Vojáci Rakousko-Uherska napochodovali do Zakázaného města. Soumrak Říše středu za císařovny Cch’-si

Další fotky

U moci se císařovna Cch’-si (29. 11. 1835 – 15. 11. 1908) udržela a Číně fakticky vládla od roku 1861 až do své smrti, tedy 47 let. Bohužel se v tomto téměř půl století dějin Číny sešlo problémů, že by to vystačilo na podstatně delší období. A to vrhlo na vládu Cch’-si nezasloužený stín.

Svoji kariéru u dvora zahájila v době dospívání, když byla v roce 1851 vybrána za konkubínu pro císaře Sien-Fenga z tehdy vládnoucí dynastie Čching. Roku 1856 mu porodila syna Zajchuna, který se po císařově smrti stal císařem jménem Tongzhi. Cch’-si potom jako císařovna-vdova za něj vládla ve funkci regentky.

O tomhle jste věděli? Před 40 lety vypukla Čínsko-vietnamská válka. Proč k ní došlo?

Z této své pozice Cch’-si podporovala a řídila obnovení vládního systému nazvaného „Restaurace Tongzhi“, sérii umírněných reforem, které potom pomohly císařství přežít až do roku 1911. Šlo o pokus zastavit pokles prestiže dynastie Čching obnovením tradičního řádu v komplikované době. V zemi se v té době rozhořela druhá opiová válka a počet obyvatel závislých se vyšplhal až na 20 milionů z celkových 350 milionů obyvatel. Čína byla nucena uzavírat nerovné, tj. pro Čínu nevýhodné smlouvy s cizími státy a zemí zmítala masová povstání. Uvést zemi opět do pořádku neměla žádná modernizace, ale návrat ke starým osvědčeným tradicím.

Tvrdý a nevyzpytatelný generál Čankajšek? Měla vůbec někdy Čína naději na klidné časy?

Postavení Cch’-si jako vládkyně ohrozilo, když její syn ve věku devíti let zemřel. Poradila si tak, že dokázala za nového císaře dosadit svého tehdy čtyřletého synovce Guangxu, syna své sestry, a stala se jeho regentkou. Mohla tak pokračovat ve své politice tzv. „Sebeposilujícího se hnutí“, které spadá přibližně do let 1861 až 1895. Jeho cílem bylo obnovit vnitřní stabilitu země i mezinárodní prestiž Číny cestou umírněného přebírání výdobytků západní civilizace, zejména pak technických.

Vládci největší pevninské říše v dějinách. Jak mongolské kmeny dobývaly svět

Nebylo to snadné. Většina čínské vládnoucí elity se stále držela konzervativního konfuciánského světonázoru a stavěla se proti tomu, aby se cokoli přijímalo ze zahraničí, protože i v technických novinkách Západu viděla ohrožení daného pořádku a zradu odkazu předků. Ale po porážkách Číny v první a druhé opiové válce začal konečně u těch nejprozíravějších představitelů vládních kruhů převládat názor, že je nutné v Číně zavést přinejmenším západní vojenskou technologii, aby Čína mohla účinně vzdorovat Západu. Přitom se císařovna ani její dvůr nezříkaly tradiční čínské zahraničně politické doktríny, tj. „využívání jedněch barbarů proti druhým“.

Čínská provincie Če-tiang představila v Plzni své poklady. Návštěvníci žasli nad hedvábím i porcelánem

K pronikání cizího kapitálu a západního vlivu do Číny napomohlo otevření Suezského průplavu v roce 1869 a zřízení telegrafního spojení Šanghaje s Evropou a Amerikou, ale neobešlo se bez odporu tzv. boxerů, kdy členové společnosti „Oddíly spravedlnosti a míru“ neboli „Pěst zdvižená ve jménu spravedlnosti a míru“ (proto boxeři) učili obyvatelstvo zvláštním způsobům pěstního boje, které je měly údajně učinit nezranitelnými zbraněmi cizinců. Jejich hlavním heslem bylo zničit cizince a vyhnat je z Číny. Nenávist k cizincům se však také projevovala odmítáním všeho cizího – ničili všechny budovy cizího stylu, lokomotivy, vagony, rozebírali koleje, poráželi telegrafní sloupy, rozbíjeli stroje a ničili ukořistěné zbraně.

Feng Shui je vlastně akupunktura prostoru. Mnohdy stačí malá podpora a začnou se dít zázraky

Západ v roce 1900 reagoval vojenskou intervencí tzv. „Aliance osmi národů“ (Německé říše, Japonska, Ruska, Velké Británie, Francie, Spojených států, Itálie a Rakouska-Uherska) jejíž mezinárodní kontingent o síle asi 45 000 mužů obsadil nejprve Peking a 28. srpna 1900 i samotné Zakázané město. Císaři nezbylo, než podepsáním tzv. „Boxerského protokolu“ de facto v této válce kapitulovat. Císařovna-vdova zemřela o osm let později, 15. listopadu 1908, den poté, co skonal její synovec, císař Guangxu, a to podle zjištění z roku 2008 na akutní otravu arzenem. Snad ho nechala otrávit tehdy již umírající císařovna-vdova, a to proto, aby po její smrtí dál nepokračoval v reformách, které podle jejího názoru Číně nakonec nic dobrého nepřinesly.

Její osobnost i složitou dobu, v níž žila, ztvárnil nizozemský spisovatel Johan Fabricius v románu „Tajný deník čínské císařovny“.

FOTO: Císařovna Cch’-si

Císařovna Cch’-si - 1 – Císařovna-vdova Cchi´-si(Cixi); Hubert Vos (1905 -wikipediaCísařovna Cch’-si - 1 a -Císař Sien-Fenga (XianFeng) – 1850 až 1861 – wikipediaCísařovna Cch’-si - 2 – Nádherný pavilon, kde Cch´-si porodila císařeCaj-čchuna (Tonzghi) – wikipediaCísařovna Cch’-si - 3 – Portrét císařovny-vdovy Cch´-si – wikipediaCísařovna Cch’-si - 4 – Slavnostní pokrývka hlavy, kteriz pravděpodobně nosila Cch´-si – wikipedia
Další fotky
Císařovna Cch’-si - 5 – Císařovna-vdova (střed) – wikipediaCísařovna Cch’-si - 6 – Císařovna Cch´-si – wkipediaCísařovna Cch’-si - 7 – Delegace amerických žen u císařovny-vdovy – wikipediaCísařovna Cch’-si - 8 – Portrét císaře Caj-čchuna (Tongzi) při učení – wikipediaCísařovna Cch’-si - 9 – Vstup do hrobky císařovny Cch´-si – wikipediaCísařovna Cch’-si - 10 – Hrobka císařovny-vdovy Cch´-si – wikipediaCísařovna Cch’-si - 11 – Císařovna-vdova Cch´-si vyznávala buddhismus. N fotografii oblečena jako bohyně milosrdenství – Peking (1903 – 1905) – wikipediaCísařovna Cch’-si - Americké jednotky během boxerského povstání. – wikipediaCísařovna Cch’-si - Čankajšek na svatební fotografii (1927) – wikipedieCísařovna Cch’-si - Armádní družstvo čínské armády (1895) – wikipediaCísařovna Cch’-si - Boxerské povstání – Američtí mariňáci bojují proti povstaleckým boxerům (1900) – wikipediaCísařovna Cch’-si - Boxerské povstání – Američtí vojáci u hradeb Pekingu – wikipediaCísařovna Cch’-si - Boxerské povstání – Britské a japonské síly v btvě s boxery – wikipediaCísařovna Cch’-si - Boxerské povstání – Císařští vojáci Qing během boxerského povstání – wikipediaCísařovna Cch’-si - Boxerské povstání – Italská pěchota poblíž Tientinu v roce 1900-wikipediaCísařovna Cch’-si - Boxerské povstání – Japonci a Britové v boji o Peking – wikipediaCísařovna Cch’-si - Boxerské povstání – Japonští a další spojenečtí vojáci v bitvě o Tientsin – wikipediaCísařovna Cch’-si - Boxerské povstání – Poprava boxera před francouzskou jednotkou – wikipediaCísařovna Cch’-si - Boxerské povstání – Poprava boxerů po povstání – wikipediaCísařovna Cch’-si - Boxerské povstání – Skavnostní shromáždění zahraničních jednotek uvnitž Zakázaného města po dobytí Pekingu 28. 11. 1900-wikipediaCísařovna Cch’-si - Boxerské povstání – Veřejná poprava boxera – wikipediaCísařovna Cch’-si - Boxerské povstání – Voskový model boxera vyzbrojeného kopím a mečem – wikipediaCísařovna Cch’-si - Boxerské povstání – Zničení čínské chrámu na břehu Pei-Ho (1900) – wikipediaCísařovna Cch’-si - Boxerské povstání- Jednotky boxerů v Tiencinu (1900) – wikipedieCísařovna Cch’-si - Boxerské povstání-Boxeři zajatí americkou armádou poblíž Tianjinu v roce 1901-wikipediaCísařovna Cch’-si - Boxerské povstání-Čínská muslimská vojska z Gansu zabila 11. 6. 1900 japonského diplomata. Cizinci jim říkali 10 000 islámských králíků-wikipediaCísařovna Cch’-si - Boxerské povstání-Japonské jednotky během boxerského povstání – wikipediaCísařovna Cch’-si - Boxerské povstání-Velmoci si chtějí rozdělit Čínu- Wilhelm II , Umberto I , John Bull , Franz Joseph I (vzadu), strýček Sam , Mikoláš II. a Emile Loubet-wikipedia –Císařovna Cch’-si - Boxerské povstání-Zachycení jižní brány Tianjinu. Britské jednotky byly umístěny vlevo, japonské ve středu a francouzské vpravo-wikipediaCísařovna Cch’-si - Boxeské povstání-Admirál Seymour se vrací se svými zraněnými muži do Tianjinu 26. června-wikipediaCísařovna Cch’-si - Čankajšek, čínský nacionalistický politik (1887 – 1975 – wikipedieCísařovna Cch’-si - Čankajškova manželka Soong Mei-ling – wikipediaCísařovna Cch’-si - Čínští vojáci (1899-1901). Vlevo-dva pěšáci Nové armády. Vpředukapelník vojenské hudby. Sedící na kmenu stromu-polní dělostřelec. Vpravo-boxeři-wikipediCísařovna Cch’-si - Čínští zdravotníci Nové armády – wikipediaCísařovna Cch’-si - Francouzská koloniální pěchota pochodující Tientsinem – wikipediaCísařovna Cch’-si - Francouzská politická karikatura, Čína – dort králů a císařů , ukazující Británii, Německo, Rusko, Francii a Japonsko, jak si dělí Čínu – wikipediaCísařovna Cch’-si - Japonští mariňáci (1900) – wikipediaCísařovna Cch’-si - Jednotka Nové armády v roce 1905 –Císařovna Cch’-si - kopie Boxerské povstání-Zástupci amerického, indického, francouzského,Císařovna Cch’-si - Manévry Nové armády – wikipediaCísařovna Cch’-si - Manévry Nové imperiální armády – wikipediaCísařovna Cch’-si - Boxeraufstand, 1. Ostasiatisches Infanterie-RegimentCísařovna Cch’-si - Němečtí a japonští vojáci, kteří byli svědky pouličního popravy čínského boxera – wikipediaCísařovna Cch’-si - Nová armáda v roce 1910 – wikipediaCísařovna Cch’-si - Nová armáda, vpředu vojenská hudba – wikipediaCísařovna Cch’-si - Nová imperiální armáda (1911) – wikipediaCísařovna Cch’-si - Nová imperiální armáda v Chengdu (1911) – wikipediaCísařovna Cch’-si - Noví armádní důstojníci – wikipediaCísařovna Cch’-si - Noví armádní důstojníci (1906) – wikipediaCísařovna Cch’-si - Opiové války – Bitva během opiových válek – wikipedieCísařovna Cch’-si - Opiové války – Bitva u Taku Forts (1860) – wikipediaCísařovna Cch’-si - Opiové války – Britové ostřelují z děl Canton (1841) – wikipediaCísařovna Cch’-si - Opiové války – Lodě převážející opium u čínských břehů – wikipedieCísařovna Cch’-si - Osm národů s jejich námořními prapory, zleva- námořnictvo Itálie, USA, Francie, Rakouska-Uherska, Japonska, Německa, Ruska a Anglie-wikipediaCísařovna Cch’-si - Panorama z Foochow Arsenalu ukazující loděnice, přístav, budovy a staveniště, Mamoi (nyní Mawei), poblíž Foochow (nyní Fuzhou), Čína-wikipediaCísařovna Cch’-si - Pohlednice – německý polní maršál Waldersee na inspekci u italských vojáků (1900) – wikipediaCísařovna Cch’-si - Povstání boxerů – Boxerští rebelové – wikipediaCísařovna Cch’-si - Ruské jednotky během boxerského povstání – wikipediaCísařovna Cch’-si - Svatí čínští mučedníci pravoslavné církve – ikona z roku 1900 – wikipediaCísařovna Cch’-si - Školení důstojníků Nové armády – wikipediaCísařovna Cch’-si - Voják čínského jezdectva – Nová imperiální armáda – wikipediaCísařovna Cch’-si - Vlajka dynastie Čching (1889 – 1912) – wikipedia

Čtyři roky po smrti císařovny Cch’-si došlo k sesazení posledního, opět dětského, čínského císaře Pchu I (1906 – 1967) a vzniku čínské republiky, čímž po asi 4000 letech existence zaniklo čínské císařství. Reformy císařovny Cch’-si ho zachránit nemohly, spíše jen jeho konec o něco oddálily. Časy, které Čínu čekaly potom, však rozhodně jednodušší nebyly.

 

Dnes, 11:30
Začněme trochu z jiného konce. Artura Conana Doyle, a jeho detektivky s Sherlockem Holmesem, zná...
Dnes, 10:00
Slouží v Papežské švýcarské gardě, která oficiálně existuje od 22. ledna roku 1506 a neoficiálně...
Dnes, 08:00
Dnes navážeme na to, o čem jsme mluvili minule – o vybavení kuchyně. Vrátíme se...
Včera, 17:30
Je spojen s osobností generála armády Konfederace Thomase Jonathana „Stonewall” Jacksona, „pravé ruky“ generála Roberta E. Lee. Za...
Včera, 16:00
Vždy vše dělal naplno a s velkou vervou. Ať už jako horník v časech budování...
Včera, 14:00
Především proto, že z ní byl dokonalý výhled na pohraniční část Ho Či Minovy stezky,...
Včera, 12:01
Národní galerie chystá pro rok 2020 celkem 13 nových výstav. Výstavní sezona začne v březnu...
Včera, 11:30
Oslavíme 200. výročí narození naší nejslavnější spisovatelky, výjimečné intelektuální a kulturní osobnosti našich dějin. Média...
Včera, 10:56
Cestování je vášeň. Ten, kdo ji propadl, jistě potvrdí, že se nejedná o žádný levný...
Včera, 10:42
Většina domácností u nás stále používá zemní plyn jako palivo pro ohřev. V porovnání se...
Reklama