Ve válce Severu proti Jihu pomohlo ruské loďstvo i čeští bojovníci

29.11.2022
Jaroslav Svoboda

Občanská válka na severoamerickém kontinentu trvala mezi lety 1861 až 1865 a bojovaly v ní proti sobě státy Unie a státy Konfederace. Vzhledem ke geografickému rozpoložení válčících stran se také pro konflikt vžilo označení Sever proti Jihu. Válka však nebyla ani zdaleka válkou čistě americkou, svou roli v ní sehráli i Evropané.

Americká občanská válka přinesla okolo šesti set tisíc mrtvých, což mimochodem převyšuje ztráty amerických vojsk ve všech ostatních válkách dohromady. Vedla se mezi státy Unie a státy Konfederace. Konfederace byla koalice jedenácti amerických států, které se chtěly osamostatnit a odtrhnout se od Unie. V pověstné válce Severu proti Jihu tak státy Unie představovaly Sever a státy Konfederace Jih.

Všeobecně je dnes celá válka popisována jako válka o otroctví, což ovšem není tak úplně pravda. Důvodů k válce bylo totiž mnohem víc, především Jih usiloval o mnohem větší autonomii jednotlivých států. Naopak Sever chtěl ještě více centralizovat vládu a vytvořit silný jednotný stát, resp. Federaci.

Hitler chtěl válčit, umlčel proto své nejvěrnější bojovníky

Evropa dodala důstojníky, Garibaldi odmítl

Většina důstojníků armády USA vstoupila hned po vzniku konfliktu do služeb Konfederace. To přineslo veliký personální problém pro armádu Unie (Severu), která měla problém s nedostatkem kvalitních důstojníků. Vůdcové Unie proto začali verbovat důstojníky v Evropě, například v Rakousku získali hraběte Gustava Alba, v Německu dokonce padesát sedm vyšších důstojníků v čele s baronem Ottou von Steubenem a v Itálii Luigiho Palmu de Cesnolu. Další důstojníci pak přišli ze Švédska, Velké Británie, Francie nebo dokonce z Ruska, jako například Ivan Vasiljevič Turchanin. Unie prý velmi stála i o služby Giuseppa Garibaldiho, ten však lákavou nabídku odmítl. Unijní důstojnický sbor se stal i útočištěm celé řady vojáků, kteří museli po revolučním roce 1848 opustit Evropu, v Americe, tak mohli začít znovu.

Ruské loďstvo u amerických břehů

V roce 1863 došlo k diplomatickému sblížení Unie s Ruskem, které bylo vítaným z obou stran. Rusko totiž bylo „na nože“ s Velkou Británií a Francií kvůli protiruskému povstání v Polsku. Velká Británie i Francie sympatizovaly s Konfederací a tak, jak se říká, nepřítel mého nepřítele je můj přítel, Rusko ochotně kývlo na diplomatickou spolupráci se státy Unie.

Rusové tak v létě téhož roku vyslali jednu eskadru válečných lodí do New Yorku a druhou do San Francisca. Do bojů se sice ani jedna nezapojila, už jen přítomnost ruského válečného loďstva chránila San Francisco před případným konfederačním útokem.

Co na to Češi?

Do americké občanské války zasáhla také řada Čechů. Podle oficiálních statistik jich v roce 1860 žilo v USA kolem 23 000. Většina z nich sloužila v ozbrojených silách Unie, vzhledem k tomu, že většina českých přistěhovalců žila právě v severních státech. Mnozí čeští vojáci dosáhli i důstojnických hodností, jako například Adolf Chládek z Rokycan, který byl poručíkem nebo Antonín Pokorný z Jindřichova Hradce, který získal dokonce hodnost podplukovníka.

Na druhé straně barikády už to s českou stopou nebylo tak slavné, jediným státem, kde žilo větší množství českých přistěhovalců, byl Texas, ovšem jen malé množství z nich vstoupilo do armády Konfederace dobrovolně. A tak se čeští emigranti na Jihu vyznačovali spíše vyhýbáním se odvodu, případně následnou dezercí.

Slovanská mytologie

Antická mytologie? Ta slovanská je stejně bohatá, ale téměř neznámá

Ve válce dokonce Slovanská setnina

V Chicagu, kde bylo i větší množství českých emigrantů, byla do války složena tzv. Slovanská setnina, která byla vůbec první jednotkou dobrovolníků vyslanou na frontu. Prezident Lincoln následně vydal souhlas k tomu, aby se dobrovolnická jednotka z Chicaga přejmenovala na Slovanskou Lincolnovu střeleckou rotu, která byla na frontu nasazena 21. dubna 1861. Jednotka se ale rozpadla už v prvních měsících bojů.

Konec války

Válka po sobě však nezanechala jen statisíce mrtvých. Vzhledem k vítězství Severu, tedy států Unie, došlo k posílení centrální vlády, zrušení otroctví, rozšíření občanských svobod i k územní expanzi USA. Státy Konfederace byly sice válkou zbídačené, ale hospodářský rozmach, který po válce nastal se projevil i u nich.


Témata:

Nepřehlédněte