Tip na výlet: Pod městskou dlažbu a s tím i do naší dávné minulosti

9.10.2020
Karel Dudek
Další fotky

Původní Plzeň, či spíše hradiště Starý Plzenec, bychom dnes našli asi devět kilometrů jihovýchodně od centra města. Počátky tohoto osídlení se vztahují ke konci desátého století, kdy v Čechách panoval kníže Boleslav II. Vznikla zde řada křesťanských staveb, které dnes přitahují všechny, kteří se rádi toulají českou minulostí.

O tři století později, král železný a zlatý, Přemysl Otakar II. známý zakladatel českých měst, věnoval Plzenec pod správu kláštera v Chotěšově. Což sice není žádná podstatná, historická událost, ale protože se zachovala listina, která tuto událost datuje, máme již přesnější vodítko. Stalo se tak roku 1266. O třicet let později Přemyslův nástupce Václav II. zakládá v roce 1295 Novou Plzeň. Město na soutoku čtyř řek, což bylo něco naprosto unikátního. Byla to záruka, že ani v budoucnu nebudou obyvatelé města strádat nedostatkem vody a vydrží třeba i obléhání, což byla oblíbená středověká strategie válčení.

Tip na výlet: Tajemné labyrinty spletitých chodeb. Kudy a kam do podzemí

Město bylo vybudováno skutečně důkladně, včetně hradeb. Důkazem je fakt, že zůstalo baštou katolicismu i v době husitských válek. Na plzeňských hradbách si vylámal zuby Jan Žižka a dvakrát i Prokop Holý. Historii města se však věnovat příliš nebudeme, není zde k tomu prostor. Vrátíme se k plzeňskému podzemí.

Sklepy zde postupně vznikaly od počátku založení města, až do století osmnáctého. Někdy jednoduché, pak dvoupatrové a v některých částech i třípatrové. Václav II. který udělil Plzni městská práva, pochopitelně myslel i na ten jistý, zlatavý, pěnící, nahořklý mok, který se stane později synonymem města. Právo vařit pivo v měšťanských domech. Bylo to vlastně i takové zdravotní opatření. Pivo nebylo jen osvěžením, ale i daleko bezpečnějším nápojem než voda. Naši předkové sice nic nevěděli o bakteriích, ale věděli, že voda, která přešla varem, je neškodná. Ne nadarmo i císař Rudolf II. přesídlil do Plzně, když v Praze vypukl mor. Desítky receptur, desítky chutí a vůní. Měšťané se právem pyšnili svým pivem a předháněli se v tom, kdo uvaří lepší. V době, kdy přísná cechovní pravidla mnoha řemesel svazovala zdravou konkurenci, bylo vaření piva vlastně jakýmsi pravěkem kapitalismu.

Tip na výlet: Vydejte se do podzemní továrny Janská – Rabštejn. Zjistíte, že okolní svahy jsou provrtané jako ementál

Vyrobit možná tak těžké nebylo. Horší bylo uskladnit, aby pivo vydrželo co nejdéle a v požadované kvalitě. Byla jediná možnost. Ukrýt sudy pod zem, do stálého chladu a prostředí, které se téměř nemění.

Příznivý vliv chladu na uchovávání potravin byl v té době již velmi dobře znám. Zelenina a ovoce, možná snad i ryby a jiné maso. Nikoliv brambory, tato potravina byla v době, o které mluvíme, ještě zcela neznámou komoditou, která čekala za oceánem. Naši předkové nebyli žádní hlupáci. Uměli dokonale využít možností, které jim příroda nabízela. Uskladněný led, který udržoval potraviny čerstvé a pivo stále kvalitní, se používal ještě ve dvacátém století, což jistě znáte z dobových fotografií.

Zámek pod zámkem. Víte, co ukrývá podzemí slavkovského zámku?

V současnosti je prozkoumán labyrint chodeb o délce více jak třinácti kilometrů a patří k nejdelším v Evropě. Prohlídkový okruh je dlouhý asi osm set metrů a rozhodně stojí za vidění. Samotná prohlídka začíná v budově Pivovarského muzea (Veleslavínova 6), má skutečně úroveň a ani cizinci si nemohou stěžovat. Němčina, angličtina, ruština, je běžnou výbavou a znalostí průvodců. Stačí jen vzít si ochrannou přilbu a dávat pozor na hlavu.

Některé profily chodeb jsou skutečně dost nízké, ale ani člověk vyššího vzrůstu si nemusí tuto návštěvu odepřít. Chodby jsou dosti prostorné a dobře osvětlené. Pokud jste navštívili podzemí ve Slavonicích, jistě rozdíl ve velikosti chodeb poznáte na první pohled. Výklenky v chodbách posloužily jako prostory, ve kterých se nabízejí k prohlídce archeologické nálezy. Keramika, pracovní nástroje, zbraně, dřevěná vodovodní potrubí, zkrátka průřez mnoha staletí, s informačními tabulemi. Jaké myslíte, že se k výrobě dřevěného potrubí používalo dřevo? Kmeny jedlí, protože mají pravidelné letokruhy a dají se dobře provrtat.

FOTO: Plzeňské podzemí

Plzeňské podzemí - Plzeňské podzemíPlzeňské podzemí - Plzeňské podzemíPlzeňské podzemí - Plzeňské podzemí plzenPlzeňské podzemí - Plzeňské podzemí plzenPlzeňské podzemí - Plzeňské podzemí plzen
Další fotky
Plzeňské podzemí - Plzeňské podzemíPlzeňské podzemí - Plzeňské podzemíPlzeňské podzemí - Plzeňské podzemíPlzeňské podzemí - Plzeňské podzemíPlzeňské podzemí - Plzeňské podzemíPlzeňské podzemí - Plzeňské podzemíPlzeňské podzemí - Plzeňské podzemíPlzeňské podzemí - Plzeňské podzemíPlzeňské podzemí - Plzeňské podzemíPlzeňské podzemí - Plzeňské podzemíPlzeňské podzemí - Plzeňské podzemíPlzeňské podzemí - Plzeňské podzemíPlzeňské podzemí - Plzeňské podzemíPlzeňské podzemí - Plzeňské podzemíPlzeňské podzemí - Plzeňské podzemí

Podobných zajímavostí se však dozvíte daleko více. V podzemí prožijete asi hodinu a za tu dobu se o historii dozvíte více než jako kdysi za celý školní rok v hodinách dějepisu. Odjakživa platilo, že jednou vidět je daleko lepší než stokrát slyšet, a to pro plzeňské podzemí platí bez debaty. Co k prohlídce potřebujete? Dobré boty, svetr a malé děti nechat doma, nebo s babičkou posadit do cukrárny. Pánové a dámy se mohou těšit na pivenku, což je kupon, na který vám po prohlídce podzemí ve vybrané restauraci načepují pivo. Pokud se tedy chystáte navštívit západočeskou metropoli, rozhodně si nenechte prohlídku podzemí ujít.



Nepřehlédněte