Autor známé bajky Liška Bystrouška se v roce 1914 přestěhoval do Bílovic u Brna. Právě tady došlo k události, která se stala inspirací pro založení tradice vánočních stromů republiky se sbírkou na pomoc dětem bez domova.
K tomuto rozhodnutí ho přiměla emotivní událost, kterou prožil s přáteli, s malířem Františkem Koudelkou a úředníkem Josefem Tesařem, když vyšli do lesa pro vánoční stromek. Těsně před Vánocemi, 22. prosince roku 1919, našli v bílovickém lese, poblíž dnešní Myslivny lišky Bystroušky prochladlé sedmnáctiměsíční děvčátko, Lidušku.
Už se ví, že opuštěnou holčičku odložila její matka, pětadvacetiletá služka Marie Kosourová z Netína, jejíž osud tato událost zpečetila. S dítětem nikde nemohla získat službu a tak ji bída dohnala k zoufalému činu, dítě odložila v lese a sama skončila za odložení dítěte na pět měsíců ve vězení.
Liduščin příběh pak pokračoval velmi slibně. Adoptovala a vychovala ji brněnská rodina Polákových, vyučila se prodavačkou, v roce 1938 se provdala za středoškolského profesora geologa Františka Chybíka. Rodina žila v Praze a vychovala tři děti. Liduška zemřela v roce 1997 v 79 letech.
Také příběh vánočního stromu republiky měl slibné začátky. Poprvé byl rozsvícen 13. prosince roku1924 na brněnském Náměstí svobody, přičemž se tato tradice brzy rozšířila do okolních měst. Vánoční sbírky přispěly například k otevření Dětského domova Dagmar pro opuštěné děti 8. prosince roku 1929v Brně-Žabovřeskách. Otevření domova se však Rudolf Těsnohlídek nedožil, v lednu roku 1928 se zastřelil.
