29℃
Dnes je 19. červen , svátek má Leoš

Skupina Mandrage: Největší ocenění je stát na pódiu a hrát pro spoustu lidí, kteří se baví

Plzeňskou skupinu Mandrage čeká léto plné koncertů a festivalů. Ve Středočeském kraji si je jejich fanoušci budou moci vychutnat hned v první půli června, kdy hrají na Konopišti, v Příbrami a v Milovicích. Těšit se mohou na nová světla, spoustu písniček a energie.

Reklama

Mandrage vznikli před 18 lety, člověk se u nás v 18 stává plnoletým. Jak 18 let existence vnímá hudební skupina?

Máme samozřejmě značnou radost, že jsme to zvládli a pořád jsme spolu. Asi nikdo z nás moc nikdy nepočítal s tím, že by mu něco v životě mohlo vydržet takhle dlouho. Tak bude oslava!

Jak vlastně skupina Mandrage vznikla, co vás vedlo k založení kapely?

Bylo to v roce 2001, kdy náš bubeník Matyáš hrál prvně s naším zpěvákem Víťou. Klukům tehdy bylo 12, viděli se podruhý v životě a moderátor je uvedl jako Mandrage. Kluci si to jméno už nechali. Bylo to na oslavě čtyřicátin Víťova otce.

 Měli jste nebo máte nějaké hudební vzory, idoly?

Společné asi ne. Každý posloucháme dost jinou muziku a každý tak máme své oblíbence.

 Vaše první deska se jmenovala Přišli jsme si pro vaše děti, vydána byla v roce 2007. Byl to kariérní zvrat?

Přišli jsme si pro vaše děti byla naše první deska, která vyšla pod patronátem Universal Music, pro kapelu to ale tak úplně start nebyl, hráli jsme tou dobou už šest let. Tohle album skoro nikoho nezajímalo, moc se neprodávalo, rádia nic z toho nehrála a na koncerty pořád chodilo jen pár lidí. A zpětně slyšeno, nedivíme se. Pro nás to ale i navzdory tomu bylo docela zajímavý období, točili jsme poprvé ve velkým studiu a svět nám ležel u nohou!

Těžko hledat člověka, který by neslyšel vaše skladby, i když si to třeba neuvědomuje. Jak se vyrovnáváte s rostoucí popularitou? Kolik práce dá udržet si publikum? 

My nad tímhle asi takhle nepřemýšlíme. Když jsme ve studiu a děláme nový písničky, vždycky se snažíme, aby byl výsledek co nejlepší. A samozřejmě máme radost, když se nějaká písnička chytí. Ale dalekosáhlý bádání nad tím, jak si udržet publikum? Děláme muziku, která se buď lidem líbí a choděj, nebo nelíbí a nechoděj. Nám se děje oboje, na každej koncert přijde spousta lidí, přičemž spousta lidí na něj nepřijde, což je ostatně dobře, protože kdyby na nějakej koncert přišli úplně všichni, tak by se tam nevešli.

Několik pater pod zemí s výzbrojí, sbírkou plynových masek a fotografiemi. Navštivte protiatomový bunkr Bezovka

Změnili se nějak vaši fanoušci za dobu vaší kariéry? Jaké publikum chodí na vaše koncerty?

Na našem koncertě asi můžete potkat úplně kohokoli, kluky, holky, mladý, starší, svobodný, ženatý… Nedávno jsme hráli na Majálesu v Pardubicích a v první řadě stál někdo v obrovským kostýmu krokodýla. Taky chodí několik holek, co s sebou maj vždycky bublifuk a foukaj bubliny, když hrajeme Ona se smála. Se svou manželkou často taky chodí jeden veselej podnikatel z Moravy. My máme samozřejmě obecně ze všech radost.

Jako skupina spolu trávíte hodně času. Nehrozila vám někdy v průběhu těch 18 let tzv. ponorková nemoc?

Ta neustále probíhá. Naštěstí nás už jezdí tolik, že se ta nenávist mezi náma všema poněkud rozmělní a dá se to vydržet.

Když se ohlédnete zpátky, co se vám povedlo nejvíc, na co jste pyšní? A jaké těžkosti jste za dobu své kariéry museli překonávat?

Jsme rádi, že jsme spolu vydrželi, že choděj lidi, že nás to pořád baví, že máme nápady na nový písničky. Vytrvali jsme. Co se týče těžkostí, jsme na tom stejně jako každá jiná kapela, lenost, pýcha, mejdany, to je taková svatá trojice všeho zmaru.

Získali jste různá prestižní ocenění, můžete některá zmínit? Co považujete za svůj největší dosavadní úspěch a jaký je váš sen, čeho byste ještě chtěli dosáhnout?

Těch ocenění zase tak úplně moc nebylo, takže si jich všech upřímně považujeme. Ale úspěch pro nás vlastně asi znamená něco trochu jiného než přebírání cen. Zrovna včera jsme hráli poprvé s novýma světlama, který náš bubeník Matyáš v týdnu zapojoval a programoval. Když pak stojíte na pódiu, vidíte poprvé v životě svítit celou tuhle obří věc a hrajete pro spoustu lidí, který se pod pódiem baví, zpívají a tančí, je to asi to největších ocenění, který můžeme kdy jako kapela získat.

Budete podporovat další projekty jako Vlídné slovo linky bezpečí?

Rádi bychom, snažíme se pro druhé něco dělat alespoň trochu kontinuálně. Zrovna dneska, až doděláme tenhle rozhovor, sedneme do dodávky a jedeme hrát na benefici pro onkologicky nemocný děti do Valašského Meziříčí. S Linkou bezpečí se nám spolupracovalo dobře, takže si klidně umíme představit, že spolu zase něco uděláme.

Natočili a vydali jste už poměrně dost alb. Jak čelíte nebezpečí stereotypu a opakování se?

Těžko. A bude to asi čím dál horší. Naštěstí je muzika, kterou děláme, docela úspěšná, tak snad tolik nevadí, když ji ještě několikrát zopakujeme.

V loňském roce jste vydali album Po půlnoci, které oslovilo nejen vaše fanoušky, ale i hudební odborníky, kritiky. V čem podle vás spočívá jeho úspěch?

To my asi nevíme, my moc na tyhle analýzy nejsme. Jestli se Po půlnoci líbí, jsou tam asi hezký písničky, jinak si to vysvětlit neumíme. Máme z toho ale radost, to se ví.

Alba vydáváte přibližně s dvouletým odstupem. Připravujete už další a bude nějak vybočovat z dosavadního stylu, případně kdy se mohou fandové těšit?

Připravujeme, máme natočený demonahrávky asi pěti písniček, další zkoušíme a dopisujeme. Rádi bychom měli celou kolekci hotovou v listopadu, nechceme ale nic slibovat, protože právě album „Po půlnoci“ nás naučilo, že věci občas nejdou tak rychle, jak bychom si představovali.

Jaký je rozdíl mezi většími a menšími koncerty, kde vystupujete raději?

Rozdíly určitě jsou, hraní v klubu pro 200 lidí je diametrálně odlišná disciplína než hraní na Votvíráku pro 80tisícový dav. Obojí máme moc rádi, a právě z toho důvodu jsme se letos na jaře vrátili do klubů. Dělají to skoro všechny větší kapely, že se čas od času vrátí zase zpět na malý pódia. Je super, když hrajete koncert a máte možnost prohlídnout si každýho, kdo je v publiku. A osobnější kontakt máme v klubu i mezi sebou jako kapela, pódia jsou malá a stojíme proto blízko u sebe, slyšíme se, vidíme se. Zároveň je ale fakt, že na konci klubovýho turné už se nám stýskalo po festivalech, velkým zvuku, světlech, lidech, po celý tý atmosféře. Obojí je zkrátka fajn.

Je nějaké místo, koncert, na který obzvlášť rádi vzpomínáte, a místo, na kterém byste si rádi zahráli?

Moc rádi vzpomínáme na jakýkoli koncert v Brně a moc rádi si tam kdykoli zahrajeme znovu. Už léta tam na nás chodí nejvíc lidí, rádi tam chodíme na drink i na jídlo, to město je prostě úplně skvělý. Od té doby, co tam navíc stojí Sono Centrum, je v Brně suverénně nejlepší koncertní sál u nás. A super atmosféru má i Fléda nebo Melodka. Brno, Brno, Brno!

V lednu jste odstartovali klubové turné. Jaké bylo? Je před vámi letní festivalová sezona. Kolik, kde a jaká vystoupení Mandrage čekají?

Kluby byly super, v něčem dost náročný, jsou mezi námi jedinci, kteří na turné díky večírkům téměř oka nezamhouřili. Ale bylo to krásný, na těch pár věcí, co si pamatujeme, budeme dlouho a rádi vzpomínat. Letos budeme zase hrát na spoustě festivalů a akcí, kompletní soupis najdete na našich stránkách www.mandrage.cz/koncerty.

Jeden z koncertů vás zanedlouho čeká v areálu letního kina v Příbrami. Na co se mohou fanoušci těšit a jak se těšíte vy?

Těšíme se moc, to se ví. Už jsme tam hráli, takže víme, že to těšení je opodstatněné. Máme nový světla, spoustu písniček a energie, tak asi na to bychom chtěli váženého diváka a posluchače nalákat!

Co zahraniční turné, je už reálné? 

Reálné by možná i bylo, už jsme několikrát za hranice vyjeli, nicméně nemáme v tomhle směru vůbec žádné ambice. Snad kromě Slovenska nezajímáme v okolních zemích samozřejmě vůbec nikoho, venku hraje spousta mnohem lepších kapel, než jsme my. Takže výhledově počítáme s tím, že až nebudeme mít co dělat a budeme mít zas nějaký peníze navíc, třeba někam vyletíme zahrát si pro prázdnej sál.

Na Hořovicku má bohatou tradici sirkařství. Přijďte se podívat do muzea

Před 40 minutami
Ano, vypůjčil jsem si název českého filmu, kterým Jiří Menzel vzdal hold průkopníkům a prvním...
Včera, 17:30
Uvažujete nad tím, že si pořídíte domů nějakou květinu, která by vám vyráběla kyslík, ovšem...
Včera, 16:00
Komerční článek
Představte společnost Nordic Telecom… Jsme silná česká společnost a naší ambicí je přinést změnu do...
Včera, 16:00
Psal se první březen roku 1815, když v zátoce Juan, nedaleko Antibes, francouzského města na...
Včera, 16:00
Dodnes totiž není objasněna příčina jeho úmrtí. Jistě, otravu nikdo neprokázal, ale vládní agenti nemají...
Včera, 11:30
Necelé tři kilometry od městečka Neratovice se nachází klidná a nenápadná obec Lobkovice a určitě...
Včera, 10:00
Nástup Marie Terezie na rakouský trůn v říjnu 1840 znamenalo faktické oslabení rakouské monarchie. Okolní...
Včera, 08:00
Sny jsou pro mnohé z nás jedním z nejzáhadnějších a nejzajímavějších zážitků v našem životě....
17.6.2019
Možná se někdy sami sebe ptáte, jestli patříte mezi ty inteligentnější. Nějaký obecný test na...
17.6.2019
Letošní sezónu startuje svou tour po festivalech obří loď Captain Morgan Port Royal, která nabízí...
17.6.2019
Potopa světa je mýtická událost, která se vyskytuje téměř u všech kultur světa, které mohla...
Reklama