Smíchovský kostel má nové varhany. Těší se na své posluchače
Kostel Nejsvětější Trojice na Malostranském hřbitově se může pochlubit novými varhanami.
Kostel Nejsvětější Trojice na Malostranském hřbitově se může pochlubit novými varhanami.
Morstadt, to věru není české jméno. Děd českého malíře a kreslíře přišel z Bádenska, v Kolíně se oženil a po službě ranhojiče a vojenského chirurga tereziánské armády se tam usadil.
Osudovým úkolem byla pro něj česká krajina – přestavuje základní motiv jeho díla vytvořeného v neuvěřitelně krátké době šesti let, mezi roky 1853 až 1859, než umělec podlehl bídě a tuberkulóze.
Šlechtova restaurace v Královské oboře, dříve zvaná dolním letohrádkem, lusthausem nebo casinem, dílo Giacoma Antonia Canavalleho snad podle plánů Jeana Baptisty Matheye z let 1688-89, je v péči restaurátorů a dílo zdárně pokračuje kupředu.
Malostranský hřbitov se skutečně nachází v Praze na Smíchově, u hranice s Košíři. Původně byl založený při epidemii v roce 1680 a sloužil pro umrlé na mor z Malé Strany. Při hřbitovu byl i morový špitál s kaplí Narození Panny Marie.
Jako morový sloužil i při dalších epidemiích v letech 1713-14 a1771-72.
Jako hřbitov pro Malou Stranu, Hradčany a Smíchov sloužil v od zákazu pohřbívání uvnitř města Josefem II. v roce 1787 do roku 1884, kdy rozrůstající se zástavba dosáhla až ke hřbitovu.
V roce 1703 – v té době byl hřbitov také obehnán zdí – tu byla postavena kaple sv. Rocha. V roce 1715 zanikla špitální mariánská kaple a na jejím místě byla vyzdvižena kaple Nejsvětější Trojice, v roce 1724 přestavěná Kiliánem Dientzenhoferem. Kaple pak byla ještě jednou přestavena v duchu empíru, kostel byl dokončen v roce 1837.
V roce 1855 utrpěl kostel i hřbitov při povodních, voda tu byla přes metr vysoko. O sedm let později byl hřbitov rozšířen.
Správa pražských hřbitovů na návrh radního pro sociální oblast pana Daniela Hodka nově kategorizuje hřbitovy, které má ve své správě, do čtyř skupin podle jejich vybavenosti.
Na 23 z 29 hřbitovů pak sníží cenu nájmu hrobových míst za metr čtvereční.
Před 535 lety, v druhé půli června roku 1483 zasáhla Prahu morová epidemie, denně umíraly desítky lidí. Král Vladislav II. Jagellonský před morem prchl z Prahy do Třebíče, čímž si pěkně zavařil na politické scéně. Morové rány stíhaly Prahu a Čechy až do 18. století. Morem, za středověku zvaným černá smrt, byla ale v širším slova smyslu každá nakažlivá nemoc, tedy epidemie.