Rozvoj českého finančnictví: práce pojišťováka byla v 19. století stejná jako dnes

17.6.2021
Jaroslav Svoboda

Rozkvět pojišťovnictví

V šedesátých letech devatenáctého století došlo v Čechách a na Moravě k založení několika pojišťovacích ústavů; 1863 – Asekurační spolek cukrovarníků, 1865 – Pražská městská pojišťovna, 1867 – Concordia v Liberci nebo 1869 – první ryze česká pojišťovna Slavia. O zrod poslední jmenované pojišťovny se zasloužil především národohospodář F. L. Chleborád za podpory Národních listů Júlia Grégra. Do 31. května se do tohoto vzájemně pojišťovacího ústavu přihlásilo 920 členů.

Popelka by dnes oslavila 69. narozeniny, Libuše Šafránková už je zase se svým milovaným manželem

Nové pojištěnce Slavie získávali akviziční úředníci cestující po venkově. Jejich práce tak byla takřka stejná jako dnešních obchodních zástupců pojišťoven. Slavia byla také jedinou z českých pojišťoven, která překonala hranice Čech a Moravy, když byla 31. října 1869 v Lublani podepsána smlouva o generálním zastoupení pojišťovny právě v Lublani. To bylo umožněno především díky vstřícnosti slovinského tisku, který českou pojišťovnu doporučoval pod heslem „Svůj k svému!“. K důvěře v Slavii pak výrazně přispěli tamější kněží pojišťující církevní budovy i sami sebe pro život pozemský.

Rozvoj zažívalo i bankovnictví

Jak už bylo zmíněno, 8. prosince 1868 došlo k založení centrálního peněžního ústavu pod názvem Živnostenská banka pro Čechy a Moravu v Praze. Její kapitál postupně pronikal do různých průmyslových odvětví i za hranicemi Českých zemí. Tím bylo dovršeno několikaleté úsilí o sjednocení českých záložen. Prvním ředitelem banky se stal Slovák P. Kuzmány, dosavadní vrchní účetní vídeňské k. k. priv. Öster. Credit Anstalt für Handel und Gewerbe.

Konec Benešovy éry, proč nakonec abdikoval?

Na přelomu 19. a 20. století se Živnobanka stala největší českou bankou a před první světovou válkou dokonce pátou velkobankou v monarchii.

Před Živnobankou bylo ale ještě založeno několik ústavů, především pak v roce 1862 Moravská eskomptní banka v Brně, o rok později pak Česká eskomptní banka v Praze nebo v roce 1867 Hospodářská úvěrní banka pro Čechy v Praze. V roce 1870 pak došlo k založení Kolínské úvěrní banky a například v roce 1900 Moravské a agrární průmyslové banky v Brně.

Zdroj: Kronika Českých zemí 1841-1899



Nepřehlédněte