Po skandálním odhalení mafiánských praktik a penězovodů z veřejných pokladen do soukromých kapes přichází další fáze této kauzy. Při ní se činovníci napříč politickým spektrem od zločinecké skupiny kolem Redla, Hlubučka, Dovhomilji a dalších darebáků razantně distancují. Nic o tom nevěděli, ničeho si nevšimli, nestýkali se s nimi a rozhodně s nimi nebyli na žádné dovolené!
Někdejší ministr kultury Jiří Besser (za STAN) označil například hnutí STAN v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy za „two-man show“ v hlavních rolích s dnes již bývalým ministrem školství Petrem Gazdíkem a ještě pořád europoslancem Stanislavem Polčákem. A za nimi měl stát právě Michal Redl, někdejší komplic arcilotra Krejčíře a hlava zločinecké skupiny vyšetřované v kauze Dozimetr. Besserovy neblahé zkušenosti s touto partičkou pocházejí z roku 2011. Dnes už jen cítí z jejich konce v politice satisfakci a dokonce citoval svého tátu, který prý říkával, že na každé prase se vaří voda a na velkou svini dlouho. Nicméně to je jen jeden politik.
Ale co ti ostatní, kteří s tím nic nedělali? Nepřišlo jim divné, na jak vysoké noze si Hlubuček žije? Nepozastavili se nad varováním Hany Marvanové, že v pražském dopravním podniku se dějí špatné věci, do kterých byli zapleteni na kokainu si ujíždějící „vykukové“? Nebo nad tím vším jen raději přivírali oči a nehasili, co je podle nich nepálilo?
Tím se však zcela zpronevěřili své veřejné funkci, ve které přece nejsou, aby sejen co nejvíc „napakovali“, ale mají v ní chránit občany i majetky před zlovůlí zlodějů a darebáků.
Kolik takových ochránců v dnešní politice ale skutečně je?
