Své oběti dal sežrat prasatům. Ivan Roubal, největší sériový vrah 90. let

15.6.2021
Jitka Kačánová

Ivan Roubal byl odsouzen za pět vražd a loupežné přepadení autopůjčovny, na svědomí měl ale podle kriminalistů životů mnohem víc. Poprvé vraždil na šumavské zemědělské usedlosti s poetickým názvem Pohádka, kde choval slepice a černá, vietnamská prasata. Tam se seznámil s Františkem Heppnerem, který zde plánoval vybudovat vodní pilu. V prosinci 1991 však Heppner i jeho ruská přítelkyně Nataša zmizeli, a Roubal, který začal rozprodávat jejich nábytek a jezdit jejich autem, tvrdil, že odjeli do Německa. Těla obou zmizelých se nikdy nenašla. Roubal je prý nechal sežrat prasatům, i když u soudu to popřel, stejně jako všechny ostatní vraždy.

V létě 1992 zmizel taxikář Vladimír Strnad, který byl naposled viděn právě s Roubalem. Téměř o rok později se našlo jeho tělo v septiku domku, který Roubal pomáhal stavět, a proto od něj měl klíč. V prosinci 1992 se ztratil prodavač bižuterie Václav Horký, kterému Roubal dlužil hodně peněz. Opět pak jezdil autem oběti a dokonce zkusil prodat i Horkého dům. Podobně jako u první vraždy, ani tentokrát se tělo pohřešovaného nikdy nenašlo. V květnu 1993 pak zavraždil Josefa Suchánka, vykradl mu byt a jeho tělo hodil do rybníka ve Veselí nad Lužnicí, kde ho objevili rybáři až při podzimním vypouštění rybníka.

K žádné vraždě se nikdy nepřiznal, přesto dostal doživotí. Zdroj: Policie ČR

Svázal je do kozelce

Na podzim 1993 se Roubal při svém vražedném řádění přesunul do Prahy. Nejprve v listopadu 1993 našla policie v pražských Letňanech mrtvé tělo Václava Dlouhého, který se živil prodejem pornofilmů. Byl svázaný do kozelce a kolem krku měl utaženou smyčku. Podle Roubala se Dlouhý uškrtil sám při sado-masochistických hrátkách. Naposledy pak Roubal zabíjel začátkem března 1994 v autopůjčovně na Praze 2. Tam jejich majitele Petra Kudrnu a Petera Magdolena i taxikáře Jiřího Semeráda, který tam byl nešťastnou náhodou na návštěvě, svázal opět do kozelce a po vykradení kanceláře zmizel. Oba majitelé se váhou vlastního těla uškrtili, jen Semerád se dokázal se smyček vyprostit.

 

Polévka z Knorra. Jeden z nejnechutnějších případů českého zločinu

 

Během několika týdnů Roubala zatkli policisté a začal ostře sledovaný proces, doprovázený řadou skandálů a zvýšených bezpečnostních opatřeních. Kvůli procesní chybě soudce musel být například Roubal propuštěn z vazby a hrozilo, že uprchne do Švýcarska, kde měl už zažádáno o azyl. Při vynášení rozsudku musela zase kvůli anonymní hrozbě bomby v soudní budově státní zástupkyně přerušit svou řeč. Roubal nakonec dostal doživotí.

Oběť spiknutí

S trestem ale zásadně nesouhlasil a do všech stran rozesílal stovky stížností. Označoval se v nich za vězně Havlova svědomí, za oběť spiknutí tehdejší ministryně spravedlnosti Vlasty Parkanové nebo neustále obviňoval z nejrůznějších ústrků vězeňskou službu. Podle nejznámějšího českého vězně Jiřího Kajínka si právě svým neustálým kverulanstvím vysloužil nepřízeň bachařů, kteří mu při sprchování schválně nastavovali vařící vodu, vhodnou tak akorát „na opařování prasat“.

 

Slavné pražské mordy: Vídeňský škrtič. Pražskou vraždou začala série 11 mrtvých prostitutek

 

Přestože se Roubal prohlašoval za hluboce věřícího člověka – ještě za komunistů byl u jehovistů a později se hlásil ke katolíkům – psychiatři ho označili za silně defektní, bezcitnou, narcistickou a egocentrickou osobnost, která pohrdá lidmi a jejíž nejvyšší hodnotou jsou peníze a majetek. Sám zemřel v létě 2015 v důsledku špatného zdravotního stavu ve věznici v Karviné. „Ať se smaží v pekle!“ proklela ho tehdy matka jednoho ze zavražděných.

Zdroj: Kriminalistika.eu



Nepřehlédněte