9℃
Dnes je 16. únor , svátek má Ljuba

V těžké nemoci si přála zemřít. Na štěstí pro nás Magdalena přežila a můžeme se těšit jejím skvělým receptům

Další fotky

Magdalena Dobromila Rettigová byla česká spisovatelka, autorka kuchařek, divadelních her, básní a krátkých próz. Narodila se 31. ledna 1785 ve Všeradicích jako Artmannová. Její jméno je spojeno s představou o tradiční, výborné a vydatné české kuchyni.

Reklama

Její Domácí kuchařku dnes v domácích knihovnách najdeme jen zřídka, ale její otisk většinu z nás provází vlastně už od dětství. Nudle s tvarohem, bublanina švestková, karfiol omaštěný, flíčky se šunkou… To všechno známe už od školky. Co ale není úplně známé, je fakt, že strávila část dětství ve středočeských Statenicích.

Právě do doby, kdy se přistěhovala do Statenic, sahají její první vzpomínky. Bylo jí pět let, když její tatínek František Artmann, vrchnostenský úředník, dostal práci jako správce statenického zámku hraběte Šporka. Statenice byly malá vesnička, nebyla tady ani škola a tak malou Magdalenu učila její matka doma. Psala, počítala a četla už v pěti letech. „Kdo nezahálí, umí,“ říkávala matka, která dceru učila především německy a teprve v deseti letech ji poslala do školy. Magdalena moc radostné dětství neměla.

FOTO: Magdalena Dobromila Rettigová

Magdalena Dobromila Rettigová - Magdalena Dobromila Rettigova_3Magdalena Dobromila Rettigová - kuchařkaMagdalena Dobromila Rettigová - boží milostiMagdalena Dobromila Rettigová - Magdalena Dobromila Rettigova_4Magdalena Dobromila Rettigová - Střední škola zahradnická a technická Litomyš_1
Další fotky
Magdalena Dobromila Rettigová - Střední škola zahradnická a technická Litomyš_2Magdalena Dobromila Rettigová - Zámek Statenice

Matka jí zakazovala hrát si se selskými dětmi ze vsi. V tom čase obývala jedno křídlo statenického zámku ovdovělá baronesa Sterntalová, která měla dvě dcery a Magdalena je brzy pojala za kamarádky. Pro dětské hrátky však její matka neměla pochopení a držela ji zkrátka. Za každou chybu ji přísně trestala. Od útlého věku byla nucena tvrdě pracovat v domácnosti a vzpomínala na to, jak za to otec matku káral.

Magdalena však poslušně plnila matčiny příkazy a později jí byla vděčná za to, že ji naučila píli a pracovitosti. Její, už tak ne příliš šťastné dětství, poznamenalo úmrtí otce a smrt sourozenců. Malá Magdalena se s matkou nejprve odstěhovala do Plzně, později se přesunuly k tetě do Prahy, kde se musela starat o domácnost a pomáhat matce vydělávat na živobytí. Život s matkou byl nelehký.

Ve třinácti letech vážně onemocněla kašlem, bolestí nemohla spát a tak si krátila čas prací a čtením. Ke kašli se přidala žloutenka a Magdalena si přála umřít. V nemocnici proležela mnoho dní ve mdlobách a na pokraji svých sil. Přes útrapy a bolesti se vyléčila, vrátila se jí chuť do života a ona začala brzy pracovat. Do svých osmnácti let žila Magdalena v německojazyčném prostředí a prakticky neuměla česky. Snad řízením osudu se seznámila s českým buditelem a spisovatelem Janem Aloisem Sudipravem Rettigem, který se stal později jejím manželem. Zastával jako právník funkci radního v několika městech, zejména ve východních Čechách. Rettigová s ním tak pobývala v Přelouči, Ústí nad Orlicí, Rychnově nad Kněžnou a posledních jedenáct let svého života v Litomyšli. Rettig měl pro svoji aktivní a pracovitou ženu, která se po svých smutných osobních zkušenostech rozhodla věnovat zejména výchově a výuce dívek, velké pochopení a podporoval ji.

Jak žila Praha 6 posledních 100 let? Lidem to připomene výstava Paměti národa

První literární pokusy Rettigové byly psané německy. Napsala mnoho drobnějších a pár rozsáhlejších děl. Za podpory a vlivu manžela a přátel se rozhodla psát i česky. Publikovala svoji tvorbu nejprve v časopisech, později vydala několik povídkových knih určených především dívkám. Byla výbornou vypravěčkou a často je považována za zakladatelku české červené knihovny. Navzdory tomu, že její tvorba nedosahovala vysokých uměleckých kvalit, publikovala dál a šířila národní vědomí a osvětu v ženském měšťanském prostředí. Především díky své Domácí kuchařce, vydané poprvé roku 1826, rozšířila znalectví české kuchyně a sbírku kuchařských receptů, současně přispěla i k rozšíření českého jazyka v měšťanském a lidovém prostředí. Během více než sto let vyšla v mnoha vydáních.

Po vlastní smutné zkušenosti se rozhodla věnovat výchově a výuce dívek. Ve svých kurzech je učila hospodaření, vaření, domácím pracím a české literatuře. Půjčovala jim české knihy a předčítala jim z nich. Pořádala literární posezení, na nichž se recitovaly české básně. Stála u všech významných kulturních akcí svého okolí a referovala o nich jako dopisovatelka časopisu Květy. Osobně se stýkala s vlastenci Františkem Palackým, Josefem Jungmannem, Pavlem Josefem Šafaříkem a dalšími. Výhradním vydavatelem jejích děl a jejím přítelem byl Jan Hostivít František Pospíšil, královéhradecký knihtiskař a nakladatel.

Hořické trubičky se pečou v Podkrkonoší přes 200 let. Legenda praví, že jejich recepturu přinesli napoleonští vojáci

Magdalena Dobromila zemřela 5. srpna 1845 v Litomyšli, kde byla uložena do hrobu. Ten v roce 2015, u příležitosti 230. výročí jejího narození a 170. výročí úmrtí upravili studenti oboru Zahradník Střední školy zahradnické a technické v Litomyšli. Studentka Tereza Jirásková v rámci maturitní práce na téma „Celoroční údržba a floristická výzdoba vybraného historického hrobu na hřbitově v Litomyšli“ zvolila právě hrob Rettigové. Za pomoci spolužáků Filipa Urbáška, Josefa Pouka a Lenky Mikušové upravila bezprostřední okolí hrobu dle původních dochovaných fotografií. Vysadili společně jedenáct vzrostlých keřů zimostrázu vždyzeleného, dvě šalvěje, tymián, levanduli a pažitku ze školního pozemku.

Na počest naší velikánky se každoročně konají Gastronomické slavnosti. Ty letošní, v pořadí sedmé, proběhnou v termínu 14. až 19. května 2019 v Litomyšli a ústředním tématem jsou Pečité a sedliny, tedy pečená masa na různé způsoby a sulc a rosoly.

Statenice a Velké Přílepy čekají na nový most, ten současný je v neutěšeném stavu

„ … třebaže mé nepatrné spisy nezůstaly ležet,

přece jsem psala Kuchařku,

neb, buď Bohu žel, že tomu tak,

až potud více lidu se shání

po dobrém a chutném obědě

než po nejkrásnější básni …“

(M. D. Rettigová 16. 4. 1845)

Před 35 minutami
Pamatujete se ještě na verše slezského barda a ikony socialistického školství Petra Bezruče, na Maryčku...
Před 2 hodinami
Kubánská revoluce dnes slouží jako odstrašující příklad. Fidél Castro uchvátil 6. února 1959 moc na...
Dnes, 14:00
Po 2. světové válce a roce 1948 se u nás kladl důraz především na sovětské...
chia semínka
Dnes, 11:30
Chia semínka jsou v poslední době velice populární. Patří mezi tzv. superpotraviny, což jsou potraviny,...
Dnes, 10:00
Po valentýnské zimě, která se letos moc nevyvedla, protože někdy bylo místy přes den až...
Dnes, 09:39
Ve Středočeském kraji hygienici zaznamenali mírný pokles celkové nemocnosti, a to o 3,2 procenta. Celková nemocnost činila 1765 onemocnění na 100 tisíc...
Dnes, 08:00
Na chřipku jsou jakákoli antibiotika z lékárny krátká, to je známá věc. Proti přírodním antibiotikům...
Včera, 17:30
Marie de León Bello y Delgado se narodila 23. března 1643 a zemřela před 288...
Včera, 16:00
Herman Kahn nevěřil v pokrok lidstva jako celku. Atomová bomba, jaderná válka, hospodářská prosperita a...
Včera, 14:00
Má to vůbec smysl se podobným problémem zabývat? Můžeme se o to pokusit. Mnohým vytanou...
Reklama