Utajovaná železniční katastrofa. Francouzské velení při ní zabilo několik set vlastních vojáků

12.12.2019
Václav Pavlík
Další fotky

V říjnu a listopadu 1917  proběhla významná bitva první světové války u Caporetta, kde německé a rakousko-uherské síly porazily italská vojska a posunuly frontu hluboko do italského území, až k řece Piavě. Pro Italy to byla katastrofa. Následovala rozsáhlá pomoc spojenců, přesunutí 120 000 francouzských a britských vojáků, v jejímž rámci byl do Itálie přemístěn generál Émile Fayolle se šesti divizemi a stal se tam velitelem francouzských jednotek podporujících Italy.

Při železničním neštěstí se carská rodina zachránila jen zázrakem. A také díky mimořádné síle cara samotného

Když se situace na frontě stabilizovala, mohly z fronty v severovýchodní Itálii odjet do Francie na vánoční a novoroční dovolenku ke svým rodinám stovky šťastných vojáků. Železniční doprava byla v druhém desetiletí 20. století již dostatečně prakticky vyzkoušena a technicky zvládnuta natolik, aby ji využívala i armáda. Jenže v armádě platí trochu jiné zákony, a zvláště v době války. A když do toho ještě vstoupí faktor neomylného velícího důstojníka, v tomto případě generála, zvyklého posílat na smrt desetitisíců vojáků, je na neštěstí zaděláno. A to doslova.

Jak lokomotiva skočila do dějin fotografie. A i když se to zdá neuvěřitelné, nezahynul při tom žádný cestující

Původně měly být pro vojáky jedoucí na dovolenou vypraveny dvě vlakové soupravy, ale kvůli poruše jedné lokomotivy byl vypraven jen jeden vlak, do kterého bylo zařazeno všech 19 původně k tomuto účelu určených vagonů. Soupravu táhla jediná lokomotiva. Strojvůdce protestoval, že tato vlaková souprava bude mít odhadem více než 500 tun, a že to je nepřípustné, ale byla válka a železnice podléhaly armádě. Za neuposlechnutí rozkazu by následoval vojenský soud. I když strojvůdce měl k obavám oprávněný důvod. Jenom první tři vozy za lokomotivou měly automatický systém vzduchových brzd, ostatní vozy museli ručně brzdit brzdaři, kteří měli svoji budku na každém vagóně.

Když vybuchne lokomotiva, jde o život. Nehody se nevyhýbaly ani našim císařským drahám

Na italské straně Alp, kde cesta vedla do kopce, to neměl být problémem, ale jako katastrofální se ukázal tento nedostatek v brzdném systému vlaku při sjezdu do Francie. Přetížená vlaková souprava vysupěla až k tunelu Mont Cern pod Alpami. Za ním následovala železniční stanice Modane a pak již sestup do údolí. Aby bylo možné výškový rozdíl trati vůbec překonat, vinula se trať v serpentinách. Když jimi začala souprava sjíždět dolů, nabírala bez ohledu na intenzivní brzdění stále větší rychlost. Přetížené brzdy začaly pod jednotlivými vagóny házet jiskry, a tak vagony podpálily.

Jmenoval se Casey Jones, jízdní řád dodržoval až fanaticky a jeho lokomotiva byla možná prokletá

Rychlost vlaku se v té chvíli blížila ke 100 km/h, i když správně by pro tak těžkou soupravu měla během klesání dosahovat asi jen 10 km/h, aby se dala ubrzdit. Někteří vojáci pochopili, v jakém se ocitli nebezpečí, a začali vyskakovat z vlaku. Katastrofa byla dovršena, když nedaleko Saint-Michel-de-Maurienne první vagon za lokomotivou vyletěl z tratě a ostatní ho následovaly. A ty vagony, které ještě nehořely, začaly hořet teď.

OBRAZEM: V pražském Radotíně vykolejil nákladní vlak. Jeho vagon spadl z mostu

Z celkem asi tisícovky vojáků, kteří v tomto vlaku cestovali, se nezachránila ani polovina, ostatky těch zabitých byly často zohaveny k nepoznání a identifikovat se podařilo jen přes 425 těl. Ti, kteří přežili, si mohli gratulovat. Nebezpečí, že v tomto vlaku smrti zahynou, bylo vyšší než na frontě.

FOTO: Železniční neštěstí u Saint-Michel-de-Maurienne

Železniční neštěstí u Saint-Michel-de-Maurienne - Fotografie z neštěstí – wikipediaŽelezniční neštěstí u Saint-Michel-de-Maurienne - Generál Fayolle – wikipediaŽelezniční neštěstí u Saint-Michel-de-Maurienne - Lokomotiva PLM 2555 identická s lokomotivou použitou 12. 1. 1917 – wikipediaŽelezniční neštěstí u Saint-Michel-de-Maurienne - Profil tratě havarovaného vlaku- wikipediaŽelezniční neštěstí u Saint-Michel-de-Maurienne - Pohled na místo neštěstí (2015) – wikipedia
Další fotky
Železniční neštěstí u Saint-Michel-de-Maurienne - Smuteční ceremoniál u příležitosti 100. výročí neštěstí – wikipediaŽelezniční neštěstí u Saint-Michel-de-Maurienne - Trosky vagónů – wikipedieŽelezniční neštěstí u Saint-Michel-de-Maurienne - Památník železničního neštěstí – wikipedia

Informace o tomto neštěstí byly v dobovém francouzském tisku potlačeny a podrobnosti o celé katastrofě byly klasifikovány jako vojenské tajemství, a to proto, že vina za zbytečně zmařené životy padala jednoznačně na velení francouzských vojsk v Itálii, především pak na velitele francouzského kontingentu, generála Fayolleho. Po havárii byl postaven před vojenský soud jen strojvedoucí, ale byl osvobozen. Generál Fayolle (1852 – 1928) nikdy souzen nebyl a 19. února 1921 byl povýšen do hodnosti maršála.

 



Nepřehlédněte