Je dobré připustit si, že se máme dobře, říká Jiřina Šiklová

Socioložka Jiřina Šiklová v létě 1989, kdy ještě nevěděla, že tak rychle přijde změna systému, napsala text o rozdělení společnosti na mlčící většinu (tzv. šedou zónu), disidenty a nomenklaturu. Předpověděla, že v případné revoluci bude šedá zóna vítězem. V rámci besedy, která se uskutečnila v pražském prostoru Sněmovní 7, uvedla, že předpověď se naplnila.

Za šedou zónu podle svých slov považuje například Václava Klause a další „melody boys z Prognosťáku“. Co se týče bývalých aktivních odpůrců totalitního režimu, dnes jich ve veřejných funkcích působí minimum: Pavel Rychetský, Anna Šabatová, Alexandr Vondra či Hana Marvanová. Na dotaz, zda existují i disidenti dneška, odpověděla, že nikoli – každý může veřejně říkat své politické názory a nic se mu nestane.

Výstava na radnici i kniha. Rok 1989 objektivem Jana Šibíka

Současnou situaci v České republice ohodnotila tak, že co se týče ekonomiky, jsme na tom nejlépe ze všech postkomunistických zemí. Líp než tyto země jsme na tom ale byli už za Marie Terezie, dodala. Řekla, že nám mnohdy chybí dokázat říci „máme se dobře“ a zaměřujeme se na negativa.

Vrátit prestiž politickým stranám

Vadí jí též neustálé nadávání na politické strany, které podle ní potřebují vrátit prestiž, je třeba, aby do nich vstupovali lidé se zásadami. „Když na parlament dáte nápis bordel, tak kdo tam půjde?“ položila řečnický dotaz. Proto je podle jejích slov důležité, aby se o něm mluvilo i jinak, a tím byl otevřen právě pro lidi, kteří stranám vrátí prestiž. Není podle svých slov zastánkyní referend a přímé volby prezidenta.

Historik Petr Blažek: Palachův památník přibližuje zlomy v dějinách i rodinném životě

Uvedla příklad T. G. Masaryka, který se v době hilsneriády a protižidovských kampaní postavil za to, že Leopold Hilsner sice vede problematický život, ale není vrahem. Snesla se na něj tehdy vlna útoků a kritiky. V přímé volbě by podle Jiřiny Šiklové zvolen nebyl, protože se svými projevy nepodbízel, což je problém kandidátů, ucházejících se o hlasy v přímé volbě.

Málo se ví o tom, co dělal exil

Řeč se stočila i do dob normalizace. Podle slov Jiřiny Šiklové je škoda, že v široké veřejnosti se ví málo o tom, co všechno pro bývalé Československo dělali lidé v exilu, kolik třeba vycházelo exilových publikací. Nakladatelství provozovali kupříkladu manželé Škvorečtí v Kanadě, Pavel Tigrid v Paříži nebo Jiří Pelikán v Římě.

Řeč byla i o jejím věznění během normalizace, kdy si asi rok odseděla kvůli „pašování nelegální literatury“. Jiřina Šiklová uvedla, že ve vězení si povídala s mnoha spoluvězenkyněmi, včetně žen, které seděly za prostituci. Později, po listopadu 1989, sehnala v zahraničí peníze pro rozjetí pomoci právě ženám, které stihl tento osud. Její zásluhy jsou i v tom, že do České republiky „přinesla“ studium sociální práce nebo gender studies.

 

Dnes, 18:51
Malostranská beseda v červenci absentuje, přesněji se soustředí na program na Střeleckém ostrově. Muzika ale...
Dnes, 16:15
Hlavní město schválilo dva dotační programy na rok 2021. V prvním z nich rozdělí dotace...
Dnes, 15:42
Nový zookoutek v lesoparku v Kamýku přivítal první návštěvníky. Celý areál prošel zásadní proměnou, během...
Dnes, 14:40
Do pěti let propojí Prahu 6, Troju a Prahu 8 lanová dráha. Zastupitelstvo hl. m....
Dnes, 13:22
Zastupitelstvo hlavního města Prahy schválilo poskytnutí dotace z Fondu rozvoje dostupného bydlení na území hl....
Dnes, 10:35
Sezonu zahájí až na přelomu července a srpna. Teď probíhá testování bazénové technologie a kolaudační...
Včera, 18:20
„Řada lidí možná toto místo objevila teprve letos na jaře, když se zazelenala velká travnatá...
Včera, 11:40
Rada Prahy schválila záměr odkoupit pozemky, na kterých stojí část areálu tenisových kurtů na Letné,...
Včera, 10:30
Symbol vzdoru, i tak by se dala nazvat jedna z nejnavštěvovanějších pražských památek Petřínská rozhledna....
5.7.2020
Zastupitelé hl. m. Prahy na čtvrtečním zasedání schválili rozšíření spolupráce na projektu Kampus Hybernská formou...
Reklama