• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Soud obnovu procesu v kauze vraždy ve Skřipově ani podruhé nepovolil

    22.12.2022

    Krajský soud v Ostravě ani napodruhé nepovolil obnovu procesu v kauze vraždy poštovní úřednice ve Skřipově na Opavsku. Za násilný čin z roku 2013 byl v roce 2016 odsouzen nyní třiatřicetiletý Martin Balhar. Soud jej poslal na 19 let do vězení na základě nepřímých důkazů a pachových stop, které zanechal na místě činu. Právě pachové stopy odsouzený a jeho advokát nejvíce zpochybňují.

    Krajský soud o obnově řízení rozhodoval už jednou v roce 2018. Tehdy soudkyně, stejná jako ta, co vynesla odsuzující rozsudek, žádost zamítla. Před časem se ale změnila legislativa a podle nové úpravy v takových případech o obnově už nerozhoduje soudce, který měl případ na starost. Toho využil odsouzený a jeho advokát. Neuspěli ale ani u současného soudce Ondřeje Běčáka, podle kterého nebyly shledány podmínky pro povolení obnovy.

    Soudce uvedl, že 99 procent argumentace obhájce a odsouzeného odpovídalo již použité argumentaci v rámci návrhu na povolení obnovy řízení z 18. prosince 2017, který byl zamítnut, a toto rozhodnutí potvrdil Vrchní soud v Olomouci. Ve vztahu k pachovým stopám je pak podle soudu nebylo možné hodnotit. „V řízení o povolení obnovy se neuplatňuje revizní princip, to znamená, že soud není oprávněn přezkoumávat a hodnotit již provedené důkazy,“ uvedla mluvčí soudu Vilemína Hana Ondrušová.

    Pachové stopy jako důkaz ale dlouhodobě zpochybňuje Balharův obhájce Petr Hampel. Také spolek Šalamoun, který se případu věnuje, dlouhodobě tvrdí, že pachové stopy jsou coby důkaz problematické. Spolek se opírá o znalecký posudek České zemědělské univerzity v Praze, který podle nich znevěrohodňuje původní znalecký posudek ohledně pachových stop. „Metoda pachové identifikace tak, jak je prováděna v České republice, je natolik nevěrohodná, že jako důkaz v trestním řízení je nepoužitelná,“ řekl už dříve Václav Peričevič ze spolku Šalamoun. ÚS i Nejvyšší soud ve své judikatuře jednoznačně vymezily, že pachová identifikace je pouze nepřímý, podpůrný důkaz.

    Vražda se stala v roce 2013. Soud Balhara odsoudil v lednu 2016 k sedmnáctiletému vězení. Odsouzený vinu odmítl a na místě se proti rozsudku odvolal. Soudkyně při zdůvodňování rozsudku připustila, že obžalovaného neusvědčuje žádný přímý důkaz. Chybí svědek, který by jej v době vraždy na poště viděl, a není vražedná zbraň. Soudkyně ale konstatovala, že existuje řada nepřímých důkazů, které na sebe navazují a tvoří logický řetězec. Jedním z nich jsou právě Balharovy pachové stopy za přepážkou pošty, tedy v místech, kam klienti normálně nemají přístup. Jedna byla i před trezorem, ze kterého zmizelo asi 200.000 korun, další přímo na trezoru. Podle Balhara tam jeho pachové stopy přenesla poštovní úřednice, protože ten den na poště byl kvůli zrušení konta.

    V dubnu 2016 olomoucký vrchní soud zpřísnil Balharovi trest o dva roky na 19 let. Balhar svou vinu před vrchním soudem znovu popřel. Neuspěl ani s dovoláním k Nejvyššímu soudu.

    zdroj: ČTK



    Nepřehlédněte