dočasného řešení nestala pak náhodou věc trvalá. Paní primátorka dala jasně zelenou velké rekonstrukci. Investiční plán byl přibližně 1,5 miliardy Kč, na věc se také získala podstatná většina všech povolení, včetně těch nejsložitějších od památkářů. Současné vedení už během tři let dokázalo práce nejprve téměř zastavit, pak řešilo co s tím dál a následně skoro po třech letech zvládlo teprve soutěž na generálního zhotovitele s téměř dvojnásobnou cenou oproti původním plánům. Věřím, ze se věc povede brzy zrealizovat a Praze se vrátí jedna z jejich ikon… i když už s klasickou pachutí vlády primátora Zdeňka Hřiba, kdy cenovka je prapodivně zase dvojnásobná, než byla ta plánována. Na to už si asi musí Pražáci bohužel zvyknout, není to žádná výjimka,“ poznamenává Ondřej Prokop (ANO), místostarosta Prahy 11 a zastupitel HMP .

Při vyhlášení zakázky na konci loňského roku město předpokládalo maximální cenu asi o 9,5 procenta nižší. Rozdíl je podle dokumentace způsoben zdražením stavebních prací a materiálů v poslední době.

Od povodně k požáru

Průmyslový palác byl postaven při příležitosti Jubilejní zemské výstavy v roce 1891 podle návrhu architekta Bedřicha Munzbergera. Stavba pokračovala neuvěřitelně rychle – první práce byly zahájeny už v srpnu 1890 a k 31. prosinci byla stavba až na kopuli a zábradlí na střeše úplně hotova, a to i přes problémy, které stavbu provázely. Počátkem září přišly deště a rozvodněná Vltava zaplavila část výstaviště. Zřejmě kvůli chybě při montáži, způsobené tím, že práce často přerušoval prudký déšť, se 11. září zřítily tři střední profily ze čtyř právě dohotovených. Ředitel První českomoravské továrny na stroje nicméně slíbil, že továrna dodá nové díly zdarma a montáž dokončí včas, a svoje slovo také splnil, takže 15. května 1891 mohl být Průmyslový palác centrem právě otevřené Jubilejní zemské výstavy.

Večer 16. října 2008 začal Průmyslový palác hořet. Byl to jeden z největších požárů v Praze za poslední dobu, na místo byly postupně vyslány všechny profesionální a dobrovolné jednotky z celé Prahy. V květnu roku 2009 zveřejnila policie spolu s hasičskými vyšetřovateli příčinu požáru. Byl jí vařič, na kterém v kuchyňce výstavního stánku veletrhu zubařské techniky Pragodent vzplály hořlavé předměty. Požár se rychle rozšířil na další stánky a dřevěnou konstrukci stropu levého křídla paláce.

Deset měsíců proti třiceti

Průmyslový palác byl celý postaven za deset měsíců. Rekonstrukce jeho levého křídla by měla trvat měsíců třicet.

Vybraná firma má postavit dokonalou repliku vyhořel části, která však bude uvnitř vybavena moderními technologiemi. K vytápění využije tepelná čerpadla se 70 hlubinnými vrty s průměrnou hloubkou 140 metrů. Palác vybaví vzduchotechnikou a tzv. zastiňovací technologií. Pod levým křídlem vznikne nový masivní suterén, do kterého se umístí zázemí pro přípravu expozic.

Dostavbu a rekonstrukci paláce zaplatí hlavní město ze svého rozpočtu v letech 2021 až 2024. V letošním roce by magistrát měl uhradit 15 milionů korun, v příštím roce 1,05 miliardy a stejně tak v roce 2023. V roce 2024 by město mělo vydat 522,6 milionu korun. Přesné částky budou podle Vyhnánka odvislé od toho, kdy město stavbu zahájí. „Vše se odvine od toho, kdy zahájíme stavbu,“ dodává.

Zdroj: vlastní zdroj, čtk


Témata:

Nepřehlédněte