Kdo byli cvočkaři a co dělali? V Podbrdském muzeu v Rožmitále se to dozvíte

V době první světové války došlo na Rožmitálsku k nebývalému rozmachu typického podbrdského řemesla – cvočkařství. Armáda Rakouska-Uherska nosila kožené boty, které ševci, aby déle vydržely, pobíjeli cvočky. Díky válce se cvočkařství stalo vyhledávaným řemeslem.

Podbrdské muzeum zachycuje historii cvočkařství

Stroje sice chrlily tisíce hřebíků, ale neuměly pifle, švejdy a šerky tolik potřebné do vojenských bot. V době války pracovalo v kraji 900 cvočkařů. Na okování jednoho páru vojenských bot bylo potřeba asi 200 cvočků, další se používaly na zátarasy na frontách. „Protože se jednalo o válečnou výrobu, byli cvočkaři, kteří splnili normu 6000 cvočků týdně, zproštěni vojenské služby,“ říká Iva Ryjáčková, která Podbrdským muzeem v Rožmitále provází.

Ti, kteří vyráběli malé a jemné hřebíky, se nazývali cvočkaři neboli hřebičníci. Trochu jiné druhy hřebíků vyráběli cvokaři (do určité váhy). Tím se lišili od kovářů, kteří zase vyráběli větší a váhově těžší hřebíky.

Zkáza rodiště královny Johany. Co ničí už léta zámek v Rožmitálu?

Tvrdá práce od rána do večera

Cvočkaři pracovali v dílnách tzv. veřtatech a pracovní den cvočkaře začínal v brzkých ranních hodinách. Tvrdá práce od rána do večera, krátké přestávky, aby mohli vyrobit co nejvíce zboží. To byl každodenní život cvočkařů. V dílnách pracovali také učni, kteří chodili ještě do školy. Do dílny chodili před začátkem školy, přibližně v půl páté ráno a stihli tak vyrobit až na 400 výrobků. Po skončení vyučování pracovali až do večerních hodin a stihli tak vyrobit dalších tisíc cvočků.

Hornické muzeum i Svatá Hora. Při toulkách po krásách Příbrami vás provedou nové rozcestníky

Cvočkařství bylo jedno z nejtvrdších řemesel 17. až 20. století, které zaniklo po první světové válce, kdy převzaly celou výrobu továrny. Cvočkařské řemeslo obnášelo denně až 40 tisíc úderů kladivem na jednoho cvokaře, což za týden dělalo asi 10 tisíc hřebíků. Těžká práce, kterou cvočkaři vykonávali, se především podepisovala na jejich zdraví. Práce s kladivem po čase zkřivila prsty a docházelo i k posunutí či vysednutí lopatky. Cvočkař, který celý den stál na nohou, měl shrbená záda a docházelo tak ke kulatosti zad. Bušení do kladiva také znamenalo zhoršení sluchu či jeho úplnou ztrátu.

O trampingu i přírodě na jihu od hlavního města se dozvíte v Jílovém u Prahy

Hřebíky se lišily nejen svou velikostí, nýbrž i ukováním své hlavy podle toho, jakým účelům měly sloužit. Podle své funkce byly nazývány podlažníky, laťové, prkeňáky, podkováky, zatloukací, vratové, šindeláky, pantováky, rámové, rákosníky, zámkové a kolejnicové. Ve starých cenících vyskytují se ještě hřebíky anglické, ruské, francouzské, německé a saské.

FOTO: Podbrdské muzeum – Cvočkaři

Podbrdské muzeum – Cvočkaři - Rožmitál -Podbrdské muzeum – Cvočkařská expozicePodbrdské muzeum – Cvočkaři - Rožmitál -Podbrdské muzeum – Cvočkařská expozice – I_va Ryjáčková ukazuje podkovanou botuPodbrdské muzeum – Cvočkaři - Rožmitál -Podbrdské muzeum – Cvočkařská expozice 3Podbrdské muzeum – Cvočkaři - Rožmitál -Podbrdské muzeum – Cvočkařská expozice 2Podbrdské muzeum – Cvočkaři - Rožmitál -Podbrdské muzeum – Cvočkařská expozice 1
Další fotky
Podbrdské muzeum – Cvočkaři - Rožmitál -Podbrdské muzeum – Cvočkařská expozice – O_baly, v nichž se cvočky zasílaly do Vídně

V Podbrdském muzeu si můžete vykovat vlastní cvoček

Největší dílna vznikla v továrně Ferrum, dnešním Podbrdském muzeu, kde pracovalo 180 cvočkařů. V prvním patře muzea na první pohled zaujme okovaná bota a vedle ní ležící šerky, které se ručně vyráběly pro okování především vojenských bagančat ve vedlejším veřtatu. Na 13 panelech se seznámíte s cvočkařským řemeslem, s jeho téměř 300 let starou tradicí ve Starém Rožmitále i okolních vesnicích, i s technologií výroby hřebíků a cvočků. Dnes je součástí muzea i funkční veřtat, v němž se kovářské řemeslo předvádí.

Po medvědí nemocnici bude mít Praha i Medvědí muzeum

Rožmitál má ještě jedno cvočkařské muzeum

To je sice nyní přes zimu uzavřeno, ale již 24. března opět zahájí svoji činnost. Nalézá se ve Starém Rožmitále v Aleji Johanky z Rožmitálu č.p. 74 a je rozděleno na dvě části, na vlastní muzeum a vedlejší veřtat. Funguje od července 2011, otevřeno je denně, provozuje ho Jindřich Jirásek a vstup do něj je zdarma.

Středočeská muzea v přírodě vytvoří novou asociaci

 

Dnes, 09:12
Příbramská nemocnice má po uvolnění dalšího oddělení stovku covidových lůžek.
2.3.2021
V době epidemie jsou lesy plné návštěvníků. Jejich auta ale blokují průjezd.
23.2.2021
Komerční článek
SMART REGION CHCETE SE ZVIDITELNIT NEBO PROPAGOVAT SVÉ PRODUKTY V REGIONECH ČR​? Nabízíme Vám Reklamní...
Nález uhynulých zvířat u Sedlice.
23.2.2021
Policisté se budou muset obejít bez jednoho důkazu při vyšetřování hromadného úhynu zvířat. Orla mořského...
23.2.2021
Přes složitou epidemiologickou situaci probíhá dál řada investičních akcí. To se projevilo i v programu...
Otrávený orel mořský u Sedlice.
21.2.2021
Nepříjemný pohled se naskytl nálezci, který v pátek 19. února našel u obce Sedlice nedaleko...
POL POINT v Krásné Hoře umožní lidem podat oznámení policii formou videa
19.2.2021
Virtuální způsob komunikace prostřednictvím Pol Pointu umožňuje přijmout oznámení z jakéhokoliv místa a přijaté oznámení obratem...
18.2.2021
Nová legislativa konečně umožní zlikvidovat vraky aut z ulic měst a obcí. Doposud to bylo...
17.2.2021
Není to tak dlouho, kdy byl revitalizován rybník v Lesoparku Dražovka v Hořovicích. Kolem něj...
16.2.2021
Rozvolňování protikoronavirových opatření je v nedohlednu, dlouhodobá výuka teorie a řešitelské soutěže na dálku jsou...
16.2.2021
Sanity rychlé záchranné služby prý zbytečně jezdí přes rušné centrum města. Proč nevyužívají zadní výjezd...
Reklama