Vědci zjistili, k čemu sloužily pravěké šípy z Holešova

25.1.2023
Simona Knotková

Pravěké šípy ze sbírek Městského muzea a galerie v Holešově na Kroměřížsku staré zhruba 4000 let byly vyrobeny k usmrcení lidí. Vyplývá to z výzkumu vědců z brněnské Masarykovy univerzity. Muzeum má ve sbírce 189 různě starých hrotů, 158 z nich pochází z vykopávek z pohřebiště na území dnešní holešovské průmyslové zóny. Většina z těchto šipek byla prokazatelnou zbraní k zabíjení, sdělila Dana Podhajská z Městského kulturního střediska Holešov.

Zkoumané šipky z holešovského pohřebiště pocházejí podle Ludmily Kaňákové z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně z období 2200 až 1900 let před naším letopočtem. „Naše balistická 3D analýza a balistický experiment prokázaly, že šipky byly specializované na rotaci v tkáních, způsobovaly radikální trhliny a měly cíl povalit. Nedaly se z rány snadno vytáhnout, měly v ní zůstat a způsobit infekci,“ uvedla Kaňáková.

Archeologové mají málo dokladů o válečných střetnutích v pravěku, domnívají se však, že mohlo jít o skupiny lukostřelců, které provázely a chránily karavany převážející přes Karpaty suroviny. Zejména kovy nebo jantar. „Vysvětlovalo by to jejich vysokou mobilitu, kterou doložila traseologie a transportní experiment. Na šipkách jsme našli výrazné stopy způsobené přenosem v zádovém toulci odpovídající stovkám kilometrů v krátkém čase. Šipky se totiž střelbou rychle ničily, v průměru se ulomily při prvním až třetím zásahu. Mezi vyrobením a poškozením tedy lukostřelci urazili desítky až stovky kilometrů a my víme, že nešli, ale běželi,“ řekla vědkyně.

Bojovníci si podle odborníků šipky vyráběli sami z kamenů, které mají po rozštípnutí ostré hrany, tedy pazourků. Některé šipky z holešovské sbírky jsou vyrobené z hornin pocházejících z míst stovky kilometrů vzdálených od Holešova. Podle kurátora sbírkových fondů muzea Jana Machaly mohli lukostřelci tyto oblasti navštěvovat nebo obchodovat s někým, kdo se tam pohyboval. „Nedaleko Holešovska se nachází Moravská brána, údolí, které propojuje údolí Moravy se severní Evropou a bylo nejvýznamnějším pravěkým koridorem ve střední Evropě,“ uvedl Machala.

Odborníci z Brna zmiňují také to, že některé hroty byly vyrobeny z jiných, mnohem starších nástrojů. „To znamená, že vhodné kameny na Holešovsko přinesli lidé již v době kamenné a lidé v době bronzové je o tisíc let později našli a udělali z nich drobnější nástroje. Třeba hroty šípů,“ doplnil Machala. Šipky jsou drobné, mají maximálně jen několik centimetrů.

Z Brna do Holešova se sbírka vrátila po čtyřech letech zkoumání loni před Vánocemi. Muzejníci šipky opět uložili do depozitu. Plánují je vystavit jako součást připravované stálé expozice. Kosterní pohřebiště takzvané nitranské kultury ze starší doby bronzové bylo v oblasti dnešní holešovské průmyslové zóny náhodně odkryto v roce 1950 při hloubení odvodňovacího kanálu. V první fázi výzkumu odkryli archeologové 35 hrobů, v letech 1964 až 1970 dalších 385 hrobů. V hrobech nalezli i šipky.

Zdroj: ČTK



Nepřehlédněte