Republiku, která existovala půl roku, nikdo neuznal, pak se stala součástí ČSR

Ve relativně stálé střední Evropě bychom asi nenalezli mnoho dalších případů států, které existovaly tak krátkou dobu, a přesto bylo o jejich území enormní zájem. Huculská republika dokládá, že byly i výjimky.

V období těsně po skončení první světové války byla celá Evropa v troskách a tato doba byla dobou nového formování státních útvarů na celém kontinentě. Rozpadla se Rakousko-Uherská monarchie, Balkánský poloostrov byl politicky přepsán do základu a podobný osud čekal velkou část Evropy.

Huculská republika existovala jen velmi krátce, od ledna do června roku 1919 a rozkládala se na území dnešní Zakarpatské oblasti na Ukrajině. Stát byl vyhlášen v lednu 1919 na území ukrajinsky hovořící části Uher. Jednalo se o druhý pokus o vytvoření samostatného státního útvaru na tomto území. Ten předchozí pokus o vytvoření Západoukrajinské republiky selhal už dříve.

Rusíni chtěli být znovu součástí republiky, Havel to odmítl

Předsedou vlády nově vzniklé republiky byl Štefan Kločurak, který zorganizoval ozbrojené složky nového státu čítající téměř tisíc vojáků. Avšak, po invazi rumunských vojáků v červnu 1919 stát zanikl.

Od Maďarů k Čechoslovákům

Rusínská inteligence však nebojovala pouze za nezávislost území a jeho obyvatel, některé hlasy volaly po udržení integrity bývalých Uher nebo po připojení země k tehdejší Ukrajinské SSR. Z Ruska ale plynula velká obava týkající se nového směřování státu – komunistické ideje byly Huculům cizí. A tak když došlo k obsazení bývalé Ukrajinské lidové republiky Rudou armádou, země se transformovala právě do Ukrajinské SSR a maďarsky orientovaní Huculové ztratili v Maďarsku po komunistickém převratu také oporu.

Jediné východisko pro ně bylo stát se součástí nově vzniklého Československa. K tomu skutečně došlo na základě minoritní Saint-Germainské smlouvy z roku 1919.

Krátká kariéra podkarpatského zbojníka vešla do legend i muzikálu

Kdo jsou vlastně Huculové?

Východoslovanské etnikum žijící na svazích Karpat na rumunsko-ukrajinském pomezí. Sami sebe nazývali „Rusíny“, což se později vžilo i v našich zeměpisných šířkách. Jejich centrem je město Jasiňa v současné Zakarpatské oblasti a město Kolomvja v Ivanofrankivské oblasti na Ukrajině. Většina Huculů ale stále žije spíše v horských vesničkách.

Současná situace je pro Huculy velice složitá, většina z nich se hlásí k ukrajinské národnosti a jen malé procento k té rusínské. Ukrajinskými úřady jsou však považováni za Ukrajince. Ovšem ani jejich povaha, ani jazyk, kterým hovoří, nejsou stoprocentně ukrajinské. Mají totiž vlastní zvyky, kulturu i zmíněný jazyk, který je oproti standardní ukrajinštině hůře srozumitelným nářečím rusínštiny. Někteří Huculové v Rumunsku se pak hlásí také k rumunské národnosti.

Dnes, 15:40
Prostituce je nejstarším řemeslem světa. Přirovnání většinou kulhají, ale pro jednou je v tomto případě...
Dnes, 14:48
Zatím co epidemiologická situace v Praze je podle indexu rizika na hodnotě 45 a například...
Dnes, 14:19
Komerční článek
Za aktivitu v aplikaci získáváte WCR body, které je následně možné zpeněžit, nakoupit za ně v...
Dnes, 14:19
V Česku je každý rok odhaleno přes 1200 nových případů žloutenky typu C. Obecně prospěšná...
Dnes, 13:40
Romantická architektura zdaleka nemá jednotný styl, neboť se architekti od přelomu 18. a 19. století...
Dnes, 11:40
Bohumír Roubalík – na svých obrazech se podepisoval jako Goda – se narodil 25. listopadu...
Dnes, 10:20
Výborné latté nebo horká čokoláda jako z kavárny? Takový horký nápoj si snadno a docela rychle...
Dnes, 08:59
Na základě evropského zatýkacího rozkazu naše zvláštní policejní složky (Odbor pátrání úřadu služby kriminální policie...
Dnes, 08:11
Zámek Lemberk se nachází nedaleko města Jablonné v Podještědí a pro veřejnost je zajímavý například...
Včera, 15:40
Ano, ta kovoveš nás stále otravuje, PES štěká a kouše, nic s tím nenaděláme. Můžeme...
Včera, 13:40
Bez černý je listnatý keř nebo malý stromek dorůstající do výšky přibližně 3 – 7...
Reklama