Tvůrce Saxany, Popelky či Arabely se celý život výborně bavil a ještě ho skvěle platili

31.5.2021
Jitka Kačánová

Vyprávět příběhy obrazem. To byl sen Václava Vorlíčka, který začínal ve filmových ateliérech Barrandov pod vedením další legendy českého filmu Martina Friče. Ve studiích na kopci nad Prahou strávil více než 40 let. Natočil okolo 35 filmů, z toho 8 „čistokrevných“ pohádek, jak je sám nazval.

Pohádka pohádek

Větší pozornost filmového publika si Vorlíček získal v roce 1966 svou komedií Kdo chce zabít Jessii doprovozenou komiksovými kresbami Káji Saudka a s českou filmovou sexbombou Olinkou Schoberovou v hlavní roli. Tady začala jeho osudová spolupráce se svým nejoblíbenějším scénáristou Milošem Macourkem. Navíc ho po jejím natočení filmový učitel Frič povzbudil, ať ve tvorbě komedií pokračuje. „Vorle, máte smysl pro humor, držte se ho!“ řekl mu doslova.

V roce 1970 natočil Vorlíček svůj nejoblíbenější film, bláznivou komedii Pane, vy jste vdova!, kde se objevila celá škála hereckých hvězd té doby. „Je režisérem, který se vždycky těší z toho, že může divákovi předložit věci na hranici skutečnosti a fantazie. Žili jsme a pracovali obklopeni takovou zvláštní tísní, ale uprostřed práce jsme se osvobozovali. A myslím, že Vorlíčkovi se podařilo prostřednictvím filmů osvobozovat i diváky,“ prohlásila o něm jedna z jeho oblíbenkyň Iva Janžurová.

Tušení Ludvíka Součka: Český Däniken odkrýval čtenářům nový svět

O rok později natočil příběh o dívce Saxaně ze škole kouzel, která musí být tři sta let po škole, a proto se raději vydá získat odvar z babského ucha. Právě po úspěchu filmu Dívka na koštěti přišla Vorlíčkovu nabídka, ať zkusí pohádku. A vznikl slavný pohádkový příběh Tři oříšky pro Popelku. „S Milošem Macourkem jsme pochopili, že když se smíchá svět pohádek se světem lidským, nabízí to výborné komediální situace,“ popsal počátky tohoto fenoménu, který znají děti i dospělí po celém světě Vorlíček. „Obsahuje všechno, co má pohádka mít. Je tam lovestory, napětí, dobrodružství a nesmí tam chybět komediálnost,“ prozradil svůj recept na úspěch Vorlíček.

„Václav Vorlíček byl neskutečně kreativní, měl neskutečnou fantazii a měl dar vybírat si ty nejlepší spolupracovníky. Měl nekutečný čuch na herecké obsazení,“ řekl o Vorlíčkovi novinář Petr Macek, který s ním sepsal knihu vzpomínek s názvem Pane, vy jste režisér.

Mistr komedie

Vorlíčkův a Macourkův humor byl srozumitelný divákům ve všech koutech světa. Navzdory fantastickým situacím v nich totiž diváci viděli svoje každodenní problémy a starosti. Jednou se například Vorlíček účastnil promítání své komedie v Indii. „Bylo horko 40 stupňů, lidé tam seděli v takových bílých ubrusech, nad hlavou se jim točila vrtule větráku a oni se smáli na úplně stejných místech jako diváci v kině Vyšehrad,“ vzpomínal později. Natočit komedii podle něj bylo ze všeho nejnáročnější, ale on se přitom celý život bavil a ještě ho za to platili, jak si pochvaloval. Největší odměnou pro něj ale nebyly podle jeho slov honoráře, ale to, že se lidé smějí.

„Byl pro mě mistr komedie a člověk, který v české kinematografii zanechal nesmazatelnou stopu a šířil svými filmy dobrou pověst Československa a České republiky po celém světě. Jeho filmy byly jako jedny z mála exportovatelné a jsou pořád živé,“ řekl o něm režisér Zdeněk Zelenka, kterého kdysi Vorlíček přijímal na FAMU. „Kdyby se narodil v Hollywoodu, tak by ho znala celá zeměkoule,“ myslí si Zelenka.

Po Vorlíčkovi, který zemřel v roce 2019, zůstalo za jeho filmy jmění v hodnotě okolo 100 miliónů. Jenom třeba za Popelku mu každý rok chodily 3 miliony autorských honorářů. Majetek po něm zdědily jeho dvě dcery Zuzana a Kateřina, které měl se svojí ženou Sofií a se kterou prožili 57 let. Vorlíček ji nesmírně miloval a její předčasný odchod byl podle jeho slov jediná věc, které kdy v životě litoval.



Nepřehlédněte