mapa regionů
zavřít mapu
Byl hvězdou prvorepublikového filmu, neztratil se však ani po válce a po roce 1948, kdy ztvárnil také velmi výrazné a zapamatovatelné role. Theodor Pištěk byl skutečnou filmovou hvězdou, kterou se stal kvůli potřebě splatit dluhy.
Theodor Pištěk se narodil 13. června 1895 na Vinohradech do rodiny herce a divadelního ředitele Jana Pištěka a herečky Marie Kouskové. Jeho budoucnost tak byla jasná už od dětství, kdy hrál spolu s bratrem na rodinné scéně vinohradské Arény. Ovšem, profesně se herectví věnovat nechtěl, odmaturoval totiž na gymnáziu a přihlásil se na studium medicíny. Během první světové války sloužil v rakouské armádě a po jejím skončení musel převzít divadlo po svém otci. Profesionální divadlo ho „chytlo“ a hned za dva roky se stal hercem Vinohradského divadla a hrál později i v Divadle Vlasty Buriana nebo Divadle S. K. Neumanna (1947-1951), kde dokonce nějakou dobu řediteloval.
Avšak, diváci si Pištěka pamatují hlavně z filmu. K němu se dostal jako autor scénáře k filmu Mnichovo srdce, který napsal ještě v armádě. Svou první roli získal už v roce 1917 ve filmu Pražští Adamité. V období němého filmu pak sehrál několik desítek postav.
Pištěkova práce u němého filmu vyvrcholila postavou uhlíře v dramatu Takový je život z roku 1929, kde si zahrál po boku ruské herečky Věry Baranovské. Aby to však bylo možné, sám film financoval. Kvůli tomu se však dostal do velikých dluhů, a aby byl schopný je splatit, bral všechny nabídky na filmové natáčení. Zajímavostí je, že dluh splácel čtrnáct let a například v roce 1937 účinkoval v devatenácti filmech. Pro diváka to však nebylo na škodu, vždyť si zahrál v takových trhácích jako C. a K. polní maršálek, Muži v offsidu, Anton Špelec, ostrostřelec, Hej – rup!, Škola, základ života!, Katakomby a další.
Během své herecké kariéry se stala jeho nerozlučnou filmovou partnerkou Antonie Nedošínská, jako například ve filmech Strýček z Ameriky, Matka Kráčmerka, Otec Kondelík a ženich Vejvara, Kariéra matky Lízalky, Cech panen kutnohorských aj.
Jeho herecká filmová kariéra však neskončila ani po druhé světové válce. Nezapomenutelný byl ve filmech Pytlákova schovanka, Císařův pekař a Pekařův císař, Anděl na horách, Florenc 13:30 nebo v pohádce Princezna se zlatou hvězdou. V této době byl také funkcionářem revolučního Svazu českých filmových pracovníků.
Manželkou Theodora Pištěka byla Máňa Ženíšková. Měl s ní děti Annu a filmového výtvarníka Theodora Pištěka ml. Theodor Pištěk umírá 5. srpna 1960 na své chatě v Mukařově ve věku šedesáti pěti let.
