Prosté a hluboké. Ve Všetatech byl otevřen Památník Jana Palacha

Další fotky

Prosté, až vás zamrazí, hluboké, až vás donutí k zamyšlení. Těmito slovy zhodnotil generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš Památník Jana Palacha (11. srpna 1948 – 19. ledna 1969) ve Všetatech, který byl slavnostně otevřen 9. října.

Památník, jehož iniciátorem je někdejší poslanec František Laudát, který se následně shodou okolností stal coby zaměstnanec Národního muzea jeho výkonným manažerem, vznikl na místě původního domu rodiny Palachových, přičemž je k němu i expozice v sousedním domě, která dobu a čin Jana Palacha ukazuje v kontextu událostí dvacátého století. Součástí jsou i autentické předměty spojené s jeho smrtí (kupříkladu státní vlajka, kterou byl po své smrti pokryt) či projekce dokumentu Olgy Sommerové.

FOTO: Památník Jana Palacha ve Všetatech

Památník Jana Palacha ve Všetatech - OTVIRAK SEVER FOTO – Prosté a hluboké. Ve Všetatech byl otevřen Památník Jana Palacha – foto Národní muzeum 1Památník Jana Palacha ve Všetatech - OTVIRAK SEVER FOTO – Prosté a hluboké. Ve Všetatech byl otevřen Památník Jana Palacha – foto Národní muzeum 2Památník Jana Palacha ve Všetatech - OTVIRAK SEVER FOTO – Prosté a hluboké. Ve Všetatech byl otevřen Památník Jana Palacha – foto Národní muzeum 3Památník Jana Palacha ve Všetatech - OTVIRAK SEVER FOTO – Prosté a hluboké. Ve Všetatech byl otevřen Památník Jana Palacha – foto Národní muzeum 4Památník Jana Palacha ve Všetatech - OTVIRAK SEVER FOTO – Prosté a hluboké. Ve Všetatech byl otevřen Památník Jana Palacha – foto Národní muzeum 5
Další fotky
Památník Jana Palacha ve Všetatech - OTVIRAK SEVER FOTO – Prosté a hluboké. Ve Všetatech byl otevřen Památník Jana Palacha – foto Národní muzeum 6Památník Jana Palacha ve Všetatech - OTVIRAK SEVER FOTO – Prosté a hluboké. Ve Všetatech byl otevřen Památník Jana Palacha – foto Národní muzeum 7

„Představuji si malého chlapce, štěstí, které rodina prožívala, rozhodnutí, které Jan Palach učinil, i utrpení matky,“ uvedl Michal Lukeš. Devítky v datu otevření památníku (9. října 2019) jsou symbolické. Jak uvedl historik Petr Blažek, který je (ve spolupráci s dalšími) autorem historické expozice v nové budově, s Janem Palachem i jeho rodinou se pojí devítkové roky – v roce 1929 byl dům postaven, 16. ledna roku 1969 odjel Jan Palach z Všetat do Prahy, kde se na Václavském náměstí upálil, čímž chtěl mimo jiné vyburcovat veřejnost z rezignace, do které začala necelých pět měsíců po srpnové okupaci vojsky Varšavské smlouvy upadat. V roce 1979 rodina dům prodala a v roce 1989 se na pražském Václavském náměstí, v rámci Palachova týdne, konaly brutálně potlačené protesty. Takové probuzení z letargie by si Palach podle Blažka nejspíš představoval.

Hrana zlomu a dveře odcházení

Autory architektonického řešení koncepce a památníku jsou architekti Pavla Melková a Miroslav Cikán z MCA ateliéru, jejichž návrh zvítězil ve veřejné architektonické soutěži, která byla vypsaná v roce 2015. „Památník provází návštěvníka skrze symboly, které jsou vloženy do architektonické a výtvarné vrstvy. Čtrnáct symbolů, čtrnáct zastavení,“ je uvedeno v publikaci Národního muzea.

Melková některé symboly vysvětlila – dům je proťatý hranou, která dnes znázorňuje symbol zla, přičemž před padesáti lety byla hranou skutečnou, byť ne fyzickou. Jedná se o metaforu situace zlomu, okamžiku uslyšení výzvy a osobního rozhodnutí na ni reagovat. Do domu se hranou vstupuje, přičemž dveřmi, kterými Jan Palach dům 16. ledna 1969 opustil, se jen odchází. V domě se rozevírá prázdný prostor – hrana zla totiž nevratně zasáhla dům a život rodiny. Na konci hrotu je hrana zaseknutá do desky stolu, což je opuštěný rodinný stůl, ale zároveň znak domova. Součástí památníku je i zahrada, tichý společník domu.

Pro několik nevykřičených vět…

Při slavnostním křtu historik Blažek přečetl dopis Palachovy matky Libuše Palachové adresovaný manželům Zajícovým, rodičům dalšího sebeupáleného studenta – Jana Zajíce (3. července 1950 – 25. února 1969). Je z něj cítit především bezmoc, jak ze ztráty syna, osamělosti, tak z šikany tehdejší moci, která neumožnila ani to, aby na jeho hrobě mohlo být napsáno jméno, a zároveň byly likvidovány veškeré květiny tam přinesené. V rámci křtu zazněla i báseň Jana Zajíce, věnovaná Janu Palachovi, přednesl ji herec Václav Šanda „…Pláču na chodníku. Pro všechno. Pro těch jedenadvacet let. Pro cizí vojáky, sražený jarní květ, pro Člověka, co odmítl jít zpět, pro srdce, do kterého by se vešel svět, pro několik nevykřičených vět…,“ uvádí se v ní mimo jiné. Zmínka v ní je i o již zmíněné letargii, která v roce 1969 pomalu začínala a naplno propukla v 70. a 80. letech normalizace: „…Ústa jim zacpal strach ze života i smrti…“.

Masivní kámen přivezla loď do Zbraslavi v roce 1922. Od té doby tvoří základ pomníku na uctění padlých

Bohdan Mikolášek, v doprovodu syna Matouše, zazpíval svou autorskou píseň Ticho, kterou složil po Palachově činu. „Skladba Ticho se tak stala jedním z nejvýznamnějších protestsongů dané éry,“ uvádí Ústav pro studium totalitních režimů na svém webu, v profilu písničkáře. „…Oheň světlo dým a krátký život s ním hořely dlouho a hořet budou dál. Plamen cizích vin a já dobře vím jako vy tu zprávu: zemřel živý člověk a mrtví zůstali žít…,“ zpívá v ní mimo jiné.

Důležitost velkých činů

Slavnostního aktu se zúčastnilo plno pamětníků, včetně spolužáků Jana Palacha, přišel i dvaadevadesátiletý profesor Jakub S. Trojan, který před půl stoletím vedl pohřební pobožnost na Olšanech, či Palachova neteř. Zúčastnili se duchovní i ministr kultury Lubomír Zaorálek, který řekl, že Jan Palach použil život jako nástroj, protože chtěl, aby i my jsme žili důstojně, věděl, že život potřebuje prostor. Připomněl, že ačkoli byl jeho pohřeb prošpikován příslušníky Státní bezpečnosti a někteří byli za účast na něm potrestáni, přišlo asi dvě stě tisíc lidí. Zaorálek nahlas zapřemýšlel o tom, zda si vystačíme s Čapkovským konceptem obyčejného člověka a pouhou každodenností, protože důležité jsou i velké činy, velké dějiny, brát něco vážně, nebylo by tedy dobré zaseknout se ve švejkovství.

V rámci křtu zazněla i informace, že památník je možné navštívit každý den, s výjimkou pondělí, od 10 do 16 hodin, vstupné je zdarma. Od poloviny listopadu bude otevírací doba upravena. Národní muzeum připravuje speciální vzdělávací program pro školy a kupříkladu v lednových dnech se v prostorách památníku budou konat i akce, které život a čin Jana Palacha důstojně připomenou.

Včera, 09:59
Srážka dvou vlaků, při níž přišlo o život 42 cestujících, se stala v pražských Kbelích...
9.7.2020
Tradičním cílům rodinných výletů – klasickým zoologickým zahradám – v poslední době roste zdatná konkurence....
2.7.2020
Čtyřicet let na profesionální hudební scéně letos slaví zpěvák Dalibor Janda. Své turné musel kvůli...
1.7.2020
Tramvajovou trať z Kobylis do Zdib připravuje společně Středočeský kraj reprezentovaný Krajskou správou a údržbou...
25.6.2020
Trať povede ze stanice Praha Vysočany do Lovosic, kde se potká s nynějším koridorem, který...
25.6.2020
Zvon kostela sv. Martina v Líbeznicích, jedinečná památka z roku 1663, se po náročné opravě...
25.6.2020
Lípa roste již více než 100 let v samotném centru obce, přímo před gotickým kostelem...
24.6.2020
Manželé Nováčkovi koupili v roce 2014 unikátní soubor historických budov v Bořanovicích - Pakoměřicích, kostel,...
24.6.2020
Žáci některých středočeských škol dostanou vysvědčení už v pátek, například v Líbeznicích u Prahy nebo...
20.6.2020
Základní škola v pražské Vinoři ve čtvrtek obnovila výuku pro žáky prvních až třetích tříd....
Reklama