-9℃
Dnes je 22. leden , svátek má Slavomír

Vzpomínáte na herce s podmanivým hlasem Zdeňka Ornesta? Měl tragický osud a odešel nešťastným způsobem

Další fotky

Tři chlapci ve šťastné chvíli, která se odehrála před devadesáti lety. Jejich utrpení je teprve čeká. Všichni se ale nesmazatelně zapsali do dějin české kultury.

Reklama

Tím prostošatým neviňátkem je Zdeněk Ohrenstein, známý jako Ornest, jehož pozemská pouť začala 10. ledna 1929. Všichni tři byli potomky Berty a Eduarda Ohrensteinových, kteří v Kutné Hoře vlastnili na Kollárově třídě č. 157 malý obchod se střižním a galanterním zbožím.
Ten kudrnatý je Ota (1913 v Kutné Hoře – 2002 v Praze), později divadelní režisér, manžel herečky Jany Koulové, otec herců Jiřího Ornesta, Hany Ornestové a Ester Janečkové.
Vlevo je Jiří, známý básník Jiří Orten (1919 v Kutné Hoře – 1941 v Praze), který, byť mlád, zazářil a září dodnes.

Eduard Ohrenstein zemřel ještě před válkou na leukémii, po jeho smrti vedla obchod sama Berta Ohrensteinová, a to až do června 1942, kdy jí byl Němci zabaven.
Zdeňkův nejstarší bratr Ota emigroval v roce 1939 do Anglie.
Byl to Jiří Orten, který o vánocích 1940 musel odvézt Zdeňka do židovského sirotčince v Praze, tzv. Lauderovy školy v Belgické ulici. (Jiří byl v den svých dvaadvacátých narozenin sražen německou sanitkou, jakožto židovi mu nebyla poskytnuta potřebná pomoc a o tři dny později zemřel.) Do ghetta Terezín byl Zdeněk deportován spolu s dalšími chlapci ze sirotčince v říjnu 1942.

Jeho hlubokým hlasem mluvil nejeden drsný chlap. Miroslav Moravec by dnes slavil osmdesát

Z ghetta byl deportován předposledním devátým z deseti transportů 19. října 1944 jako číslo Es 1017. Doktor Mengele, který prováděl selekci na nádraží v Osvětimi, zařadil Zdeňka na stranu, která byla určena pro plynové komory. Starší kamarádi na opačné straně na Zdeňka mávali, aby na opačnou stranu přeběhl. Podařilo se mu to, aniž by kdokoli z nich tušil, čemu ušli.
Zdeněk byl umístěn v chlapeckém domově – blok L 417, kluci jej nazývali Republika Škid.
Jejich vedoucím byl Valtr Eisinger (1913 – 1945), který rozvíjel schopnost chlapců formulovat každodenní zážitky, reagovat na realitu ghetta a literární ambice uplatnit v tajně šířeném časopise Vedem. Z původních asi sta chlapců, kteří se na textech časopisu podíleli, přežilo patnáct. Nejznámějším byl Hanuš Hachenburg (1929 v Praze – 1944 v Osvětimi).
To však nebyla jediná Zdeňkova terezínská aktivita, stal se také protagonistou dětské opery Hanse Krásy – Brundibár.
Z terezínského ghetta byl Zdeněk převezen do Osvětimi, do Kauferingu a pak do koncentračního tábora v Dachau, kde se dočkal osvobození spojeneckými vojsky.

Z vousatého trpaslíka vyrostl v oporu Národního divadla. Martin Růžek by měl 100 let

I paní Berta Ohrensteinová (1890 – 1970) přečkala holocaust. V roce 1941 se ještě podruhé provdala, pak byla deportována do terezínského ghetta, kde se dožila konce války díky pracovnímu zařazení do produkce Glimmer (loupání slídy).

Po válce Zdeněk maturoval na kutnohorském gymnáziu a poté studoval herectví na pražské konzervatoři, která byla během jeho studií přeměněna na pražskou DAMU. Zde absolvoval v roce 1950. První angažmá získal v Krajském divadle v Olomouci, zde strávil dvanáct sezón. V Olomouci se také oženil, vzal si studentku Lékařské fakulty UP Alenu Smolkovou, s níž měl dceru Ivanu. Za dvanáct let zde ztvárnil v širokém repertoárovém spektru 56 postav.
Z celé řady rolí připomeňme tu poslední, 14. dubna 1962 uvedla činohra v pohostinské režii Miloše Horanského československou premiéru hry Milana Kundery Majitelé klíčů a přihlásila se tak k novým tendencím české dramatiky i divadla.

Zdeněk Ornest odešel z Olomouce do Prahy do Hudebního divadla v Nuslích (Divadlo Na Fidlovačce), v letech 1962 až 1990 hrál v pražském libeňském divadle S. K. Neumanna (Divadlo pod Palmovkou). Krátce před svou smrtí na popud svého bratra Oty působil v Městských divadlech pražských.

Víte, kdo nejlíp vojtil vtipy? Přece nezapomenutelný herec Jaroslav Vojta. Kromě smíchu nám tak dal i nové sloveso

K filmu se Zdeněk Ornest dostal až ve zralém věku, první filmové role dostal v polovině 60. let (Případ Daniela, 1964). Jeho filmografie se rozrůstala pomalu, jen zhruba o jeden titul ročně, až v sedmdesátých letech začal dostávat více příležitostí, uvedl se ale především v tendenčních zpolitizovaných snímcích (Dvacátý devátý, Osvobození Prahy, Vítězný lid). Jeho postavy v dalších filmech měly vesměs společný prvek ve vysokoškolském vzdělání a intelektuálním založení, několikrát hrál například lékaře (Pozor, vizita!, Diagnóza smrti). Souběžně se uplatňoval také v televizi, mohli jsme jej vidět například v seriálech Sanitka, Vlak dětství a naděje, Panoptikum města pražského. Poslední filmovou rolí Zdeňka Ornesta byla postava hraběte Valdštejna v Soukupově historickém snímku Divoká srdce (1989). Kromě divadla, filmu a televizi nalezl Ornest bohaté uplatnění také díky hlasu, a to v dabingu a uměleckém přednesu (Lyra Pragensis), za zmínku stojí také jeho působení v rozhlasu (například v rozhlasové adaptaci Tří mušketýrů).

„Co mě asi nikdy nepřestane mrzet, je, že jsem ho víc neposlouchal během našich společných zájezdů, kdy on, protože trpěl velkou nespavostí, pravidelně v noci tak do čtyř hodin do rána vyprávěl svoje zážitky. A zřejmě i vzpomínal na Terezín, jenže já pokaždé usnul. Zdeněk měl takový zvláštní smysl pro humor. Nebyl to žádný provokatér, ale uměl být sarkastický, i když to moc nedával najevo. Nechtěl si nikoho znepřátelit. Z toho Terezína v něm asi zůstala touha nemít s nikým konflikt,“ vzpomněl svého strýce herec Jiří Ornest.

FOTO: Bratři Ohrensteinovi

Bratři Ohrensteinovi - 1 jiří ortenBratři Ohrensteinovi - 2 4426_ter1Bratři Ohrensteinovi - 3 kam po českuBratři Ohrensteinovi - 4 gymkhBratři Ohrensteinovi - 4b gymkh+
Další fotky
Bratři Ohrensteinovi - 5 česká div encyklBratři Ohrensteinovi - 6 gymkhxBratři Ohrensteinovi - 7 gymBratři Ohrensteinovi - 8 div ústav faltýnek teplýBratři Ohrensteinovi - 0 1980 SKN MDr Divdelní ústav

Zdroje: Luděk Sládek: Život plná zvratů (Pro Památník Terezín), Kam po Česku;
Tomáš Hrbek, Židovská obec Brno; Pavel „Argenson“ Vlach: ČSFD

Včera, 19:00
Čechoslováci v gulagu, Všechno bude, Planeta Česko, King Skate – tyto a další snímky dosáhly...
Včera, 17:30
Velkým překvapením pořadu „Hovory W s hosty“ se letos 13. ledna v pražském divadle Karla...
Včera, 16:00
Narodila se roku 291 a pocházela z bohaté římské rodiny a vynikala neobyčejnou krásou. Musela...
Včera, 14:00
Trápíme nebo pyšníme se tímto důležitým kouskem prádla už pár tisíc let. Může jít o...
Včera, 11:30
Kdo si dává jablko na závěr dne, ten rozhodně dobře dělá. Jablíčko je totiž hotový...
Včera, 10:00
Rasputin se narodil v malé ruské vesnici 21. ledna 1869 a ovlivnil dějiny 20. století...
Včera, 08:41
Bacha, revizor jde! Těch, kdo by se zadrženým dechem takto reagovali kvůli jízdě bez platného...
Včera, 08:00
Vnímáte, jak se čas stále zrychluje? Když jste byli dětmi, čas vám plynul mnohem pomaleji...
20.1.2019
Prvoligové týmy pokračují v přípravě na první kolo FORTUNA:LIGY, jež je už jen dva týdny...
20.1.2019
Sv. Fabián se narodil kolem roku 200, úřad zastával v letech 236 až 250 a...
Reklama