Rusové právě toho dne slavili „Den pohraničních vojsk“ a jen čtyři roky před tím, v září roku 1983, sestřelili nad Ochotským mořem jihokorejské civilní letadlo s 269 lidmi na palubě poté, co zabloudilo do jejich vzdušného prostoru. Mathias Rust vyvázl bez škrábnutí jen díky souhře více šťastných náhod dohromady.
Do cessny ke svému nejslavnějšímu letu tehdy usedl jako poměrně nezkušený pilot s teprve padesáti nalétanými hodinami. 13. května 1987 si vypůjčil malý stroj „Reims Cessna Skyhawk“ upravený pro dálkové lety přidáním palivových nádrží. Dva týdny Rust létal po severní Evropě a pak ho napadlo, že by mohl doletět až do Moskvy. 25. června přistál na letišti v Helsinkách, doplnil palivo a 28. června oznámil cíl svého letu – Stockholm. Ve 12.21 hodin vzlétl s vypnutým transpondérem (přístroj pro zaměření letadla radary), protože nedostal pokyny k jeho nastavení. Několik minut po vzletu změnil kurs na východ a vnikl do zakázaného vojenského vzdušného prostoru Finska. Z Tampere se ho snažili kontaktovat, ale Rust vypnul vysílačku a ztratil se z radaru finského řízení letového prostoru. Za čtvrt hodiny se ozval pilot vrtulníku, že spatřil olejovou skvrnu a nějaké trosky v prostoru, kde byl Rust naposledy viděn. Byla spouštěna záchranná operace, do níž se zapojila i hlídková loď finské pohraniční stráže, ale po prohledání okolí té skvrny se žádné trosky nenašly. Později za tuto záchrannou akci Finové na Rustovi vymáhali náhradu 100 000 dolarů.
Rustova cessna hranice Sovětského svazu přeletěla nad pobřežím Estonska a namířila si to k Moskvě. Ve 14.29 hodin moskevského času se objevila na obrazovce sovětských radarů a poté ji sledovaly tři divize protivzdušné obrany vyzbrojené raketami země-vzduch SAM. Povolení k palbě však nedostaly stejně, jako dvě stíhačky, které s Rustem navázaly vizuální kontakt. Rust kvůli oblačnosti snížil svou letovou výšku a opět zmizel z radarů. Později se spekulovalo, že dokonce na chvíli někde přistál, aby se převlékl (!). Cesta do Moskvy mu totiž trvala mnohem déle, než by odpovídalo rychlosti jeho letadla. Když pak Rust vystoupal do výšky 800 metrů, objevil se opět na obrazovkách radarů.
Velitel sektoru, kde se Rust právě nacházel, vyslal do vzduchu dva MiGy, které však pro nízkou rychlost cessny měly potíže letět s ní ve formaci, tj. jeden stroj nalevo a druhý pod ní, jak je v podobných případech zvykem. Když se MiGům nepodařilo navázat s cessnou ani radiové spojení, odletěly. A zmatky pokračovaly. Protože zrovna v dalším sektoru probíhalo letecké cvičení, letečtí dispečeři pokládali Rustovu cessnu za jedno z trénujících letadel přiřadili jí statut spřáteleného letadla. Kolem čtvrté odpoledne Rust přelétával jezero Seliger a ze sousedního sektoru za ním vzlétla další dvojice stíhaček, ale kvůli nízké oblačnosti nemohli piloti sestoupit dostatečně nízko a cessnu ani nezahlédli. Do Moskvy Rustovi zbývalo v té chvíli uletět už jen asi 230 km. Cessna pak byla ještě několikrát spatřena a vždy byla označena jako spřátelený letoun.
Kolem 19. hodiny se objevil Rust nad Moskvou. Zpočátku chtěl přistát v Kremlu, ale měl obavu, že by přistání KGB popřela, když by bylo letadlo skryté za jeho zdmi. Rozhodl se tedy pro Rudé náměstí, ale kvůli chodcům nemohl přistát ani tam. Nakonec si vybral Velký Moskvoretský most u chrámu Vasila Blaženého. Měl štěstí, že tramvajové troleje natažené na mostě byly zrovna v tento den ráno sundány kvůli údržbě, jinak přistání skončilo katastrofou. Po přistání Rust roloval na přilehlé menší náměstí, ale na samotné Rudé náměstí se kvůli nízkému plotu, který byl postavený kolem chrámu Vasila Blaženého, nedostal. V 18.43 hodin, po letu trvajícím téměř pět a půl hodiny, Rust vypnul motor a otevřel kabinu. Zvědaví kolemjdoucí se ho ptali, odkud přiletěl. Odpověděl jim, že z Německa. Ti se však domnívali, že z Východního, ale když řekl, že ze Západního Německa, byli překvapeni. Za dvě hodiny byl Rust zatčen.
Proces s Rustem začal v Moskvě 2. září 1987 a Rust byl po dvou dnech odsouzen ke čtyřem letům nucených prací za výtržnictví, porušení mezinárodního leteckého práva a narušení sovětské hranice. Žádost o milost byla zamítnuta. Z bezpečnostních důvodů Rust nenastoupil do pracovního tábora a zůstal ve vězení v Moskvě. V říjnu 1988 byl, jako projev dobré vůle Východu, po 432 dnech vazby propuštěn z vězení a vyhoštěn. 3. října se vrátil leteckou linkou do Západního Německa. Odmítl jakékoli rozhovory s novináři, jen řekl, že ve vězení s ním zacházeli dobře. Jeho rodina totiž prodala exkluzivní práva na rozhovor s ním německému časopisu „Stern“ za 100 000 marek. Novináři Rusta vylíčili jako psychicky labilního, nezkušeného a svým způsobem nebezpečného. Měli dobrý odhad, jak ukázal jeho další život. Jeho nyní již legendární cessna pak několikrát změnila majitele, až zakotvila v muzeu v Německu.
Rustův let měl i řadu dalších důsledků. Především výrazně poškodil jméno sovětské armády, zvláště proto, že Rust přeletěl hranice Sovětského svazu právě, když se tam slavil „Den pohraničních vojsk“. Gorbačov díky tomu dostal do ruky pádný argument, aby se v armádě zbavil odpůrců své reformy – perestrojky, a to ministra obrany, velitele vzdušné obrany a také asi 2 000 dalších důstojníků. Šlo o největší zásah do struktury armády od Stalinovy „Velké čistky“ zhruba před padesáti lety, kdy byl např. k smrti odsouzen „Rudý Napoleon“ generál Tuchačevskij a mnoho dalších.
Po návratu do Německa Rust roku 1989 nastoupil civilní službu v jedné hamburské nemocnici. Snažil se pozvat s ním sloužící sestřičku na kávu, ale když odmítla a začala ho dokonce urážet, neovládl se a pobodal ji tak, že jen stěží přežila. Za pokus o zabití byl odsouzen ke dvěma letům odnětí svobody, po pěti měsících byl propuštěn na svobodu. Pak se neúspěšně pokusil obchodovat v Rusku s obuví (1994), konvertoval k hinduismu (1996) a oženil se s Athenou, dcerou bombajského obchodníka s čajem. Roku 2001 byl usvědčen z krádeže kašmírového svetru a potrestán pokutou 10 000 marek, ta mu pak byla snížena na 600 marek. Dále byl vyšetřován pro podvody, roku 2005 dostal pokutu 1500 euro za další odcizené zboží.
Později se živil jako profesionální hráč pokeru a na turnaji v pokeru v Las Vegas vyhrál 750 000 dolarů, ovšem ale až po předchozích velkých ztrátách. Problémy měl i se vztahy, v roce 2007 byl již dvakrát rozvedený. V roce 2012 sám sebe v televizní talkshow charakterizoval jako „finančního analytika“ v jedné investiční bance v Curychu a uvažoval o tom, že se stane učitelem jógy. Zda k tomu skutečně došlo, není známo.
Rustův let se také ve své době stal předmětem mnoha dnes již zapomenutých vtipů. Rudé náměstí tak bylo třeba nazýváno Šeremetěvo – 3, podle jednoho z moskevských letišť, které mělo terminály 1 a 2.
