zavřít mapu
Nejcennější součástí kouřimského chrámu je jednak krypta sv. Kateřiny a jednak to je hvězdicová osmiboká klenba s nástěnnými malbami z počátku 15. století.
Chrám je obestřen mnoha tajemstvími a pověstmi. Jednou z nich je ta, která vysvětluje zvláštní způsob zavěšení kouřimských zvonů a vztahuje se k období vlády krále Ferdinanda I. Habsburského.
Roku 1547 se město Kouřim zapojilo do stavovského povstání proti panovníkovi, avšak odmítlo poskytnout vojenskou hotovost do války, kterou vedl králův bratr císař Karel V. proti německým protestantům, což nezůstalo bez trestu. Po vítězství v bitvě u Mühlberka Ferdinand I. Kouřimským zkonfiskoval veškerý pozemkový majetek s hospodářským zázemím, navíc muselo město zaplatit pokut ve výši dvou tisíc kop grošů míšeňských.
Kouřimští se však nedali, odpověděli záhy. Když prý nedlouho poté král cestou z Prahy do Vídně projížděl Kouřimí, nedali hrdí konšelé na jeho počest vyzvánět kostelními zvony. A panovník tuto urážku odpověděl po svém: „Když mlčely při mém příjezdu do Kouřimi, ať mlčí povždy!“ a nařídil obrátit zvony srdci vzhůru tak, aby je nebylo možné používat. Měšťané se ovšem nedali odradit, a nechali zvonovou hranici přestavět tak důmyslně, že zvony dodnes visí obráceně, ale přesto je na ně možné zvonit.
