Ašóka dobyvatel
Přesný rok Ašókova narození není znám, odhaduje se, že se narodil těsně kolem roku 300 před Kristem. Na trůn nastoupil přibližně v roce 273 před Kristem. Nejprve kráčel v dědečkových stopách a snažil se území rozšířit válečnými akcemi. V osmém roce vlády úspěšně ukončil válku proti Kalinze, státu na východním pobřeží Indie (zhruba na území dnešního státu Urísa). Když si však uvědomil, že svého triumfu dosáhl za cenu hrozných lidských obětí, zděsil se. V bojích padlo sto tisíc lidí, a ještě víc jich bylo raněno. Vylekaný a kajícný se rozhodl, že vojenské dobývání Indie nedokončí a vzdá se všech agresivních válek. Přijal buddhismus jako svou náboženskou filozofii a snažil se žít podle ctností dharmy (v sanskrtu zákon – pozn. aut.), tedy v duchu pravdomluvnosti, milosrdenství a nenásilí.
Ašóka milosrdný
Osobně se Ašóka vzdal lovu a stal se vegetariánem. Větší význam měla jeho rozličná politika vůči lidu. Zakládal nemocnice a zvířecí útulky, zmírnil mnoho tvrdých zákonů, stavěl silnice a podporoval zavlažování. Dokonce jmenoval zvláštní vládní úředníky, úředníky dharmy, aby lid vedli ke zbožnosti a povzbuzovali k přátelským vztahům. Ve svém království Ašóka toleroval všechna náboženství, ale zvlášť prosazoval buddhismus, který se přirozeně těšil velkému růstu popularity. Do mnoha cizích zemí vysílal buddhistické misie, přičemž úspěch slavily zejména na Cejlonu.
Ašókovy sloupy a kameny
Zásady svého života a politiky dával líčit vytesáváním do kamenů a sloupů po celém rozlehlém království. Mnoho těchto monumentů se dochovalo dodnes. Jejich geografické rozmístění nám dává spolehlivé informace o dosahu Ašókova působení a nápisy na kamenech a sloupech jsou naším hlavním zdrojem vědomostí o jeho kariéře. Mimochodem, tyto sloupy jsou také považovány za skvělá umělecká díla.
Největší šiřitel buddhismu
Do padesáti let po Ašókově smrti se Maurjovská říše rozpadla a už se nikdy neobnovila. Díky podpoře buddhismu je však Ašókův dlouhodobý vliv na svět velmi velký. Když nastoupil na trůn, byl buddhismus pouze malé náboženství místního významu, populární jenom na severozápadě Indie. Než zemřel, měl buddhismus stoupence již po celé Indii a rychle se šířil do sousedních zemí. Na tom, že se z něj vyvinulo jedno z hlavních náboženství vyznávaných v širém světě, nemá kromě Gautamy samého nikdo tak velkou zásluhu jako právě Ašóka.
Zdroj: Michael H. Hart (100 nejvlivnějších osobností dějin, 2003)