mapa regionů
zavřít mapu

Na státní svátek 28. září, po statečném boji s dlouhou a těžkou nemocí, ve věku 76 let zemřela Milada Sigmundová, která Našemu REGIONu v minulosti poskytla rozhovor, kdy se otevřeně svěřila se svým naopak úspěšným bojem, v němž porazila démon alkoholu. Poslední léta byly jejím domovem Neratovice.
Jejím životním mottem bylo „Hynu, ale nevzdávám se.“ Vystudovala ekonomii a za bohatý život byla vysokoškolskou učitelkou, průvodkyní po pamětihodnostech (mimo češtiny hovořila i anglicky, rusky či španělsky) nebo zaměstnankyní banky. Byla ženou „homo politicus“, politika ji provázela životem a do konce svých dnů smýšlela levicově, byla členkou Levé perspektivy.
Od dětství se brala za osudy lidí. Když jí bylo třináct, zorganizovala petici za záchranu Džamily Buhiredové, která byla z politických důvodů v Alžíru odsouzena k trestu smrti. Milada, spolu s dalšími, upozorňovala na to, že má tuberkulózu a že by měla být z vězení propuštěna. Autorce těchto řádků před pár lety ukázala zápis v deníčku z té doby. Džamila Buhieredová, které je 85 let, tehdy odsouzena nebyla.
Milada Sigmundová byla věřící. Oslovila ji teologie osvobození, která v Latinské Americe sblížila víru a sociální témata. Mimochodem, Milada se v někdejším Československu přátelila se studenty pocházejícími z Latinské Ameriky, kteří ji seznamovali s historickou zkušeností zemí tohoto světadílu. Nikdy na ni nezapomněla – na fotografii hovoří u pomníku chilského básníka Pabla Nerudy v pražských Košířích (při pietě za oběti Pinochetova režimu).
Hodně toho také přečetla a nastudovala, měla přehled o historii a díky svým znalostem zvítězila v televizních soutěžích O poklad Anežky České a Koruna Česká. V neposlední řadě milovala kocoury a diskuse na sociálních sítích – její facebookové statusy byly nezřídka o věrném společníkovi, kocouru Barnabášovi. Dokázala polemizovat laskavě i ostře, stála si za svým názorem.
Poslední rozloučení, zorganizované zarmoucenou rodinou, se konalo v pátek 9. října v obřadní síni na pražských Vinohradských hřbitovech, samozřejmě za dodržení všech hygienických a bezpečnostních opatření ohledně šíření koronavirové infekce. Přišli nejen příbuzní, ale i přátelé a známí.
Jeden lidský život končí, vzpomínky zůstávají. Ať Miladu Sigmundovou ani na druhém břehu neopouští její úsměv, pohostinnost, kterou pocítil každý, kdo ji kdy navštívil, i zájem o věci veřejné a osudy druhých.