Byl hvězdou prvorepublikového filmu, neztratil se však ani po válce a po roce 1948, kdy ztvárnil také velmi výrazné a zapamatovatelné role. Theodor Pištěk byl skutečnou filmovou hvězdou, kterou se stal kvůli potřebě splatit dluhy. Dnes by oslavil významné životní jubileum.
Theodor Pištěk se narodil před 130 lety, přesně 13. června 1895, na Vinohradech do rodiny herce a divadelního ředitele Jana Pištěka a herečky Marie Kouskové. Jeho budoucnost tak byla jasná už od dětství, kdy hrál spolu s bratrem na rodinné scéně vinohradské Arény. Profesně se herectví ale věnovat nechtěl, odmaturoval totiž na gymnáziu a přihlásil se na studium medicíny. Během první světové války sloužil v rakouské armádě a po jejím skončení musel převzít divadlo po svém otci. Profesionální divadlo ho chytlo a hned za dva roky se stal hercem Vinohradského divadla a hrál později i v Divadle Vlasty Buriana nebo Divadle S. K. Neumanna (1947-1951), kde dokonce nějakou dobu řediteloval.
Diváci si však Pištěka pamatují hlavně z filmu. K němu se dostal jako autor scénáře k filmu Mnichovo srdce, který napsal ještě v armádě. Svou první roli získal už v roce 1917 ve filmu Pražští Adamité. V období němého filmu pak sehrál několik desítek postav.
Jedním z nejobsazovanějších herců se stal z nutnosti
Pištěkova práce u němého filmu vyvrcholila postavou uhlíře v dramatu Takový je život z roku 1929, kde si zahrál po boku ruské herečky Věry Baranovské. Aby to bylo možné, sám film financoval. Kvůli tomu se však dostal do velikých dluhů, a aby byl schopný je splatit, bral všechny nabídky na filmové natáčení. Zajímavostí je, že dluh splácel čtrnáct let a například v roce 1937 účinkoval v devatenácti filmech. Pro diváka to však nebylo na škodu, vždyť si zahrál v takových trhácích jako C. a K. polní maršálek, Muži v offsidu, Anton Špelec, ostrostřelec, Hej-rup!, Škola, základ života!, Katakomby a další.
Během své herecké kariéry se stala jeho nerozlučnou filmovou partnerkou Antonie Nedošínská, jako například ve filmech Strýček z Ameriky, Matka Kráčmerka, Otec Kondelík a ženich Vejvara, Kariéra matky Lízalky, Cech panen kutnohorských aj.
Jeho herecká filmová kariéra neskončila ani po druhé světové válce. Nezapomenutelný byl ve filmech Pytlákova schovanka, Císařův pekař a Pekařův císař, Anděl na horách, Florenc 13:30 nebo v pohádce Princezna se zlatou hvězdou. V této době byl také funkcionářem revolučního Svazu českých filmových pracovníků.
Manželkou Theodora Pištěka byla Máňa Ženíšková. Měl s ní děti Annu a filmového výtvarníka Theodora Pištěka ml. Theodor Pištěk umírá 5. srpna 1960 na své chatě v Mukařově ve věku šedesáti pěti let.
Zdroj: ČSFD, Wikipedie
