Srbský nacionalismus v komunistickém vydání. Zločiny a pád Slobodana Miloševiče

20.8.2020
Václav Pavlík
Další fotky

Připomeňme si, že vznikla ještě za 2. světové války, roku 1943, a sestávala z celkem 6 republik – Slovinska, Chorvatska, Srbska, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory a Makedonie. K Srbsku potom náležely ještě dvě autonomní oblasti – Kosovo a Vojvodina.

V této realitě vyrůstal i Slobodan Miloševič, který se narodil 20. srpna 1941 v srbském Požarevci v nesourodém manželství. Jeho otec, původem Černohorec Svetozar byl hluboce nábožensky založený a učil ruštinu a srbštinu na gymnáziu, zatímco matka Stanislava byla přesvědčená, jak se tenkrát říkalo „kovaná“, komunistka. Kvůli rozdílným názorům, otec ihned po skončení druhé světové války opustil manželku i své dva syny, kromě Slobodana i jeho staršího bratra Borislava (1934 – 2013), a odstěhoval se do Černé Hory. Osud obou Miloševičových rodičů byl tragický. Jeho otec spáchal sebevraždu v roce 1962 a jeho matka se oběsila v roce 1974.

Po roce 1948 se o masakru 40 let mlčelo. Krveprolití německých obyvatel v Postoloprtech už není tabu

Jako chlapec vyrůstal Slobodan Miloševič v rodině matky samoživitelky v těsně poválečné době v prostředí materiálního nedostatku a snad právě to ho podnítilo k mimořádnému osobnímu vzepětí s jasnou snahou žít v budoucnu lepším životem. Miloševič tak s úspěchem vystudoval gymnázium a už tehdy vstoupil do komunistické strany. Potom absolvoval studium práv a zároveň se seznámil a v roce 1965 také oženil s Mirjanou Markovičovou, jejíž otec patřil mezi blízké Titovy přátele. Jak na střední, tak i na vysoké byl Miloševič velmi aktivní a zastával spoustu různých školních i stranických funkcí. V tom pokračoval i ve své profesní kariéře, kdy zastával mnohé vysoké funkce v průmyslu a v bankovnictví.

Utajený masakr poslední carské rodiny. Historie, ze které mrazí

Přitom se Slobodan Miloševič stal ztělesněním nové generace jugoslávských komunistů – technokratů. Ti se pomalu dostávali do rozporu se „starými kádry“, jejichž představitelem byl Tito a kteří pracovali v komunistické straně v těžkých dobách královské diktatury ve 30. letech, bojovali, za války porazili nacisty a potom převzali moc v zemi. Tito noví nastupující komunisté se od nich lišili častými kontakty se zahraničními společnostmi, na rozdíl od nich hovořili cizími jazyky a z ideologických otázek si nedělali těžkou hlavu. Pro mnoho z nich stranická legitimace znamenala jen přístup ke kariéře, na kterou by jinak nemohli ani pomyslet.

Vrcholné pozice dosáhl Slobodan Miloševič 8. května 1991, kdy se stal prezidentem Srbska, tehdy ještě jedné z jugoslávských republik. Nedlouho potom, 25. června 1991, vyhlásily samostatnost Chorvatsko a Slovinsko, čímž se toto datum považuje také za den rozpadu SFRJ. Zároveň na jejím území propukla válka, první v Evropě od konce 2. světové války. Na konci roku 1992 už v rámci někdejší SFRJ setrvávaly jen Srbsko a Černá Hora.

Masakr bílé Virginie. Nat Turner vedl černošskou vzpouru na otrokářském Jihu

Miloševič tak dostal mnohem větší prostor pro růst své osobní moci i řešení toho, co v Srbsku považoval za problém, tedy především situaci v Kosovu. Politologové popisují Miloševičovu vládu jako autoritářskou a zkorumpovanou, kromě jiného se odhaduje, že on jako prezident spolu se svými spolupracovníky zpronevěřil ze státního rozpočtu státu 5 až 11 miliard dolarů.

Zdaleka nejhorší ovšem bylo Miloševičovo tažení proti albánskému obyvatelstvu Kosova převážně islámského vyznání, které se zvrhlo až do genocidy a zločinům proti lidskosti. K ukončení těchto násilností se Miloševiče v květnu 1999 v rámci „Operace Spojenecká síla“ (Operation Allied Force) pokusily přimět vojenské síly NATO bombardováním Svazové republiky Jugoslávie, pro které se ujal ironický název „humanitární bombardování“. Počátky konfliktu mezi Srbskem a Kosovem lze přitom vysledovat až do 28. června 1389, kdy v bitvě na Kosově poli mezi Srbským královstvím a Osmanskou říší získali převahu Turci a s pomocí albánského dosidlování Kosova z něj začali Srby fakticky vytlačovat. Pravoslavné Srbsko se od té doby pochopitelně snažilo dostat toto území, stále více islamizované, pod svůj vliv.

Slavný sultán Mehmed IV. pohořel u Vídně a musel z Evropy

Po sporných prezidentských volbách v Srbsku v září 2000 došlo k demonstracím a Miloševič musel přiznat svoji porážku. O necelý rok později, 28. června 2001, byl zatčen a vydán Mezinárodnímu tribunálu do Haagu, kde byl obviněn nejprve ze zločinů proti lidskosti v Kosovu a později i dalších zločinů, vč. genocidy v Bosně a Hercegovině, především pak tzv. masakru ve Srebrenici, kde bylo v červenci 1995 Srbskou armádou pod velením generála Ratka Mladiće povražděno přes 8000 mužů a chlapců bosenské národnosti a muslimského vyznání.

Proces, na který s napětím čekal celý svět, však nedospěl k žádnému rozsudku. Obžalovaný začal mít po pěti letech vězení problémy se srdcem, s krevním tlakem a s cukrovkou a zemřel 11. března 2006 během procesu na infarkt myokardu. Další obviněný, Ratko Mladić, byl za tyto zločiny v listopadu 2017 odsouzen na doživotí.

Oslnivá kariéra knížete Potěmkina. Carevnu uchvátil tím, že dokázal uvažovat stejným způsobem jako ona

Politické dění v Srbsku se ovšem Miloševičovým uvězněním a následně úmrtím nezastavilo. Poté, co 21. května 2006 svou samostatnost vyhlásila Černá Hora, vzniklo 5. června i samostatné Srbsko, které se nyní snaží integrovat do Evropy jako moderní a hlavně demokratický stát. V roce 2015 došlo i na oficiální omluvu ze strany NATO za bombardování Bělehradu. Kosovo by rovněž rádo získalo nezávislost, a také ji v únoru 2008 vyhlásilo. Srbsko ji pochopitelně uznat odmítlo, poskytlo Kosovu jen určitou autonomii. Z celkem193 států OSN samostatnost Kosova ovšem uznalo již 93 států včetně ČR.

FOTO: Slobodan Miloševič

Slobodan Miloševič - Slobodan_Milosevic_Dayton_Agreement Srbsko Jugoslávie genocida zločinecSlobodan Miloševič - Slobodan MiloševičSlobodan Miloševič - srbskoSlobodan Miloševič - DaytonAgreementSlobodan Miloševič - srebrenica
Další fotky
Slobodan Miloševič - Srebrenica_massacre_memorial_gravestones_2009_1 památník marakr Černá HoraSlobodan Miloševič - Ratko Mladić


Nepřehlédněte