29℃
Dnes je 20. červen , svátek má Květa

Rakouský kancléř chtěl mít v zemi pořádek a v posteli nejkrásnější ženy. Splnilo se mu obojí

Po čtyři desetiletí byl přímým účastníkem evropských událostí, rakouské monarchii zajistil na dlouhá desetiletí mír a stejně ho rozzuřený dav málem lynčoval. Rozporuplný a nedoceněný Klemens Wenzel Nepomuk Lothar kníže z Metternich-Winneburgu, vévoda z Portelly a hrabě z Kynžvartu.

Reklama

Obecně známý jako Metternich (15. května 1773 – 11. června 1859). Svou politickou kariéru začal v roce jako 1809 jako rakouský ministr zahraničí a pokračoval v ní jako rakouský kancléř v letech 1821 – 1848. Vídeňské povstání, které propuklo 13. března 1848, bylo namířeno hlavně proti jeho osobě jako symbolu represe a útlaku. Revoluční nálada ve městě císaře Ferdinanda I. donutila, aby kancléře Metternicha ze svých služeb propustil. Jen stěží se potom Metternich zachránil před hněvem rozzuřeného davu, který ho málem lynčoval. Uchýlil se potom do Nizozemska a později do Velké Británie, kde žil několik let. Když se poměry v Rakousku uklidnily, vrátil se, ale do politiky již aktivně nevstoupil. Střídavě pobýval na Kynžvartu a ve Vídni, kde 11. června 1859 zemřel. Pohřben je v rodinné hrobce v Plasích.

Na Vánoce roku 1812 prchal Napoleon z Ruska. Přežil možná jen díky svému skvělému koni

Metternich zastával názor, že prosazení liberálního a nacionálního principu by vedlo k rozkladu monarchií v Evropě. Zastával rovněž zásadu konzervativního pořádku a legitimity. Jeho zahraničněpolitickým ideálem, k němuž neustále směřoval, byla evropská rovnováha ve formě velmocenské pentarchie (vláda pěti velmocí – Pruska, Rakouska, Francie, Velké Británie a Ruska). Za doménu rakouské politiky považoval severoitalský a západobalkánský prostor. Metternich dosáhl toho, že za poskytnutí kontingentu 30 000 mužů na tažení Ruska mu Napoleon zaručil celistvost Rakouska a slíbil mu darovat, v případě, že bude obnoveno Polsko, některé země, mezi nimi Ilyrské provincie, které tehdy patřily Francii (Dalmácie, Dubrovník, chorvatské pobřeží).

Nad Evropou se stáhla mračna a Napoleon udeřil. Znáte osudy Habsburků?

Dále Metternich usiloval o zachování převládajícího vlivu Vídně v tehdy ještě samostatných jihoněmeckých a středoněmeckých státech a při řešení politických a hospodářských problémů se snažil prosazovat společný postup s Pruskem. Díky Metternichově politické obratnosti a také díky schopnostem jeho osobního tajemníka Friedricha Gentze prožila habsburská monarchie dlouhá desetiletí nebývalého klidu na velmocenském výsluní.

Hodnocení jeho působnosti v politice jsou rozporná. Koncem 19. století je v Čechách vnímán jako jeden z nejobratnějších rakouských diplomatů, kterému navíc i přeje štěstí. Na druhou stranu však jako tvůrce policejního systému neuznával práva národů žijících v rakouské monarchii, tedy i Čechů, na účasti v řízení svých osudů. Odpíral jim i tu nejmenší míru svobody a odsuzoval je k bezpodmínečné poslušnosti k vládě a úřadům. Odtud zřejmě přišlo i ono okřídlené úsloví o rakouské monarchii jako „žaláře národů“. Metternichova dlouhá, 38 let trvající vláda, je z tohoto hlediska naopak nejsmutnější kapitolou rakouských dějin.

Prostá žena s modrou krví. Záhadný původ spisovatelky, která měla pevné místo v učebnicích a strašila studenty i u maturity

V době obrození a zvláště v 19. století se mnozí Češi upírali k tzv. slavjanofilství, což byla víra v jedinečnost Ruska a jeho (Západem) neovlivněnou, tj. původní podobu. Dokonce se do Moskvy konaly výpravy obrozenců, kteří chtěli za vládce Čech dosadit ruského cara. Kdo nesdílel jejich „správné“ názory, tak by tvrdě odsuzován, jako K. H. Borovský, který byl také zpočátku slavjanofilem, ale po několikaletém pobytu v Rusku změnil svůj názor. „Dosvědčiti mohu, že Rusové s ostatními Slovany nikoli bratrsky, nýbrž nepoctivě a sobecky smýšlejí. To už jsou mi milejší Maďaři, kteří proti nám bojují otevřeně, než Rusové, přibližující se s jidášským polibkem, aby nás pak strčili do kapsy. Tito pánové počínají všude místo ruský říkati a psáti slovanský, aby pak místo slovanský zas také ruský říci mohli.“ To samé se opakovalo v 30. a 50. letech 20. století, kdy díky komunistické propagandě se věřilo Fučíkovi a jim podobným a ne ruským emigrantům, kteří byli účastníky leninských a stalinských čistek a zvěrstev – Rudého teroru.

Na druhé straně Metternichovu zahraniční diplomacii a státnictví historici chválí, zvláště po druhé světové válce. Oceňují jeho pokusy o dosažení cílů, které si vytyčil, a to především snahu nastolit rovnováhu sil v Evropě. Poukazují na to, že Metternich správně předvídal budoucí hrozbu ruské dominance v Evropě a pracoval na tom, aby jí zabránil. A uspěl tam, kde jeho nástupci o 130 let později selhali. Metternich sám prosazoval zákonnost, spolupráci a dialog, a proto mohl zajistit Rakousku třicet let míru.

Prostá žena s modrou krví. Záhadný původ spisovatelky, která měla pevné místo v učebnicích a strašila studenty i u maturity

Metternich byl třikrát ženatý a všechny své ženy přežil. Poprvé se oženil s bohatou moravskou šlechtičnou Eleonorou Kounicovou (1775  -1825), vnučkou bývalého kancléře, knížete Antonína Kounice. Díky jejímu zděděnému majetku se stal Metternich finančně nezávislým. Otec nevěsty měl však dvě podmínky: Za prvé – mladistvá Eleonora bude zatím žít doma a za druhé – Metternich nevstoupí do diplomatických služeb, dokud on sám bude naživu. Metternich na to přistoupil a tak se 27. září 1795 na zámku ve Slavkově konala svatba. Dcera Marie se mladému páru narodila roku 1797 a téhož roku zemřel i Eleonořin otec. Celkem měl Metternich s Eleonorou sedm dětí, ale dospělosti se dožily jen dvě dcery. V druhém manželství, které uzavřel po úmrtí své první ženy na blíže neurčenou chorobu roku 1827 s Antoinette von Leykam (1806 – 1829), se narodil syn Richard. Antoinette zemřela pět dní po porodu a Metternich se oženil potřetí se svou dlouholetou přítelkyní hraběnkou Melánii Zichy-Ferrais (1805 – 1854) a měl s ní pět dětí.

Prostá žena s modrou krví. Záhadný původ spisovatelky, která měla pevné místo v učebnicích a strašila studenty i u maturity

Mimo manželství měl několik milostných afér, z nichž nejznámější je i díky dochované korespondenci jeho láska ke kněžně Vilemíně Zaháňské, známé jako „paní kněžna“ z Babičky. Spekuluje se i o tom, že byl otcem autorky tohoto díla Boženy Němcové, utajené dcery Vilemíniny mladší sestry Dorothey. Ze vztahu s kněžnou Kateřinou Bagrationovou (1783 – 1857), známou svou krásou a nekonvenčností, se mu narodila nemanželská dcera Klementina (1810 – 1829).

V kontextu bohatého a naplněného a v řadě ohledů profesně úspěšného Metternichova života poněkud překvapí, že jeho vzpomínky, které vydal jeho syn Richard v roce 1880 francouzsky a německy, nemají valnou hodnotu a jejich cena je pouze historická.

 

Před 1 hodinou
Z věštkyně se stala bojovnící za práva žen a první kandidátkou na prezidenta Spojených států....
Včera, 17:30
Možná už máte delší dobu nějakého svého partnera, či partnerku. Jak si ale můžete být...
Včera, 16:00
Komerční článek
Představte společnost Nordic Telecom… Jsme silná česká společnost a naší ambicí je přinést změnu do...
Včera, 16:00
Znáte příběh Hitlerova osobního pilota, excelentního Hanse Baura? Létal už za 1. světové války, stal...
Včera, 14:00
Místo nadité peněženky eury jen malá plastová kartička. Jet k moři jen s platební kartou a výběr...
Včera, 13:34
Zima se blíží. Kampaň s takovým podtitulem odstartovala před Úřadem vlády ČR v noci z...
Včera, 11:30
Proslavily ho kočky. Stovky koček, které Louis Wain kreslil a maloval v nejrůznějších lidských pozicích....
Včera, 10:00
Zdálo by se, že nám nemůže být nic vzdálenějšího, přesto lidé ve starém Egyptě uvažovali...
Včera, 09:33
Středočeské nemocnice by měly dostat 38 milionů korun na investiční akce. Rozhodli o tom krajští...
Včera, 08:00
Ano, vypůjčil jsem si název českého filmu, kterým Jiří Menzel vzdal hold průkopníkům a prvním...
18.6.2019
Uvažujete nad tím, že si pořídíte domů nějakou květinu, která by vám vyráběla kyslík, ovšem...
Reklama