Spisovatel a nestraník Katajev si uměl v SSSR uhájit svoje

Další fotky

Ti starší si připomenou jeho díla, která museli znát jako povinnou četbu, pro ty mladší zůstane už navždy spisovatelem dokumentujícím dobu, která nebyla úplně jednoduchá nejen v SSSR. Nejasné zůstávají i jeho vlastní životní osudy. Možná dokonce za revoluce i bojoval na straně bílých.

Valentin Petrovič Katajev (28. 1. 1897 – 12. 4. 1986) pocházel z Oděsy, kde vyrůstal v rodině velmi vzdělaného učitele a jeho manželky, dcery generála. Ačkoliv prožil celkem 64 let svého života v Moskvě a Pěredělkině, „spisovatelské vesnici“ blízko Moskvy, podle chování a řeči zůstal Katajev Oděsanem (rusky Odesitou) až do konce svého života.

Slavný ruský spisovatel v životě chyboval a pochyboval. Stejně jako jeho hrdinové

V době první světové války bojoval na frontě jako dobrovolník, aniž by ukončil aspoň střední školu. V bojích byl třikrát zraněn a dvakrát zasažen plynem. V té době také začal působit jako válečný zpravodaj a dopisovatel, k čemuž se vrátil i během Velké vlastenecké války. O účasti Katajeva v občanské válce se toho ví málo. Podle sovětské oficiální verze a jeho vlastních vzpomínek bojoval na jaře roku 1919 jako příslušník Rudé armády. Existuje však domněnka, že dobrovolně sloužil v Bílé armádě generála Děnikina, soudě podle některých náznaků v jeho díle. Od roku 1922 žil Katajev v Moskvě, kde pracoval v novinách.

Zradil SSSR, působil ve Svobodné Evropě a přišel jen o občanství. Spisovatel Někrasov měl štěstí, že ho to nestálo krk

Mezi Katajevova nejznámější díla patří kniha „Na obzoru plachta bílá“ inspirovaná revolučním rokem 1905, jak jej zažil jako dítě v rodné Oděse. Dalším jeho velmi známým dílem „Syn pluku“ odehrávající se v době Velké vlastenecké války a popisující osud nezletilého sirotka Váni Solnceva, kterého se ujme jednotka průzkumníků. Kromě toho Katajev napsal velké množství esejů, povídek a novinářských článků. Od šedesátých let 20. století převažují v jeho díle autobiografické prvky, např. Živá voda, Tráva zapomnění, Kouzelný Oberonův roh).

Román „Jak se kalila ocel“ jako děsivé svědectví své doby

Zatímco v literatuře se Katajevovi dařilo, na šťastné manželství si musel počkat. V roce 1921 se oženil s Ludmilou Geršuninovou a k rozvodu došlo hned následující rok. Druhé manželství, které vydrželo 13 let a zůstalo bezdětné uzavřel Katajev v roce 1923 s Annou Sergejevnou Kovalenkovou (1903 – 1980). Do třetice si Katajev vzal za ženu Ester Davydovnu Brennerovou (1913 – 2009), přičemž se podle dostupných dat konec druhého a začátek třetího manželství zřejmě překrývají a Katajev se s Ester oženil dříve, než se rozvedl Annou. Podle blízké přítelkyně rodiny to bylo úžasné manželství, ve kterém se narodily dvě děti – v roce 1936 dcera Jevgenija a syn Pavel (1938 – 2019).

Bohém s duší romantika. Ruský básník Sergej Jesenin psal nejlepší verše v alkoholovém opojení

Ke konci života se Katajev angažoval i politicky, byť ne v souladu s dobou. V roce 1966 podepsal dopis dvaceti pěti kulturních a vědeckých osobností adresovaný generálnímu tajemníkovi Ústředního výboru KSSS Brežněvovi proti rehabilitaci Stalina a v roce 1973 dopis skupiny sovětských spisovatelů do novin Pravdy o Solženicynovi a Sacharovovi. Zemřel 12. dubna 1986 a byl pohřben v Moskvě na Novoděvičském hřbitově.

FOTO: Katajev

Katajev - Valentin Katejev v roce 1962 – wikipediaKatajev - Valentin Katajev (1897 až 1986) -wikimedia.commons –Katajev - Otec Valentina Katjeva, Petr, se syny Valentinem a Jevgenijem – Oděsa 1910 -Novoděvičském hřbitově –Katajev - Valentin Katajev a Michail Bulgakov (druhý a třetí zleva) na pohřbu Vladimíra Majakovského – wikipedieKatajev - Valentin Katajev, první světová válka, 1916 -wikimedia.commons –
Další fotky
Katajev - Berlin, Gespräch mit Schriftsteller Valentin KatajewKatajev - Valentin Katajev – Pamětní deska na rodném domě -wikipedie

Katajev se stal jedním z nejznámějších sovětských spisovatelů, i když s nejednoznačnými osudy. Na jednu stranu byl oceňován vyznamenáními (Stalinova cena, Hrdina socialistické práce) a byl vnímán jako úzce spjatý se sovětským režimem. Na druhou stranu byl citlivým a původním spisovatelem s bezmeznou fantazií, podporoval inovátorskou práci nových autorů a popisoval i to, co chtěla oficiální sovětská historie potlačovat. Také patřil mezi malou skupinu spisovatelů-nestraníků v moři spisovatelů-komunistů, ale postavení si v ní dokázal uhájit více než přesvědčivě. Možná i proto, že na rozdíl od mnohých z nich opravdu psát uměl.

bezinky
Dnes, 14:00
Před lípou smekni, před bezem klekni, říká stará pověra. Bezinky nám teď pokvetou, zpracovávat se...
Dnes, 12:22
Hrady a zámky otevřeli své brány návštěvníkům. Landštejn v srdci České Kanady si pospíšil, návštěvníkům...
Dnes, 11:37
Komerční článek
Kvůli šíření nového typu koronaviru zakázal ministr zdravotnictví vývoz dezinfekčních přípravků na ruce do zahraničí...
Dnes, 11:37
Na začátku pandemie řediteli finančáku pro Prahu 10 J. M. zakázali nadřízení zavřít úřad kvůli...
Dnes, 10:12
I přesto, že její herecká kariéra na stříbrném plátně byla složena z vedlejších rolí, zanechala...
Dnes, 08:25
Dnes by to asi sotva kdo řekl, že rybniční hospodaření může být životu nebezpečné až...
Včera, 11:59
Hrady, zámky a další památky ve správě Národního památkového ústavu zahajují s téměř dvouměsíčním zpožděním...
Včera, 11:15
Dějiny televizní zábavy byly různé, k těm lepším pořadům, které Česká televize vysílala patří bezpochyby...
avokádo
Včera, 10:00
Přestože se avokádo nejčastěji používá v kombinaci se zeleninou, řadíme ho mezi ovoce. Strom, který...
23.5.2020
Téma bezpečnosti motocyklistů opět vzrůstá na významu. V minulém roce byl přibližně každý sedmý usmrcený...
23.5.2020
Poslední střípek původní slovanské víry, chrám boha Svantovíta na Rujáně, zničila křesťanská vojska roku 1168....
Reklama